

Finsko na konci roku 2023 uzavřelo hranice kvůli příchodu nelegálních migrantů z ruské strany, což Helsinky vnímaly jako ruskou politickou reakci na své přistoupení k NATO.


Kolem hraničního plotu je také nová prašná cesta, která slouží pro pohraniční strážce.


Na hraničním plotu se nachází ostnatý drát.


Plot je vybavený kamerami a detektory pohybu.


Přes nový plot neprojde už ani liška s kořistí.


Pohled na základnu Luga v Leningradské oblasti v červenci 2024. Generálmajor Sami Nurmi pro The Guardian uvedl, že Rusové „mění struktury a vidíme mírné přípravy, pokud jde o budování infrastruktury v blízkosti našich hranic, což znamená, že jakmile válka na Ukrajině snad skončí, začnou vracet zpět vojáky, kteří na Ukrajině bojovali.“


Pohled na základnu Luga v Leningradské oblasti v červnu 2025. V kroužku část, kde došlo k nové výstavbě.


Finská vládní zpráva o obraně z konce loňského roku popsala „zvýšené riziko ozbrojeného konfliktu“ s odkazem na rozvoj ruských vojenských schopností od začátku války na Ukrajině. Finsko od té doby oznámilo plány na hromadění nášlapných min. Zakázalo osobám s dvojitým finsko-ruským občanstvím létat s drony a Rusům nakupovat nemovitosti. Na snímku finský rezervista trénuje se zátěží simulující právě nášlapné miny.


Podle finské ústavy je každý finský občan povinen účastnit se obrany státu. Každý finský občan mužského pohlaví ve věku 18–60 let podléhá vojenské službě a ženy se mohou o vojenskou službu ucházet dobrovolně. Služba trvá od 165 do 347 dní. Finsko má také rozsáhlý systém rezervistů. Podle agentury Reuters jich v současnosti je okolo 870 tisíc.


Na střelnici v Laapeenrantě trénují rezervisté a rezervistky manipulaci se zbraní. „Co když se rozhodnou přijít a změnit hranice, stejně jako to udělali na Ukrajině?“, řekl jeden z nich pro agenturu Reuters.


Finský rezervista Janne Latto trénuje s dronem u střelnice ve městě Lappeenranata, které je vzdálené zhruba 165 kilometrů od Petrohradu.


Před rokem 2023 byla hranice sotva viditelná, většinou vyznačena pouze tyčemi nebo nízkým plotem, který měl zabránit domácím zvířatům v útěku. Také tu vedla malá stezka, kterou procházely občasné hlídky se psy.


Ruská základna Petrozavodsk na satelitní snímku z 22. července 2024


Satelitní snímky stejné základny v letošním roce. Je patrné, že zde vyrostl nový sklad a je zvýšená aktivita.


Generálmajor Sami Nurmi, šéf strategie finských obranných sil, uvedl pro The Guardian, že armáda sleduje manévry Moskvy „velmi pozorně“ a že je jejím úkolem jako součásti NATO „připravit se na nejhorší“.


Některé firmy jsou se změnami na hranicích nespokojeny. Nákupní centra a restaurace, které se kdysi hemžily ruskými návštěvníky, jsou znatelně prázdnější. Na snímku jeden z takovýchto obchodů ve městě Lappeenranta.


Přerušilo se také až 13 milionů ročních přeshraničních cest, což ovlivnilo osoby s dvojitým občanstvím a rodinou v Rusku. Na snímku Oksana Serebriakova, jejíž děda byl finského původu. Ona sama se po covidu přestěhovala z Moskvy do Finska, ale v Rusku zůstal otec jejího syna a starší syn.


Zavřený hraniční přechod Nuijamaa. Skrze něj vede hlavní dálnice na Petrohrad, nyní skoro nevyužívaná.


Sloupky označují finskou a ruskou hranici.
17/19

