Obec Lidice v době, kdy ještě nikdo netušil, jak hrozivě těžký osud její obyvatele postihne. Středu Lidic vévodil kostel sv. Martina. Zde byly po staletí křtěny a oddávány generace Lidických, Makotřaských a Hřebečských. Kolorovaný snímek. Autorem většiny popisek k fotografiím je vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Pohled na jednu z ulic v Lidicích. Kolorovaný snímek.
Pohlednice Lidic z doby před první světovou válkou s kostelem sv. Martina a Šenfeldrovým hostincem.
Lidická škola na fotografii pořízené na počátku 20. století. Kolorovaný snímek.
Ze 105 lidických dětí nacisté 88 zavraždili, snímek dětí II. třídy lidické školy z 2. června 1942.
Malé domky lidických obyvatel lemující silnici vedoucí do Bělok padly řádění nacistů za oběť jako první. Kolorovaný snímek.
Odpolední siesta lidické mládeže v horkém letním dni. Na snímku jsou (zleva): František Saidl, Miloslava Hroníková, Václav Kopáček, František Stříbrný a Anna Šíchová. Muži před sebou mají necelý rok života. Kolorovaný snímek.
Přímo u kostelní zdi v horní polovině návsi stávala trafika válečného invalidy Augustina Pospíšila.
Konzistorní rada páter Josef Štemberka na snímku z počátku 20. let u svých včel v lidické farské zahradě. V Lidicích působil dlouhých 33 let. Ve středu 10. 6. 1942 byl popraven se svými farníky. Kolorovaný snímek.
Od roku 1937 hospodařil na statku č. p. 4 v Lidicích Štěpán Podzemský s manželkou Annou. I jeho hospodářství mělo velice bohatou historii. Po třicetileté válce, během níž bylo vypáleno, se zde na takřka sto let usadili Součkovi.
Skupina lidických mužů před hostincem U Šenfeldrů (asi počátkem léta 1914). Zanedlouho poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, vypukla první světová válka. Svou krvavou daň si vybrala i v Lidicích, padlo 15 místních obyvatel.
Lidičtí obyvatelé sedlák Václav Růžička s manželkou Zdeňkou a jejich jediným synem Václavem (trojice vedle vozu), Josef Hroník (na kozlíku), Josef Nerad (nad ním), sestra "kočího" Zdeňka Hroníková a Marie Bůžková. Ta jako jediná ze všech lidí na fotografii lidickou tragédii přežila. Otec a syn Růžičkovi a Josef Hroník budou 10. 6. 1942 společně popraveni u Horákova statku (Pepíkovi Hroníkovi v té době dokonce ještě nebude patnáct let, ale jeho otec ho při odvádění mužů zavolá k sobě, aby ulehčil matce, která se musela postarat o pět dětí, a navíc byla těhotná). U Josefa Nerada nacisté dodatečně zjistí, že mu již před dvěma měsíci bylo patnáct let a zastřelí ho dodatečně 16. 6. 1942 v Kobylisích. Zdeňka Hroníková bude spolu se svými sourozenci zplynována v Chelmnu. Kolorovaný snímek.
Zabijačka na statku u Rákosů - č. p. 24. Na fotografii je zachycen i statkář Václav Rákos "starší" (muž v klobouku) se sestrou Rozálií, provdanou Týblovou, z č. p. 27 (stojí po jeho pravici). Václav Rákos bude popraven 10. 6. 1942 v Lidicích, jeho sestra zemře v roce 1945 v Osvětimi.
V domě č. p. 16 provozoval hostinskou živnost Josef Votruba s manželkou Annou. Po jeho smrti vedla hostinec společně se svojí matkou jeho dcera Marie, a to až do doby, kdy se provdala za Antonína Kozla z nedalekých Bělok. Ani on, ani jeho syn Toníček (oba na snímku), ani manželka Marie nepřežijí tragédii Lidic. Kolorovaný snímek.
Celkový pohled na Lidice před rokem 1887. Kolorovaný snímek.
Skupinová fotografie lidického hasičského dorostu pořízená pravděpodobně v roce 1934 na chloubě místního sboru - nablýskané stříkačce. Všichni chlapci i muži na snímku byli zastřeleni 10. 6. 1942 u Horákova statku. Jediný z nich, Václav Kopáček, byl popraven 16. 6. 1942 v Kobylisích. Kolorovaný snímek.
Nejstarším lidickým selským rodem byla rodina Rákosových, hospodařící na statku č. p. 24. V době zániku obce na něm Rákosovi žili již přes 250 let.
Mlácení obilí parní mlátičkou, tzv. párovkou, bylo vždy vítanou příležitostí k vytvoření skupinové fotografie. Tato byla pořízena v létě 1932 před stodolou u Studničků (č. p. 17). Kolorovaný snímek.
Jedním z malých lidických domků byl i patrový domek (č. p. 10), v němž žil hutník Karel Brejcha (muž na motocyklu) se svými blízkými. Na fotografii jsou vidět (zleva) jeho matka Marie Brejchová, manželka Božena, držící v náručí jejich synka Josefa, lidický obuvník Jan Žid bydlící v sousedství, Karel Brejcha a jeho synovec Josef Rameš. Z okna domu fotografování sleduje matka posledně jmenovaného Božena Ramešová, ovdovělá sestra Karla Brejchy. Konce války se dočkají jenom dvě mladé ženy. Marie Brejchová již v době vyhlazení Lidic nebude naživu, Karla Brejchu, Josefa Rameše a Jana Žida popraví u Horákova statku a Pepíček Brejcha bude zavražděn v Chelmnu. Kolorovaný snímek.
Pohlednice Lidic vydaná v polovině 20. let zachycuje kromě celkového pohledu na obec i pomník obyvatelům padlým v letech 1914-1918, hostinec Josefa Šenfeldra a netypický pohled na kostel sv. Martina ze dvora Václava Růžičky (č. p. 2).
Malý, ale vyhlášený lidický hostinec U Šenfeldrů (č. p. 34) stával v rohu návsi, v samém sousedství fary. Rodina Šenfeldrových ho vlastnila od roku 1841 a jeho poslední majitel Josef Šenfelder přestavěl jeho pravou polovinu na malý obchod se smíšeným zbožím.
Na podzim 1941 vyprovodili Lidičtí na poslední cestu hutníka Františka Kulhavého. Na snímku je vidět pohřební průvod míjející usedlosti rodin Šroubkových a Podzemských. Před páterem Štemberkou nesou věnce Bohumil Pospíšil (vlevo) a Josef Klíma. Zcela vlevo je na fotografii vidět Karel Himl. Nikdo z nich nebude o rok později naživu. Kolorovaný snímek.
Na východním okraji Lidic stával od nepaměti starý mlýn. Poprvé je v pramenech výslovně zmiňován v roce 1713, kdy se v souvislosti se statkem č. p. 17 uvádí, že "při živnosti je mlýn o jednom složení a rybník na dvě kopy kapří násady". Kolorovaný snímek.
Lidické domky kolem roku 1930.
Hokejisté lidického hokejového klubu na zamrzlém Podhorově rybníce. Válku přežili jenom tři z nich. Ti, kteří nebydleli v Lidicích…
Pozvánka na první ples Hokejového klubu Lidice, pořádaný kde jinde než u Šilhánů.
Lidičtí fotbalisté na snímku pořízeném pravděpodobně v roce 1933 na dvoře restaurace U Šilhánů. Vpředu leží dva budoucí příslušníci britského královského letectva Josef Horák (vpravo) a Josef Stříbrný (vlevo). Mezi nimi vykukuje Václav Rameš. Ten bude mezi zavražděnými lidickými muži. Kolorovaný snímek.
Josef Horák (zcela vlevo) jako příslušník jedné z osádek 311. bombardovací perutě RAF.
Svatební fotografie manželů Stanislava Horáka a Anastázie, rozené Štorkové, z 16. července 1922. Oba budou společně se svými příbuznými a členy rodiny Stříbrných zastřeleni 16. 6. 1942 v Kobylisích.
Po likvidaci zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření.
Zpráva nacistů o vyhlazení Lidic.
Ve středu 10. června 1942 byla v dopoledních hodinách zapálena obec Lidice. Pohled na hořící Lidice od severu. Kolorovaný snímek.
Snímky pochází z filmu o destrukci Lidic pořízeného Němci jako dokument a pro účely propagace a zastrašování. Na snímku výbuchy třaskavin po vypálení obce. Kolorovaný snímek.
Na snímku skupina příslušníků SS, kteří se podíleli na vypálení obce. Kolorovaný snímek.
Nacisté se procházející ulicemi decimovaných Lidic.
Pohled přes zničenou obec k sousední obci Buštěhrad. Kolorovaný snímek.
Vypálené hospodářské usedlosti, vpravo statek Bohumila Studničky, v pozadí vypálená škola.
Záběr z hořící obce. Kolorovaný snímek.
Zničená usedlost Horákových, pohled od stodoly přes dvůr na trosky kostela. Kolorovaný snímek.
Záběr ukazující vypálené ruiny domů v Lidicích. Kolorovaný snímek.
Brána vedoucí na dvůr Horákova statku. Tudy muselo před svou smrtí projít všech 173 lidických mučedníků.
Reinhard Heydrich a odplata nacistů za jeho smrt.
Zavraždění lidičtí muži a děti. Některým z chlapců ještě nebylo ani 15 let.
10. června 1942 bylo přímo v Lidicích popraveno 173 mužů starších 15 let. Kolorovaný snímek.
Řady postřílených mužů na zahradě Horákova statku. Kolorovaný snímek.
Stotřiasedmdesát lidických mučedníků zavražděných 10. června 1942. Šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann po válce uvedl: "Lidičtí muži šli volně, zpříma a statečně. Nedošlo k žádným slabošským scénám."
"Zloději při práci - tato nestydatá banda vrahů, žhářů, lupičů v německých uniformách vojenských i úředních prováděla zločiny směřující k naprostému vyhlazení české obce. Představitelé německých bezpečnostních orgánů kradli a rabovali za dohledu orgánů svého rozsáhlého aparátu. Nakradené věci byly naloženy na auta a odvezeny," píše dobový český text. Kolorovaný snímek.
Výstraha vyvěšená ve zničené obci.
Pohled na hořící Lidice od vypáleného domku Marie Stříbrné (č. p. 88). Zcela vlevo je vidět požárem zničená novostavba domu manželů Roberta a Žofie Krejzových (č. p. 99). Dlouhá zeď v pozadí, která jako by spojovala štíty obou budov, je popravištěm, na kterém vyhasly životy lidických mužů. Kolorovaný snímek.
Vraždění nacistů se v Lidicích nezastavilo jen u lidí. Systematicky byli stříleni i lidičtí psi, kteří útočili na vetřelce a snažili se bránit domy svých majitelů nebo později bloudili po spáleništi a hledali své pány. Kolorovaný snímek.
Pohled na vypálenou obec Lidice.
Jen málo věcí na fotografiích připomíná to, že v Lidicích žily i děti. Výjimkou je tento snímek vypálené školy a kostela sv. Martina. Zcela vlevo je na něm vidět dětský kočárek. Snad právě ten později ukradl šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann a používala ho jeho manželka. Kolorovaný snímek.
Když v květnu 1923 odhalovali v Lidicích pomník svým padlým za první světové války, těžko mohl někdo tušit, že se následující válečný konflikt zapíše do dějin obce podstatně krvavějším písmem. Na snímku je vidět nejen vypálený domek č. p. 54, v němž žili František Nerad a Josef Sysel se svými rodinami, ale i to, že na pomníku kdosi urazil kamennou hlavu mistra Jana Husa.
Pohled na střed vypálených Lidic s kostelem sv. Martina 11. června 1942. Unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou. Zatímco v Horákově statku pokračovalo vraždění mužů, příslušníci gestapa začali polévat domy benzinem a zapalovat je. Několik skupin žhářů postupovalo ze všech stran směrem do středu vsi. Kolorovaný snímek.
Pohled na farní kostel sv. Martina v Lidicích před zničením.
Řádění nacistů se nezastavilo ani před kostelem sv. Martina, jak to dokumentuje fotografie jeho interiéru. Šéf SD Horst Böhme se na lidické návsi dohadoval s velitelem pražského gestapa Geschkem, zda se kopule kostela při požáru založeném příslušníky SD zřítí. Když se tak stalo, s uspokojením konstatoval: "Moji muži jsou na to cvičeni."
Požáru padla za oběť i trafika Augustina Pospíšila na lidické návsi.
Požáru padla za oběť i budova farního úřadu (č. p. 1), vyrabovaná krátce předtím příslušníky SD z Prahy. Cestou vedoucí napravo od ní se jezdívalo ke statku Václava a Zdeňky Růžičkových (č. p. 2).
Požárem zničená budova farního úřadu (č. p. 1). Kolorovaný snímek.
Ruiny vypálené obce nacisté posléze zcela rozmetali.
Zničený Horákův statek v Lidicích. Prostřední vchod v přízemí vede do sklepa, v němž byli vězněni lidičtí muži před popravou.
Pohled na zničené lidické usedlosti. Kolorovaný snímek.
Vypálené řeznictví Marie Houbové (č. p. 28), které stávalo naproti lidickému kostelu (za ním je vidět zničená fara). Posledními "zákazníky" byli příslušníci Schupo a gestapa, kteří obchod vyrabovali, když se v Lidicích sháněli po občerstvení.
Již zmiňované zdevastované řeznictví v Lidicích zachycené z jiného úhlu. Kolorovaný snímek.
Takto byly rozmetány trhavými náložemi lidické usedlosti.
Němečtí vojáci během likvidace obce.
Další pohled na ničené Lidice. Zleva doprava jsou na snímku vidět: dům č. p. 5 manželů Josefa a Anny Kruntových, domek č. p. 6 Marie Kulhavé a konečně dům č. p. 7, v němž se svou rodinou bydlel Josef Růženecký. Hromada kamení v pravém okraji fotografie bývala kdysi jednou z hospodářských budov statku Štěpána Podzemského (č. p. 4). Kolorovaný snímek.
Kdo až do 9. června 1942 usínal v této postýlce, se již nikdy nedozvíme…
Malý Václav Zelenka (vpravo) s kamarádem Zdeňkem Müllerem z Lidic. Ten má na klíně Vašíkova pejska Šmudlu. Malý Zdeněk bude zavražděn v Chelmnu. Vašík se dožije konce války, bude nalezen v Německu a jednou se stane starostou Lidic. Kolorovaný snímek.
Dopis gestapa referující o osudu lidických dětí.
Ničení Lidic bylo na rozkaz K. H. Franka nafilmováno, což přímo na místě řídil odborný poradce NSDAP pro filmové záležitosti Franz Treml. Němci zpočátku počítali se zařazením sekvence o ničení Lidic do oficiálního filmového týdeníku, avšak s ohledem na mezinárodní ohlas lidického masakru k tomu nikdy nedošlo.
Kostel sv. Martina dlouho vzdoroval trhavým náložím. Nakonec se i on proměnil v ruiny.
Obrovská hromada kamení na této fotografii bývala ještě nedávno kostelem sv. Martina.
Vypálený dům manželů Jaroslava a Magdaleny Hockových (č. p. 101). Zde bydlel v podnájmu se svojí manželkou Libuší i lidický kadeřník Oldřich Minařík. V pozadí je vidět vypálená škola.
Pohled 11. června 1942 na střed Lidic od jihozápadu. Opět unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou. Kolorovaný snímek.
Lidice v době zahájení ničení obce trhavinami. Na snímku je vidět domek č. p. 6, patřící vdově Marii Kulhavé. V podnájmu u ní bydlel hutník Josef Petrák se svou rodinou. Z osmi obyvatel domku se po válce do Lidic vrátily jen jeho majitelka a Růžena Petráková.
Nacistický snímek do rodinného alba. Trojice příslušníků Schutzpolizei na dvoře vypáleného Horákova statku (č. p. 13), který se stal ústředním místem tragédie. Zde byli drženi lidičtí muži před popravou.
Den za dnem pochodovali příslušníci Říšské pracovní služby (RAD) s vlajkami a písní na rtech na místo zkázy.
Pracovní čety nacistů srovnávají obec Lidice se zemí.
"Obec bude srovnána se zemí." Tento příkaz technicky prováděly oddíly říšské pracovní služby.
Celkový pohled na bývalý střed obce. Za dosud zachovaným můstkem přes lidický potok jsou vidět trosky rodinných domků, které stávaly západně od silnice do Buštěhradu. Kolorovaný snímek.
Těžce poškozená cedule z lidického obecního úřadu, který sídlil v domě starosty Františka Hejmy (č. p. 84).
Ničení Lidic probíhalo pod vlajícími prapory RAD. Tento byl vztyčen přibližně v místech bývalého statku Josefa Šroubka (č. p. 3).
Takto vypadal hřbitov v Lidicích před zničením. Kolorovaný snímek.
Záběr ze zničeného hřbitova v obci. Kolorovaný snímek.
Nacisté vykrádají hroby na lidickém hřbitově. Kolorovaný snímek.
Hrob za hrobem postupně podléhal barbarství nacistů. Nejdříve byly pokáceny pomníky, pak přišly na řadu náhrobní kameny a nakonec byly z hrobů vyprošťovány rakve. Kde nestačila síla příslušníků RAD, byly nasazeny trhaviny.
Vypálit, pokácet, vykořenit. Stromy i vše české...
V Lidicích se nacisté nezastavili před ničím. Do připravených košíků si důstojníci RAD pečlivě ukládali zlaté zuby vylámané z nalezených lebek a medailonky objevené v rakvích, s hlavami mrtvých hráli příslušníci RAD fotbal.
V pondělí 21. září 1942 obdržel oddíl Říšské pracovní služby (RAD) 1/385 sídlící v Brně, jehož příslušníci se podíleli na ničení Lidic, čestný název "Reinharda Heydricha". Na fotografii obědvají jeho příslušníci na troskách vsi.
Po vraždění živých a ničení jejich obydlí se nacisté v Lidicích soustředili na mrtvé. Nezastavil je ani majestát smrti a obecná lidská úcta k zemřelým. Barbarsky zničili lidický hřbitov. Postupně vyplenili 60 hrobek, 140 velkých rodinných hrobů a na 200 jednotlivých hrobů.
Srovnání obce Lidice se zemí. Kolorovaný snímek.
Pohled na Lidice směrem k Buštěhradu, přibližně z míst, kde kdysi stávalo řeznictví Štěpána Horáka (č. p. 37).
Sutiny ze zničených domů byly rozmísťovány na různá místa tak, aby se co nejvíce změnil reliéf krajiny v okolí Lidic. Některá návrší zcela zmizela, jiná byla uměle vytvořena. Přes nasazení stovek příslušníků RAD však práce nepostupovaly tak rychle, jak se původně předpokládalo, a pokračovaly ještě po celý rok 1943. Kolorovaný snímek.
K lidickému statku č. p. 17 patřil rybník, a protože na něm před lidickou tragédií hospodařil Jaroslav Podhora s manželkou Miloslavou, říkávalo se rybníku Podhorův. Na fotografii je Miloslava Podhorová (zcela vpravo) při projížďce s přáteli. Snímek byl pořízen v neděli 7. června 1942. Tři dny před vyhlazením Lidic. Kolorovaný snímek.
Hromadami sutin ze zbořených lidických domů byl postupně zavážen Podhorův rybník, v jehož okolí byla pokácena většina vzrostlých stromů.
Aby nemohlo být v budoucnu přesně identifikováno místo, kde Lidice stávaly, bylo na několika místech dokonce změněno i koryto potoka, jenž kdysi protékal jejich středem. Kolorovaný snímek.
Lidice Shall Live - jeden z vydaných plakátů ze září 1942.
Obálka americké pošty vydaná k prvnímu výročí vyhlazení Lidic.
Tank Lidice s maskovanými samopalníky 1. čs. armádního sboru v SSSR. Vypálená obec jako symbolická motivace pro československé vojáky.
Poválečný návrat lidických žen zpět do Československa.
Návrat lidických žen z koncentračních táborů do Prahy v květnu 1945.
Po válce se vrátila i Hana Špotová. Byla jedním z dětí, které nacisté poslali ke "zvláštnímu zacházení" do Německa, kde se její "výchovy" zhostila německá rodina.
Pět ze 17 přeživších lidických dětí v roce 1947 v Kročehlavech. Zleva: Václav Zelenka, Věra Vokatá, Marie Doležalová, Marie Hanfová, Václav Hanf.
Poválečná komparační pohlednice ukazující lokalitu Lidic před válkou a po ní.
Tryzny za oběti v Lidicích u příležitosti třetího výročí zničení obce a povraždění jejích obyvatel se zúčastnil také prezident republiky dr. E. Beneš.
Tryzny za oběti v Lidicích u příležitosti třetího výročí zničení obce a povraždění jejích obyvatel se zúčastnil také prezident republiky dr. E. Beneš.
Major letectva Josef Horák se syny Václavem a Josefem v roce 1945. Jeho rodina pocházela z Lidic a nacisté ji celou povraždili. Horák se po válce do Lidic nesměl vrátit kvůli tomu, že bojoval na západní frontě.
Nová obec Lidice vznikla o kus dále. Byla postavena v letech 1945-1949.
Nová obec Lidice vznikla o kus dále.
Ulice v nových Lidicích v roce 1955.
Letecký pohled na nové Lidice (2002).
Památník dětských obětí války na místě zničené obce od akademické sochařky Marie Uchytilové.
Sousoší tvoří 82 dětí. Sochař Jiří Václav Hampl bojoval několik let za dokončení pomníku, který dvacet let tvořila jeho žena, sochařka Marie Uchytilová. Ta zemřela v předvečer sametové revoluce na infarkt, vyčerpaná mnohaletou prací a nezájmem o sousoší.
Lidické maminky s jednou ze soch pomníku (1998).
21/122