Z Alexandera Grahama Bella, který se narodil 3. března 1847 a kterého tento snímek zachycuje v roce 1861 ve věku 14 nebo 15 let, vyrostl slavný vynálezce. Pocházel ze Skotska z rodiny fonetika, jenž stojí například za vynálezem systému fonetických symbolů zvaných Viditelná řeč.

Bell se už za studií na univerzitách v rodném Edinburghu a Londýně začal zabývat akustikou, aby dokázal nějak pomoci své neslyšící matce. V roce 1870 jeho rodiče emigrovali do Kanady, kde Bell začal také zkoumat možnosti komunikace za pomoci elektrické energie. Na jaře dalšího roku se ale přesunul do amerického Bostonu, kde začal vyučovat na škole pro osoby se sluchovým postižením (na snímku, Bell je úplně nahoře vpravo). Později působil i na škole pro žáky se stejným zdravotním postižením v Massachusetts a Connecticutu.

Jednou z jeho studentek, která ohluchla v pěti letech po prodělání spály, byla Mabel Gardiner Hubbardová. Tu si Bell v roce 1877 vzal za ženu, dělilo je od sebe deset let. Na této fotografii, která vznikla kolem roku 1885, je zachycen Bell, jeho manželka a jejich dvě dcery Elsie May (vlevo) a Marian Hubbard Bellovy. Společně měli ještě dva syny, kteří však zemřeli v útlém dětství.

Pro Bella byla v jeho životě práce s neslyšícími lidmi, kteří ho provázeli i v osobní sféře, zásadní. Historie si ho ale pamatuje především jako vynálezce telefonu. Tento snímek z roku 1926 zachycuje herce, který Bella ztvárnil v propagačním filmu společnosti American Telephone and Telegraph Company (AT&T). Tu v roce 1885 založil právě Bell (původně šlo o podnik Bell Telephone Company).

Bell si nechal patentovat telefon přesně před 145 lety 14. února 1876. Na snímku je nákres, jenž ukazuje metodu fungování telefonu, kterou si dal patentovat. Název patentu zněl: Jistá nová a prospěšná zdokonalení v telegrafii.

Patent číslo 174 465 (na snímku), který měl být jedním z nejvýnosnějších v historii, získal o necelý měsíc později, 7. března 1876, když mu bylo čerstvých 29 let.

Tato a další fotografie zobrazují grafické dobové schéma Bellova telefonu. Skotsko-americkému vynálezci se už v červnu 1875 podařilo se svým asistentem Thomasem Watsonem přenášet zvukem vyvolané elektrické signály po drátech mezi dvěma přístroji - sluchátkem a mluvítkem.

O rok později, konkrétně 10. března 1876, pak tato dvojice zkusila další experiment, když si Bell před sebe postavil mluvítko a sluchátkový přístroj dal do vedlejšího pokoje Watsonovi. "Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!" řekl do mikrofonu. Za chvíli přispěchal nadšený Watson a pronesl druhý legendární výrok toho dne, který stejně jako ten předchozí vstoupil do dějin: "Slyšel jsem vás! Funguje to!"

Další milník představoval 9. říjen, kdy se Bellovi podařilo uskutečnit první opravdový telefonní rozhovor. Přenos proběhl mezi americkými městy Boston a Cambridge (Massachusetts), která od sebe leží přes tři kilometry. Opět se na jednom konci nacházel Bell a na druhém jeho spolupracovník Watson. Na tomto snímku je zobrazeno grafické dobové schéma technických zkoušek Bellova telefonu.

Portrét Alexandera Grahama Bella z období asi kolem let 1914 až 1919.

Jak v roce 2017 popsal ve své knize Mysli jako Einstein elektrotechnik Scott Thorpe, Bellovi byla při konstrukci telefonu velkým přínosem jeho praxe ve vyučování sluchově postižených, která mu pomohla porozumět řeči.

"Bell na telefonu". Snímek vznikl v New Yorku v roce 1892, kdy Bell zkoušel spojení s Chicagem.

Na tomto snímku Bell postává před památníkem Bell Telephone Memorial v Kanadě, který připomíná právě vznik telefonu. Dějiny dodnes nazývají Bella vynálezcem telefonu, podle některých informací ale tento přístroj ještě před ním vymyslel Ital Antonio Meucci. Kvůli patentu na telefon se vedla celá řada soudních sporů ještě s dalšími vynálezci.

O svůj životní vynález musel svést patentovou válku například s americkým elektrotechnikem Elishou Grayem (vlevo), který přišel se stejným nápadem a onehdy 14. února 1876 ho přihlásil o pouhé dvě hodiny později.

Gray pracoval s vylepšeným mikrofonem na principu pohybu kapaliny a jeho sluchátko už mělo elektromagneticky prohýbanou ocelovou membránu. Bell takovou membránu použil v mikrofonu i ve sluchátku, ale jeho indukční mikrofon byl málo citlivý. Záhy jej nahradil uhlíkový mikrofon. Digitálně kolorované foto s Bellovým vynálezem z doby někdy mezi lety 1915 a 1925.

Bývalý děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka před pěti lety pro ČT24 uvedl, že dva nejdůležitější soudní spory ohledně patentu se vedly právě s Meuccim a Grayem. Tento ilustrační snímek z konce 19. století zachycuje stavbu telefonní infrastruktury v Berlíně…

… a zde ve Spojených státech. "Zdá se, že to bylo tak, že Meucciovy poznámky a nákresy byly skutečně ukradeny a Bell je použil. Ale technický a objevitelský přínos samotného Bella byl nepochybný. Jeho zásluhou je, že celý ten princip se stal skutečně funkčním," uvedl v roce 2016 pro ČT24 Ripka.

"Věnoval se tomu dokonce i americký Kongres, který odhlasoval, že 16 let před Bellem měl Meucci fungující telefon. Byla to záležitost postupného vývoje, těch vynálezců bylo víc," popsal tehdy také Ripka. Další ilustrační foto.

Slavný vědec se zabýval i jinými výzkumy. Další ilustrační foto.

V roce 1909 například jako první na území Kanady vzlétl ve vlastnoručně konstruovaném letadle. Další ilustrační foto.

Navrhl také obrovské létající draky, které unesly váhu člověka, sestavil křídlový člun a vylepšil fonograf. "Nikdy nedovolil svému zaměření ani věku, aby stály v cestě jeho vynálezům," píše v knize Scott Thorpe. Zde Bell na snímku z roku 1906.

A tady o rok později - jak dokazuje i tento snímek, Bell našel při konstrukci některých svých vynálezů zálibu ve čtyřstěnu složeném ze čtyř rovnostranných trojúhelníků.

A zde už na sklonku života někdy mezi lety 1918 a 1922 - právě v tomto roce Bell zemřel. Příčinou byly komplikace spojené s diabetem.

O dva dny později, v den Bellova pohřbu – 4. srpna 1922, přerušily všechny telefonní ústředny v USA na minutu provoz, aby uctily jeho památku. Ilustrační foto.

Bellův odkaz připomíná kromě jiného památník v kanadském Ontariu, před nímž na jedné z předchozích fotografií postával sám skotsko-americký vědec. Byl odhalen 24. října 1917 (událost zachycena na snímku). Původně měl stát už o pět let dříve, stavba, kterou navrhl kanadský sochař Walter Seymour Allward, ale nabrala zpoždění.

Bell a jeho vynález zachyceny na dřevorytu.

Bell by byl asi překvapen, kdyby viděl, jak telefony vypadají dnes.