V pátek večer vybuchla zhruba 30 kilometrů od hlavního islandského města Reykjavíku sopka Fagradalsfjall. K erupci došlo na poloostrově Reykjanes na jihozápadě ostrova.

V této oblasti jde o první výbuch sopky za posledních 800 let.

Odborníky ani místní erupce přesto nepřekvapila, připravovali se na ni několik posledních týdnů, kdy se oblast vlivem sopečné a seizmické aktivity otřásala.

Od 24. února místní zažili až 40 tisíc menších zemětřesení, což je mnohonásobně víc, než kolik běžně evidují za celý rok. "Nikdy jsme neviděli tolik seizmické aktivity," potvrzuje britskému deníku The Guardian Sara Barsottiová, koordinátorka sopečných rizik z Islandského meteorologického úřadu. Na fotografii její kolegyně sleduje mapu se zaznamenanými otřesy.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení.

Nejsilnější z otřesů dosáhl síly až 5,7 stupně Richterovy škály. To místním komplikovalo například spánek. "Nyní to cítíme neustále. Je to, jako když chodíte po křehkém závěsném mostě," popsala situaci v rybářském městě Grindavík, jen osm kilometrů vzdáleném od erupce, místní učitelka Rannveig Gudmundsdóttirová.

"Všichni jsou unavení. Když jdu v noci do postele, tak jediné, na co myslím, je, jestli se dneska aspoň trochu vyspím," vysvětluje. Mnoho Islanďanů proto z města odjelo za příbuznými, do letních domů nebo si zaplatilo pokoj v hotelu v hlavním městě.

Erupci sopky, která by mohla znamenat konec otřesů, proto místní uvítali. Doprovázela ji rudě zbarvená obloha.

Ze sopky se stala atrakce místních. I přes varování úřadů, aby se k lávě nepřibližovali, zůstali v uzavřených prostorech a neotvírali okna.

...

Podívejte se na záběry erupce islandské sopky pořízené z dronu.

Na rozdíl od velkého výbuchu sopky na Islandu v roce 2010, který uzemnil letadla v celé Evropě, je tato erupce menší a už od soboty ztrácí na síle. Odborníci proto nepředpokládají, že by nepříznivě ovlivnila leteckou dopravu.

"Je to jedna z nejmenších erupcí, které jsme kdy viděli," říká americkému deníku New York Times Elísabet Pálmadóttirová, specialistka na přírodní katastrofy z Islandského meteorologického úřadu.

Přesto je výbuch podle ní výjimečný svou blízkostí k letišti a hlavnímu městu, v jehož okolí žije většina obyvatel Islandu.

I proto má úřad krizový plán pro případ, že by někdy v budoucnu přišla větší erupce, která by přímo ohrožovala obyvatele Grindavíku. Za předpokladu, že by silnice zaplavila láva a nebyla by možná evakuace po souši, by přes tři tisíce obyvatel městečka odjelo do bezpečí na lodi. Na fotografii je starosta města Fannar Jonasson (vlevo) se členem záchranářského týmu.

"Věřím úřadům, že nás budou informovat a evakuují nás. Nebojím se, jsem jen unavená," dodává učitelka Rannveig Gudmundsdóttirová.

Na islandu je více než 30 aktivních sopek.