Pávi, erbovní zvířata rodu Petřvaldských, který nechal zbudovat buchlovický zámek, se po zahradě dodnes procházejí volně.

Na jaře je zahrada nejkrásnější.

Jako by i mraky věděly, že buchlovický zámek a zahrada byly darem z lásky.

Obří bohatě kvetoucí keře azalek jsou jedním z korunních klenotů zahrady.

Některé části dendrologické sbírky jsou upravené do posledního stébla, jiné jsou ponechány v parkovém volnočasovějším stylu.

Zahrada se pyšní mnoha druhy vzácných dřevin.

Některé stromy doslova lákají k dětským hrám.

Kopretinové louky jsou obdobně malebné jako upravené záhony.

Na konci května a začátku června hojně kvetou stovky rododendronů.

Azalky se nenechají zahanbit.

A když se přidají ještě kaštany, zahrada je barevnou ódou na jaro.

Nádvoří pod dolním zámkem vede ke kašně.

Ta v posledních letech přišla o sochy, v létě ji ale opětovně ozdobí kvetoucí lekníny.

Zahrada nabízí množství sympatických odpočívadel utopených v okolní zeleni.

Některé části zahrady působí vskutku tajemně.

Ze zámecké zahrady je vidět i kaple sv. Barbory na kopci Modla.

Takto vypadal buchlovický zámek před rekonstrukcí.

Horní zámek je stále stejně půvabný.

Na dolním zámku se mění střecha, prohlídky ale nadále probíhají.

Poslední loučení se zámeckým pánem