Ranní nástup na ranní směnu ještě před šestou ráno. V létě se svítáním, jindy to bylo za tmy.

Ráno před fáráním.

Důl ČSM při východu slunce. Těžit se tu bude už jen pár měsíců, ražba nových chodeb skončila.

Příprava ranní směny, pro raziče poslední.

Ranní polévka na posilnění.

V dole ČSM na Stonavě se pracuje od roku 1967, ale zbývá už jen pár měsíců.

„Hajcmany (ocelové důlní výztuže) jsem stavěl od Dolu Lazy až po důl ČSM a to je pořádná štreka,“ vzpomíná s nostalgií předák jednoho z razičských kolektivů Lukáš Buday.

Kolektiv Lukáše Budaye naposledy pracoval mezi lokalitami Sever a Jih. Prováděl asanaci tzv. překopu. Rozšiřoval důlní prostor, vyměňoval poškozenou výztuž a zajišťoval boky proti sesuvům horniny.

Celkem bylo vyraženo 1 100 681  metrů chodeb. To je třeba vzdálenost ze Stonavy do Paříže.

Na spojnici mezi lokalitou ČSM Sever a ČSM Jih.

Nejhlubšího místa v dole ČSM bylo dosaženo v říjnu 2024. Ražbu ukončili v hloubce 1353 metrů.

Práce na ražbách je jedna z nejnáročnějších. Horníci u ní často dlouho nevydrží, když zjistí, že jiné profese jsou méně namáhavé.

S kolegy a kamarády při pauze, naposledy. Předák kolektivu Lukáš Buday je vpravo.

Ocelové výztuži se říká hajcman podle původního dodavatele - německé firmy Heitzmann.

V roce 2025 pracovalo na dole ČSM cca 380 razičů v deseti kolektivech.

Poslední ražba po 59 letech.

Odcházení po hornicku. Ražba na dole ČSM skončila.

Těžit se na dole ČSM bude ještě v první polovině roku 2026, pak provoz skončí.

Poslední směna by nebyla kompletní bez poslední sprchy.