Oslo, 22. července 2011. Pár minut po čtvrt na čtyři odpoledne zaparkovala ve vládní čtvrti před sídlem premiéra bílá dodávka, ze které vystoupil muž oblečený do policejní uniformy. Přesedl do jiného vozu a odjel pryč. Na snímku je farma, kde Anders Behring Breivik celý útok připravoval.

O devět minut později auto, ve kterém byla ukrytá 950kilová bomba, vybuchlo. Exploze poničila řadu okolních vládních budov i sídlo nejprodávanějších norských novin VG. Bombu útočník vyrobil doma ručně z hnojiv.

Většina úředníků měla dovolenou, přesto výbuch zabil šest žen a dva muže a zranil okolo 200 lidí.

Zranění byli náhodní kolemjdoucí, kterým přímo na ulici lidé poskytovali první pomoc.

Oslo bylo v šoku. Ale to nejhorší mělo teprve přijít.

Anders Behring Breivik přestrojený za policistu po výbuchu v Oslu odjel 40 kilometrů severozápadním směrem na ostrov Utöya.

Jako každoročně se tam konal letní tábor pořádaný mládežnickou organizací sociálnědemokratické Strany práce.

Po čtvrt na šest odpoledne Breivik stále v převlečení za policistu vystoupil z lodi na ostrově. V kufříku měl celý arzenál zbraní. Jeho prvními oběťmi se stal člen ochranky a organizátorka tábora.

Breivikovo běsnění trvalo přes hodinu. Než se vzdal policii, chladnokrevně zavraždil na ostrově 69 lidí.

Dvakrát přitom sám zavolal policii, aby se vzdal. Ta byla ale po útoku v Oslu zmatená a jednotlivé složky spolu nekomunikovaly.

"Dnes zemřete, marxisti," křičel Breivik podle svědků na své oběti.

Útok na ostrově přežilo asi 500 dětí. Mnozí se zachránili skokem do vody a plavali pryč od ostrova, kde je vylovily okolo plující výletní lodě.

Koláž portrétů některých Breivikových obětí.

Ihned po útoku média začala spekulovat, že se jednalo o islámský terorismus. Norskou společnost šokovalo, když se dozvěděla, že útok provedl "jeden z nich", jak o tehdy 32letém Breivikovi novináři psali.

...

Soudní proces s Breivikem začal v dubnu 2021. Řešilo se mimo jiné i to, jestli byl vůbec příčetný. Nejprve mu odborníci diagnostikovali paranoidní schizofrenii, další vyšetření ale došlo k závěru, že trpí narcisistickou poruchou osobnosti. Na snímku je terorista brzy po svém zadržení.

Breivik do soudní síně přišel se zdvihnutou zaťatou pěstí a následně chladně popisoval, jak zabil 77 lidí. Při odvolacím řízení v roce 2016 dokonce v soudní síni hajloval.

Pietní místo u ostrova Utöya.

Asi hodinu před výbuchem bomby v Oslu Breivik na více než tisíc e-mailových adres, mimo jiné norským novinářům a politikům, rozeslal svůj manifest s názvem 2083 - Evropská deklarace nezávislosti. Adresáty bylo i deset lidí z Česka.

Breivik byl nakonec odsouzen k nejvyššímu trestu 21 let vězení, který může být následně prodloužen.

Odpykává si ho v přísně střežené třípokojové cele s přístupem k posilovně, televizi nebo počítačovým hrám. Je ale v podstatě izolován od ostatních vězňů.

Útočník cílil na konkrétní politickou stranu kvůli nenávisti. Věřil, že podporuje multikulturalismus a pomáhá muslimům "převzít moc" v Norsku a západní Evropě.

Den útoku je dodnes v Norsku znám pod označením 22. juli. Protože na tábor přijely děti z celé země, podle některých zdrojů zná každý čtvrtý Nor někoho, kdo vraždění přežil nebo se stal jeho obětí. Na snímku je pietní místo v Oslu.

Anders Breivik byl až do roku 2006 členem v té době opoziční protiimigrační pravicové strany Progres. Tehdy se ale politici shodli, že by nebylo spravedlivé stranu z útoku obviňovat nebo ji s ním jakkoliv spojovat.

...

Anders Breivik se narodil 13. února 1979 v Oslu. Jeho matka ho v dětství psychicky týrala a bila. V roce 2005 se přidal do zbrojařského klubu, do armády se dříve hlásil neúspěšně. Založil společnost, která zbankrotovala, v roce 2009 neměl žádný příjem. Nyní se označuje za fašistu a nacistu, který podporuje etnický nacionalismus.