Ve středu 27. května 1942 se v zatáčce na pomezí Kobylis a Staré Libně podařilo členům výsadku Anthropoid zaútočit na vůz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vážně jej zranit.

Oba výsadkáři poté zmizeli neznámo kam. Co se jim honilo hlavou? Měli strach? Pochybovali?

Zážitková hra Krypta 1942 nabízí možnost vrátit se v čase a zažít poslední okamžiky v kůži parašutistů.

"Jsme v protektorátu Čechy a Morava, je čtvrtek 28. května 1942. Praha je ochromena restrikcemi, prohlídkami, je omezená veškerá doprava, je zakázáno veškeré kulturní dění."

"V podzemí kostela kus pod Karlovým náměstím se dohromady protínají příběhy 7 mladých mužů, kteří posledních několik let strávili útěkem z protektorátu a tvrdým výcvikem, aby se opět mohli vrátit domů a bojovat. A přesně v tento moment se začíná odehrávat příběh našeho larpu."

Autorky larpu Jana Raila Hlavsová a Lucie Procházková.

Larp, tedy hraní rolových her naživo bez publika a pouze pro vlastní zážitek, už dávno není doménou obdivovatelů fantasy světů Pána prstenů nebo Zaklínače.

"Věděly jsme, že tak významná historická událost bude na zpracování náročné téma. Obě hrajeme a organizujeme larpy téměř 20 let. Zároveň to bylo velké balancování na hraně, jak využít toho, že znám velké množství historických detailů, a zároveň udržet hratelnost a živost hry," vysvětluje historička Hlavsová.

Autorky hry zároveň zdůrazňují, že i přes velké množství dobových reálií se nejedná o věrnou rekonstrukci historických událostí.

Hráči například nedostanou kávu, protože ta tehdy už nebyla k mání a pila se místo ní cikorka, zároveň žádná z hráčských postav není smyšlená.

"Nicméně pro dramatický vývoj hry jsme si upravily například časový sled některých událostí, setkání jednotlivých postav a jejich příbuzných nebo milostné linky ve hře. Pořád je to hra založená na historických událostech."

Atmosféru hry s názvem Krypta 1942 si však i přesto pochvalují. "Díky realistickým prostorám starého kina a původně středověkých sklepů je herní imerze neskutečná.

"I když je organizace takové akce fyzicky i emočně náročná, pohled do očí hráčů, kteří právě prožili tenhle silný a důležitý příběh, je k nezaplacení."

"Jeden z hráčů například našel zalíbení v dobové módě, prošel si všechna místa v Praze, kde se pohyboval "jeho" parašutista, a teď bere své přátelé a známé na procházky a vypráví ten příběh dál," popisuje Hlavsová.

Příběh Krypty 1942 však není jen o parašutistech. "Kněz Vladimír Petřek byl dlouhou dobu opomíjenou postavou celé téhle kapitoly českých dějin.

"My jsme mu chtěly dát maximální prostor. Nechat vyniknout jeho komplexní povahu, talent, citlivost i rozhodnost a odvahu," doplňuje Procházková.

Stejně tak se ve hře vyskytují i ženské postavy.

České ženy, které pomáhaly účastníkům atentátu, jsou často popisované jako jejich milenky.

Ve skutečnosti ale hrály důležitou roli v protinacistickém odboji.