

Jiří Bartoška jako Sokol, Volání rodu (1977), idol (nejen) generace Husákových dětí


Jiří Bartoška a jedna z jeho posledních rolí, které v divadle hrával. Jako Josef Jankulovski strávil převážnou dobu inscenace s názvem Moje hra (2012) v rakvi. Na snímku společně se Zuzanou Bydžovskou


Jiří Bartoška jako princ. Na snímku s Libuší Šafránkovou, pohádka Třetí princ (1983). Další z rolí, díky níž se objevuje v televizi (nejen) během Vánoc.


Jiří Bartoška s Alžbětou Malou v televizním seriálu Smysl pro tumor (2024). Za tuto roli byl nominován na Českého lva. Právě na udílení cen se také naposledy objevil na velké veřejné akci.


Evropa tančila valčík, film z roku 1989 režíroval Otakar Vávra. Legenda československé kinematografie do svých snímků obsazovala Bartošku často.


V komedii Marie Poledňákové Líbáš jako ďábel (2012). Na snímku Jiří Bartoška, Oldřich Kaiser a Kamila Magálová. Oba muži hráli její osudové partnery.


Jiří Bartoška jako Jakub nosil svého pána (celoživotního kamaráda) Karla Heřmánka desetiletí na ramenou. Snímek z pražského Divadla Bez zábradlí


Manéž Bolka Polívky patřila ke stálicím televizní zábavy, ani Bartoška v ní nechyběl. Oba slavní herci se znali už z brněnských studií.


V úspěšné komedii Teorie tygra (2016) s Pavlou Beretovou. Režie Pavel Bajgar


Byl bezesporu oblíbenou pohádkovou tváří. Na Anděla Páně navázal Anděl Páně 2, režíroval je Jiří Strach. Nebeský chór řídí právě Bůh Jiří Bartoška, svatý Josef (Abrhám), Panna Maria (Klára Issová) a Ježíšek (Viktor Antonio). Sólo zpívá Lucie Bílá.


V pohádce Micimutr (2011). Marika Šoposká, Jaroslava Kretschmerová a Jiří Bartoška. Režie Vít Karas


Nevyhýbal se ani ostré satiře. Tonda Blaník a Jiří Bartoška, seriál Kancelář Blaník (2015), režie Marek Najbrt, s nímž dlouhodobě spolupracoval v rámci KVIFF.


Natáčení filmu Zbožňovaný (2021) scenáristy a režiséra Petra Kolečka v Černošicích. Na snímku herec Jiří Bartoška a herečka Petra Hřebíčková


Jiří Bartoška v seriálu Matematika zločinu (2023) jako matematik zločinu Kraus. Režie Peter Bebjak. Právě Bebjak bodoval dříve (v roce 2017) na karlovarském filmovém festivalu se svým filmem z východního Slovenska Čára.


Jiří Bartoška jako Hubert Vydra, ambiciózní prezident vodnické Velké rady, v televizním seriálu Neviditelní (2014). Režie Radek Bajgar


Jiří Bartoška ve filmu Početí mého mladšího bratra (2000), vypráví o přelomu 40. a 50. let dvacátého století a jednom činžáku. Režie Vladimír Drda


Televizní minisérie Reportéři a ti druzí z roku 2013 vypráví silné příběhy hrdinů, jejichž soukromí a profese se spojují v těžko oddělitelný celek. V hlavních rolích se tehdy objevila Tereza Voříšková a Jiří Bartoška. Režie se ujal Dan Svátek. Projekt tehdy předčasně ukončila vážná Bartoškova nemoc.


Příběhy obyčejného šílenství s Ivanem Trojanem patřily k pražskému Dejvickému divadlu od listopadu 2001 do roku 2009. Režie se ujal Petr Zelenka.


Pražské Divadlo Bez zábradlí. Cesta dlouhým dnem do noci (2008): Jiří Bartoška (James Tyrone) a Zuzana Bydžovská (Mary Tyronová). Režie Alice Nellis, která také bodovala na MFF KV. V roce 2013 tam získala Diváckou cenu Práva za svůj snímek Revival.


Komedie Stůj, nebo se netrefím (1998). Ivana Chýlková hrála Bartoškovu milenku. Režie Jiří Chlumský


Inscenace Tatarská pouť v pražském Divadle Na zábradlí. Snímek z roku 1988. Právě tamní „štace“ Bartošku proslavila.


Jiří Bartoška s Taťjanou Medveckou ve filmu Veronika z roku 1985. Režíroval ho Otakar Vávra a zachytil v něm život Boženy Němcové.


Jiří Bartoška na festivalu v Karlových Varech v roce 1978. Sám vzpomínal, že se tam prvně dostal už jako student. Nicméně na snímku uvádí film jiné legendy československé režie, Františka Vláčila Stíny horkého léta (1977). Vláčil za ně získal Velkou cenu – Křišťálový glóbus.


Ve filmu si Bartoška zahrál v paruce, protože se nepodařilo odbarvení jeho tmavých vlasů.


Restaurované Stíny horkého léta uvedl loni v rámci 58. ročníku MFF KV. Na fotce s Robertem Lischkem, který si v něm zahrál jako kluk. Později se stal špičkovým hrudním chirurgem. Oblíbený herec byl jeho přítelem i pacientem.


Ve Velkém sále hotelu Thermal ve Varech, kde to miloval. Právě díky němu festival přežil i nelehké chvíle. Třeba tuhle, covidovou. 3. července 2020 byl z Velkého sálu slavnostně zahájen virtuální ročník KVIFF. Na fotce s Markem Ebenem
11/26

