Surinam, nejmenší jihoamerická země, čelí silné pobřežní erozi a stoupající hladině moře, což ohrožuje komunity podél jeho zranitelného pobřeží. (Pobřeží letoviska Weg naar Zee v Paramaribu, 23. května.)

„Každý den vidím, jak mi zmizí kus půdy,“ popsal 56letý farmář Gandat Sheinderpesad, který přišel kvůli moři o 95 procent svého malého hospodářství. (Poškozený dům na pobřeží letoviska Weg naar Zee v Paramaribu, vyfoceno 2. července.)

Podle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu žije téměř sedm z deseti obyvatel této bývalé nizozemské kolonie s 600 tisíci obyvateli v nízko položených pobřežních oblastech.

Místní úřady se již léta snaží najít způsob, jak příliv zadržet „Některé oblasti nejsou problematické, protože máme pět, deset nebo dokonce dvacet kilometrů mangrovů, které fungují jako nárazník mezi vlnami a pobřežím,“ vysvětlil ministr veřejných prací Riad Nurmohamed.

Před pěti lety spustili v hlavním městě program obnovy mangrovů, protože se tam nachází pouze kilometr porostu, který k ochraně pobřeží nestačí. (Nápis „Miluji mangrovy“ na pobřeží letoviska Weg naar Zee v Paramaribu, 23. května.)

Generální tajemník OSN António Guterres se v roce 2022 snažil dodat iniciativě sílu tím, že se sám zapojil do výsadby. Nyní však místo vypadá katastrofálně: moře šplouchá k okraji silnice a dřevěné kůly, k nimž byly připevněny stovky sazenic, jsou z velké části holé. Příliv odnesl sediment substrátu a kořeny zůstaly obnažené.

„Během posledních dvou až tří let voda násilně pronikla do mangrovových porostů, které zničila,“ řekl AFP Nurmohamed, jenž projekt výsadby mangrovů vedl. (Dům na pobřeží letoviska Weg naar Zee v Paramaribu, 23. května.)

K erozi pobřeží přispělo i bagrování písku v deltě, které mělo usnadnit průjezd lodí mířících proti proudu řeky do přístavu.

A stejně jako v případě amazonského deštného pralesa v sousední Brazílii docházelo místy k ničení rostlin i záměrně. Zemědělci vytrhávali mangrovy, aby uvolnili místo pro pěstování plodin.

Jelikož se voda již dotýká nohou více než 240 tisíc obyvatel hlavního města, začal Surinam budovat hráz. Ta bude dlouhá 4,5 kilometru a přijde na 11 milionů dolarů, které vláda slíbila ze státní pokladny.

„Nemám kam jinam jít. Až budeme mít hráz, budu v bezpečí, i když si nejsem jistý, na jak dlouho,“ svěřil se jeden z místních reportérům agentury AFP.

Ucpání jedné díry však k udržení mocného Atlantiku „na uzdě“ stačit nebude. Vláda chce vybudovat celou síť hrází, kterými je poseto 380 km pobřeží země, jen neví, kde na to vzít peníze. „Je to kolosální investice,“ podotkl ministr Nurmohamed.

Odpovědí mohou být nově objevená ložiska ropy v moři. Francouzská skupina TotalEnergies loni oznámila projekt v hodnotě 10,5 miliardy dolarů na těžbu u pobřeží Surinamu s odhadovanou kapacitou 220 tisíc barelů denně. (Pobřeží letoviska Weg naar Zee v Paramaribu, 23. května.)