Jízda králů po roce opět projela Vlčnovem na Uherskohradišťsku. Do ulic se v jejím čele v sedle koně tentokrát vydal jedenáctiletý král František Dacík.

Na cestě vesnicí krále tradičně provázela družina mladíků, pro které šlo o okamžik, kdy podle obyčeje přestali být chlapci a stali se z nich muži. Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v Česku.

Král, jímž se chlapec může stát pouze jednou za život, byl podle zvyklostí oblečen do dívčího kroje, v ústech měl na důkaz mlčenlivosti růži. Na jízdu králů se těšil. "Už se nemůžu dočkat. Čekal jsem na to půl roku, i déle. Doufám, že to bude stát za to. Nějaká ta nervozita tam pořád je," řekl ČTK a Českému rozhlasu krátce před objížďkou František Dacík.

Letošní král navštěvuje pátou třídu vlčnovské základní školy. Jeho velkým koníčkem je hasičský sport, věnuje se i atletice a hře na klavír. Je pokračovatelem rodinné tradice, před 29 lety byl totiž králem i Františkův otec Marek.

Slavnostnímu okamžiku předcházely v rodině krále několikaměsíční přípravy. "Obrovský dík mé manželce Marušce. Když jsme se vůbec rozhodli přemýšlet o královi, tak ona snad loni v září, v říjnu začala řešit nové kroje pro kluky. Potom člověk musí mít slivovici nachystanou, domluvenou 'partyju' lidí, kteří tady pomáhají s obsluhou hostů. Byla to tvrdá příprava, ale teď si to užíváme," doplnil Marek Dacík.

Královskou družinu pro letošek vytvořilo 13 svobodných hochů, takzvaných legrútů. Jejich roli plní chlapci, kteří v daném roce dosáhnou 18 let.

I v královské družině se mnohdy objevují králové z minulých let, tentokrát tomu tak ale nebylo. "Letos mezi nimi žádný bývalý král není," uvedla Petra Kučerová Brandysová z pořádajícího Klubu sportu a kultury Vlčnov. Objížďku po obci sledovaly stovky lidí.

V den jízdy králů se František ráno ještě v chlapeckém kroji zúčastnil mše v kostele, následovalo přijetí na obecním úřadě. Po nezbytném strojení koní družina před polednem vyrazila od domu krále a projela obcí.

Součástí jízdy králů byly letos opět jarmark, folklorní vystoupení, sobotní symbolické předání vlády králů a také soutěž verbířů, tedy tanečníků verbuňku.

Podle etnografů může mít jízda králů původ v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý možný původ tradice vidí v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se podle legendy právě do ženského kroje a do úst si vložil růži.

Od roku 2011 je jízda králů, která se v Česku pořádá na několika místech, zapsaná na seznamu UNESCO.