Moc nechybělo a z Aleny Vrzáňové byla lyžařka. S rodiči často jezdila do Krkonoš, kde jako dítě sjížděla kopce s velkým nadšením. Jenže se blížila válka a jezdit z Čech do Sudet bylo komplikované.

A tak maminka Áji vymyslela alternativu na štvanickém stadionu, přihlásila dcerku na krasobruslení. Zprvu ji to ani zdaleka nebavilo tak jako lyže, ale když se naučila pár prvků a piruet, objevila v sobě skrytý talent.

V sedmi letech už vyhrála první závod, který byl pro dvanáctileté děti. Zatímco ostatní dívky na ledě spíš tančily, ona skákala vysoké skoky, vůbec se nebála a to ji dělalo výjimečnou. Zdobily ji dlouhé nohy, skvělý švih. Jako první žena předvedla dvojitého lutze.

Přitom daleko větší smysl by dávalo, kdyby se z Vrzáňové vyklubala hudebnice. Maminka byla operní pěvkyně, tatínek výborný violoncellista. Oba ji ale vedli ke sportu a své postavení využívali k tomu, aby dceru díky konexím někam dostali.

A to se jim celý život dařilo na jedničku, hlavně mamince. Po válce se tak Ája dostala do londýnského Richmondu, kde se jí ujal jeden z nejlepších trenérů krasobruslení tehdejší doby, Švýcar Arnold Gerschwiler.

Když viděl její zápal pro trénink a pohybový talent, prohlásil, že pokud mladá Češka vydrží, za pár let je mistryní světa.

A trefil se. Aleně Vrzáňové bylo sotva 18 let, když se v roce 1949 postavila na světovém šampionátu na nejvyšší stupínek. Prožívala jedno z nejšťastnějších období v životě. Brzy tomu ale mělo být jinak.

I když měl tatínek vysokou funkci na ministerstvu financí, mladá krasobruslařka byla trnem v oku komunistickým lídrům Československa.

Po jejím zisku zlaté medaile přišel rozkaz z nejvyšších míst. "Ukončíš kariéru a pojedeš do Moskvy trénovat Rusy krasobruslení." Sověti tehdy neměli dobré bruslaře a potřebovali nějaké vychovat.

Vrzáňová ale o tom nechtěla ani slyšet. Jediné, co měla před očima, byla obhajoba zlata na MS v Londýně. Tou dobou netušila, že se v hlavách rodičů už zrodil nápad, který měl určit její budoucnost.

Jednoho dne ji tatínek vzal na procházku po Karlově mostě a vysvětlil jí, na čem se s rodiči dohodli. "Ať zlato obhájíš, nebo neobhájíš, zůstaneš v Londýně, tvůj trenér se o tebe postará."

A tak se rozjel plán na emigraci nejlepší krasobruslařky světa. Vrzáňová i přes nevoli československé vlády do Londýna odcestovala a úspěšně obhájila zlatou medaili.

Trenér Gerschwiler ji ubytoval ve svém domě, který byl obklíčený agenty StB. Jednou ji prý při návratu do bytu agenti už táhli do připraveného černého auta, když na poslední chvíli zakročil švýcarský trenér a vytrhli ji komunistům z ruky s tím, že je Vrzáňová pod ochranou anglické vlády.

Často čelila anonymním telefonátům. "Vyhrožovali mi, že zastřelí maminku, když se nevrátím," vzpomínala v pořadu Třináctá komnata pro Českou televizi.

To se ale nestalo. Vrzáňová získala v Londýně politický azyl a o pár týdnů později za ní prchla v letadle, uneseném pilotem RAF, i maminka.

Krasobruslařka netušila, že rodnou zemi neuvidí 40 let a tatínka 13 roků. Ten přišel o funkci na ministerstvu, režim ho poslal do uranových dolů.

S maminkou se přestěhovaly do USA, kde se Alena zapsal pod uměleckým jménem Ája Zanová a 18 let cestovala po státech v lední revue. Maminka ji zprvu doprovázela, poté se usadila v Las Vegas a stala se učitelkou hudby.

Obě stále čekaly, kdy za nimi přicestuje i tatínek. Ten se dostal do Ameriky až v šedesátých letech. Dva měsíce s rodinou pobyl, ale pak s vysvětlením, že je režimem zlomený muž, který už si nedokáže zvyknout na novou zem, zase odcestoval zpátky do Československa.

Komunistcká garnitura mezitím Vrzáňovou v podstatě vymazala ze sportovní historie a když její otec v roce 1978 zemřel, nedostala povolení přijet na jeho pohřeb.

Její život ale plynul dál, s revue Ice Follies a později Ice capades sklízela úspěchy. I když dlouho její známosti hlídala maminka, Ája se na konci aktivní kariéry přeci jen zamilovala.

V New Yorku si vzala pražského rodáka Pavla Steindlera, majitele několika restaurací. Poté s ním i otěhotněla, jenže to už jí bylo hodně přes třicet let, porod přišel předčasně a dcerka záhy zemřela.

Děti teda nakonec neměla. Z manželova předchozího manželství jim zůstala dcera a syn. Co jim osud vzal v osobním životě, dal jim v tom pracovním. Na poli gastronomie zažívali úspěch.

Společně vedli dvě Brocheterrie a Duck Joint neboli Kačárnu, kde se snědlo tisíc kachen týdně na všechny způsoby. Mířila sem velká spousta českých emigrantů včetně Miloše Formana nebo Jiřího Voskovce a také známých osobností. Spřátelili se například s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Když se všechno zdálo růžové, přišlo opět tragické období jejího života. V roce 1981 jí zemřela maminka, poté lékaři jejímu manželovi diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu a o dva roky později zesnul také.

Vrzáňové bylo tedy dvaapadesát let a zůstala opět sama. Dohlížela na manželovy podniky a pracovala pro krasobruslařský svaz.

Nadále se přátelila s rodinou Trumpových. Slavný miliardář totiž usiloval totiž o obnovení Wollman Rink - slavného kluziště v newyorském Central Parku. Vrzáňová dohlížela na jeho obnovu a znovuotevření, což se do roka s velkou slávou podařilo.

Na Prahu šedesátky přišel nový životní impuls. V Československu proběhla revoluce a ona se mohla vrátit do milované vlasti. Na jaře 1990 ji na Václavském náměstí vítaly desetitisíce lidí.

Sbírala medaile, vyznamenání a minimálně čtyřikrát do roka se vracela do rodné země. S přibývajícími léty by jí ale její věk nikdo nehádal.

Ráda to vysvětlovala slovy: "Byla jsem celý život u ledu, to máte jako s rybou, když je u ledu, vydrží dlouho čerstvá." (na snímku s Augustinem Bubníkem)

V roce 2009 byla jako první česká krasobruslařka uvedena do Síně slávy.

Naposledy navštívila Prahu na Vánoce 2014. To jí bylo 83. Letenku měla koupenou i na srpen 2015...

...ale měsíc před tím ji postihla v jejím newyorském bytě mozková mrtvice, ze které už se nevzpamatovala a 30. července zemřela.

Bývalá krasobruslařka Ája Vrzáňová (Alena Vrzáňová) pózovala 23. prosince na zimním stadionu Štvanice v Praze, kde jako šestiletá poprvé nasadila brusle.