Javoříčské jeskyně na Olomoucku jsou známé zřejmě nejbohatší a nejpestřejší krápníkovou výzdobou z tuzemských přístupných jeskyní.Jedná se o složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních.Javoříčské jeskyně byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se významně podílel i potok Špraněk.Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873. Další části byly postupně objevovány různými amatérskými i profesionálními speleology do dnešní doby. Prostory Javoříčských jeskyní jsou zpřístupněny pro veřejnost od roku 1939.Volně přístupné části Sloupsko-šošůvských jeskyň, které leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup, poskytovaly útočiště a zimoviště dnes už vyhynulým druhům savců. Byl to hlavně medvěd jeskynní.Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou dvoupatrový jeskynní systém, který vytvořil erozní činností Sloupský potok. Jsou také součástí nejdelšího jeskynního systému v Česku, takzvaných Amatérských jeskyň.Nejznámější část Sloupsko-šošůvských jeskyň, Eliščina jeskyně, má vynikající akustiku. Symbolem je krápník Svícen.Zbrašovské aragonitové jeskyně v lázních Teplice nad Bečvou na Přerovsku vznikly působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.Speleologové při prohlídce Zbrašovských aragonitových jeskyní.Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou také zároveň nejteplejšími jeskyněmi v Česku - průměrná teplota vzduchu se tu pohybuje okolo 14,5 °C.Lákadlem Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou především krystaly aragonitu.Školáci v takzvané Koblihové síni, jedné z největších prostor ve Zbrašovských aragonitových jeskyních. Správa jeskyní musela v minulosti uzavřít část obchůzkové trasy, protože níže položené sály a spojovací chodby zamořil dusivý oxid uhličitý. Lidé už dnes ale nemusí mít z prohlídky podle odborníků žádné obavy, koncentrace plynu je na celé trase každý den kontrolována.Jeskyně Výpustek na Blanensku. Zde v letech 1961 až 1967 Československá lidová armáda do jedné z chodeb vestavěla asi 200 metrů dlouhý protiatomový kryt pro 250 osob. V krytu mělo sídlit záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy.Od roku 2008 je jeskyně Výpustek přístupná veřejnosti.Těžba fosfátových hlín je jednou částí historie jeskyně. Zapsalo se do ní i paleolitické osídlení, nacistická podzemní továrna i činnost tajného velení armády za studené války.Jeskyně Na Turoldu se nachází při severním okraji Mikulova v opuštěném kamenolomu pod vrchem Turold.Balvanitý dóm je v přístupné části jeskyně Na Turoldu, jediné veřejnosti zpřístupněné jeskyni v druhohorních vápencích v České republice.Spodní části jeskyně vynikají vzácnou výzdobou připomínající svými tvary květák nebo mýdlovou pěnu. V hloubce 37 metrů je Jezerní dóm.Jeskyně Na Turoldu je také největším zimovištěm ohroženého "netopýra" vrápence malého na jižní Moravě.Jeskyně Na Turoldu byla objevena při těžbě kamene roku 1951 nedaleko dnes už zničené Turoldovy jeskyně.Punkevní jeskyně v severní části CHKO Moravský kras - pohled na hlavní budovu a přístaviště vně Punkevních jeskyní. Plavba na člunech je provozována od roku 1920.Punkevní jeskyně - pohled ze dna propasti Macocha. Až do roku 1914 se v okolních obcích provozovalo zvláštní řemeslo - vynašeč sebevrahů z Macochy. Propast je hluboká 187,5 metru.Jeskyně sestávají ze suché a vodní části.Výrazným symbolem Punkevních jeskyní je stalagnát Anděl s hlavou "v oblacích".Suchá část jeskyní byla zpřístupněna veřejnosti již v roce 1909, v dnešním rozsahu je systém přístupný od roku 1933.Punkevním jeskyním dala jméno podzemní říčka Punkva, sloužící k plavbě lodí ze dna propasti Macocha do Pustého žlebu.Koněpruské jeskyně leží v jihozápadní části Českého krasu, asi šest kilometrů od města Beroun.Koněpruské jeskyně patří v Českém krasu k nejcennějším biotopům přísně chráněných druhů letounů – netopýrů a vrápenců.Zajímavostí jeskyní je tajná středověká penězokazecká dílna.Koněprusy jsou patrně nejstarším jeskynním komplexem v Čechách. Specialitou jeskyní je kromě koněpruských růžic, které tvoří unikátní prokřemeněné krápníky, též řada cenných archeologických nálezů. Na archivním snímku je Proškův dóm.Koněpruské jeskyně byly otevřeny před šesti desítkami let, 2. srpna 1959. Délkou přes 2000 metrů dosud známých chodeb a dómů o výškovém rozpětí 70 metrů tvoří třípatrový systém, největší v Čechách. Návštěvníkům jsou přístupná dvě patra ze tří, nejspodnější patro veřejnosti zpřístupněné není.Takzvané koněpruské "varhany".Jeskyně Na Pomezí u lázní Jeseník jsou největším jeskynním systémem v Česku, který vznikl rozpouštěním mramoru.Jeskyně Na Pomezí leží na východním svahu Smrčníku, asi 400 metrů pod sedlem Na Pomezí a dva kilometry severovýchodně od města Lipová-lázně.Až pětinu návštěvníků, tedy kolem deseti tisíc lidí, tu tvoří turisté z Polska. V posledních letech na ně jeskyně cílí. Získávají si je nejen reklamou za hranicemi Česka, ale hlavně díky polsky mluvícím průvodcům. Na snímku je vpravo Smuteční vrba.Jeskyně oslaví 28. srpna 2019 sedmdesáté výročí od vstupu českých speleologů do jejich útrob. Na snímku je Bílý dóm.Při každoročním zimním sčítání bylo v prostorách jeskyně Na Pomezí zjištěno až 10 druhů netopýrů.Jeskyně Na Špičáku na Jesenicku jsou nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě, první písemná zmínka je z roku 1430. Zajímavostí jsou chodby ve tvaru srdce.Jeskyně Na Špičáku nabízí také bezbariérový návštěvnický okruh.Neobvyklé tvary chodbám vtiskla roztátá voda z kontinentálního ledovce, který v předposlední době ledové zasahoval od severu až na naše území.Mladečské jeskyně se rozkládají na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví u obce Mladeč na Olomoucku a patří mezi archeologické lokality světového významu.Tyto jeskyně jsou patrně místem nejstaršího, největšího a nejsevernějšího výskytu člověka cromagnonského typu (moderního člověka) z doby před 31 tisíci lety.Mladečské jeskyně byly po pradávném zavalení vchodu znovu objeveny kolem roku 1826 při lámání kamene, od přelomu 19. a 20. století jsou zpřístupněny veřejnosti a od roku 1911 elektricky osvětleny.Návštěvníci v Mladečských jeskyních. Stálá teplota se v komplexu pohybuje kolem devíti stupňů.Stalagmit zvaný Mumie v Mladečských jeskyních.Veřejnosti přístupná Kateřinská jeskyně se nachází na konci Suchého žlebu, v blízkosti hotelu Skalní mlýn a Domu přírody Moravského krasu.Hlavní dóm Kateřinské jeskyně je s rozměry 96 x 44 x 20 m největší veřejnosti zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou v České republice.Unikátem jeskyně je Bambusový lesík – skupina úzkých, až čtyři metry vysokých hůlkových stalagmitů. Jejím symbolem je barevně osvětlený kamenný útvar Čarodějnice.Odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček a průvodkyně Radka Bodláková ukazují 22. května 2020 na mohutný kámen přezdívaný Mozek v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, na kterém se nachází nejstarší kresba v České republice. Návštěvníky na kresbu starou 7000 let začali vloni upozorňovat průvodci. Kámen s černými čarami je sice z hlavní trasy běžně k vidění, dosud ale zůstával bez většího povšimnutí.Jeskyně Balcarka leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy.Jeskyně je v Moravském krasu známá vodou vymletými rotundami.Pro Balcarku je charakteristická bohatá, mnohotvárná a barevná krápníková výzdoba.Vlastní prostory jeskyně Balcarka byly postupně objevovány v letech 1923-1948.Chýnovská jeskyně leží v úbočí Pacovy hory asi dva kilometry severovýchodně od města Chýnov.Chýnovská jeskyně sice postrádá klasickou krápníkovou výzdobu, je ale naprosto unikátní svéráznou modelací jeskynních prostor.Mimořádně pestré je také zbarvení stěn a stropů.Téměř čtvrtina známých chodeb Chýnovské jeskyně je trvale zatopena vodou.Pestře barevné stěny z mramoru jsou patrné například v takzvané Kapli.V některých nepřístupných prostorách teplota v zimním období klesá až pod bod mrazu.Chýnovská jeskyně je zároveň největším přírodním zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě.Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci.Mohou se také pochlubit největším podzemním jezerem Čech.Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní.Oba tyto systémy byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou.Bozkovské dolomitové jeskyně - na mnoha místech v jeskyních je znát silné prokřemenění.
NaN/65