Farmář Nico Thuynsma pěstuje květiny druhu protea severně od Johannesburgu, 1500 km od jejich přirozeného domova na jižním cípu Afriky. „Každá je jiná,“ říká pětapadesátiletý pěstitel o rozmanitých květinách, kterých v Jihoafrické republice existuje více než 350 druhů. (Vyfoceno 3. června poblíž Pretorie.)

Thuynsmova farma se stala místem, kde se testuje budoucnost těchto rostlin. Zemědělec experimentuje s různými odrůdami semen, aby zjistil, které jsou vhodné do sušších a teplejších lokalit. Protea je rod rostlin z čeledi proteovité. Slavný přírodovědec Carl von Linné ho pojmenoval po bohu Proteovi, který měl stejně jako tento rod velmi proměnlivou podobu.

Největší z čeledi proteovitých je stříbřenec pcháčohlavý, nebo také protea královská (Protea cynaroides) a je jihoafrickou národní květinou. Má majestátní růžovo-bílou korunu dorůstající až třiceti centimetrů. Své jméno květina propůjčila národnímu kriketovému týmu a nespočtu značek.

Podle Jihoafrického národního institutu pro biologickou rozmanitost (SANBI) však téměř polovině jihoafrických druhů proteí hrozí vyhynutí kvůli klimatickým změnám v místě jejich původního výskytu v Kapských horách. (Protea, Leucospermum Nutan Jelena.)

„Lidé přijíždějí do Jižní Afriky, aby viděli tyto květiny,“ řekl agentuře AFP Nigel Barker, profesor rostlinných věd na Pretorijské univerzitě, podle kterého jsou květiny rodu protea rostlinným ekvivalentem slona nebo lva. (Nigel Barker ve své laboratoři v Pretorii, kde studuje proteu královskou na buněčné a genetické úrovni. Jejich výzkum odhaluje, jak rostlina reaguje na stres, a snaží se přijít na to, jak by se dala zvýšit její přirozená odolnost, aby se přizpůsobila teplejšímu a nepředvídatelnějšímu klimatu. Vyfoceno 3. června.)

Většina proteí je endemická nebo semi-endemická v biomu fynbos (zvláštní typ jemné nízké keřovité vegetace, typický pro Kapskou květennou oblast na úplném jihu Afriky). Tato oblast je jedním z nejbohatších míst světové biodiverzity.

Podle Barkera však klimatické prognózy předpovídají „teplejší a sušší podmínky“. „V budoucnu se budeme setkávat s úplně jiným typem vegetace, na některých místech budou polopouště a mnoho druhů proteí podle těchto scénářů pravděpodobně vyhyne,“ řekl AFP.

Jistou nadějí ale může být například Thuynsmova farma, která je umístěna na pastvinách severu země. Ačkoliv jsou zde zimy suché a mrazivé a léta deštivá, tedy velmi odlišné podmínky oproti cípu Afriky, květiny protea jsou tu jako doma. Pěstuje je zde už tři desetiletí.

Díky metodě pokusů a omylů se Thuynsmovi podařilo vypěstovat téměř 200 odrůd, včetně některých dávno zapomenutých a zemědělci opuštěných.

Ve svém nejnovějším experimentu vysadil 36 odrůd, které zavlažoval pouhými dvěma litry nasyceného gelu. „Doufám, že v budoucnu budu moci představit své poznatky veřejnosti a dokážu i dalším farmám poradit, jak pěstovat tento krásný fynbos bez zavlažování,“ řekl agentuře AFP.