Finsko dokončilo prvních 35 kilometrů čtyři a půl metru vysokého plotu na uzavřené východní hranici s Ruskem.

Bariéra má zabránit nelegálnímu překračování hranice migranty, což Helsinky označují za záměrně organizovanou akci ze strany Moskvy. Plot je součástí rozsáhlejšího projektu, do konce roku 2026 mají být oploceny dvě stovky z celkové délky 1 344 kilometrů hranice.

Plot je 3,5 metru vysoký, doplněný metrovým ostnatým drátem, kamerami, senzory, reproduktory a osvětlením. Podle vedení pohraniční stráže je hlavním cílem plotu „kontrola velké masy lidí, kteří by se snažili dostat z Ruska do Finska“.

Finsko začalo stavět plot kvůli loňskému přílivu migrantů. V roce 2023 dorazilo přes ruskou hranici asi 1 300 lidí převážně ze Sýrie a Somálska, kteří zde žádali o azyl.

V reakci na to Helsinky uzavřely všech osm hraničních přechodů pro cestující na dobu neurčitou. Od té doby už Finové na hranici prakticky žádné migranty nezaznamenali.

Kritika na adresu Finska přichází nejen z Moskvy, která opatření označuje za projev protiruských postojů, ale i od evropských institucí. Evropský soud pro lidská práva požádal Finsko o vysvětlení časově neomezeného uzavření hranice. Pohraniční stráž ale stavbu plotu hájí jako „absolutně nezbytnou pro zachování bezpečnosti hranic“.

Uzavření hranice a výstavba plotu znamenají pro východofinský příhraniční region ekonomické ztráty, zejména kvůli úbytku ruských turistů a zastavení dovozu levného dřeva. Přesto podle místních obyvatel jde o cenu, kterou je Finsko ochotno zaplatit za svou bezpečnost.

Finsko, jež po desetiletí udržovalo s Ruskem křehké diplomatické vztahy, vstoupilo v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu do NATO. Od té doby označuje Moskvu jako svého hlavního protivníka a čelí novým formám hybridních hrozeb - od kyberútoků přes dezinformace až po organizované migrační vlny.