Přesun československé jednotky do libyjského Tobruku se uskutečnil částečně i po železnici. Popisek z knihy Františka Emmerta "Češi u Tobruku":

Vlak byl v té době v severní Africe běžným dopravním prostředkem.

Pohled na jeden z výcvikových táborů československých vojáků. Tento ležel v egyptské oáze Sidi Bishr.

Fotografie z nástupu Československého pěšího prapor 11 – Východní. Bojovou zástavu čs. jednotce na Středním východě věnovala v roce 1942 organizace Čsl. červeného kříže v Palestině.

Vojenský výcvik v Haifě, dnes přístavní město náleží Izraeli.

Vojáci používali "tropické" přilby.

Voda měla v pouštních podmínkách cenu zlata. Muselo se s ní šetřit i při osobní hygieně.

Výcvik československých vojáků probíhal mnohdy v improvizovaných kulisách.

Na Středním východě působila pestrá společnost národů. Na snímku vpravo dole je český voják Oldřich Sejček s polským a australským pěšákem, britským námořníkem a vojákem a egyptským policistou.

Českoslovenští vojáci působili i v malé osadě na syrsko-tureckých hranicích.

Vojáci československého praporu cvičili od února 1941 i v Egyptě.

Po důkladném výcviku byli českoslovenští vojáci připraveni k odjezdu do Tobruku.

Torpédoborec Hero dopravil 12. října 1941 do obleženého Tobruku první skupinu československých vojáků. Další skupina odplula torpédoborci Healthy a Napier 24. října.

Velitel československého pěšího praporu pplk. Karel Klapálek (na snímku vlevo s des. asp. Ladislavem Prchalou).

V tobruckém přístavu bylo mnoho potopených lodí, které komplikovaly zásobování a přísun posil do bojující pevnosti.

Českoslovenští vojáci po připlutí do přístavu Tobruk.

Chvilka odpočinku v květnu 1941 poblíž moře.

Legendární německý pouštní stratég Erwin Rommel (druhý zprava v rozhovoru s italskými generály) měl zprvu v Africe nad britskými jednotkami navrch.

Adolfe z té "třetí říše", nediv se, když Čech ti píše. Chceme se tě zavčas ptát, kde chceš po své smrti spát. Humor českých vojáků v jednom z jejich táborů na Středním východě.

Tažení v Sýrii v červenci 1941.

Zleva voj. asp. Karel Zajíček, svob. Jaroslav Polach a kpt. gšt. Jaroslav Selner.

Přesuny československých vojáků na Středním východě byly úmorně dlouhé. V součtu klidně tisíc kilometrů.

Daleko od domova všem česká kuchyně velmi chyběla. Na snímku českoslovenští vojáci připravující tradiční české ovocné knedlíky.

Československé postavení před Tobrukem pod minometnou palbou.

Výrazy vojáků hovoří jasně. Služba na Středním východě byla těžká bez ohledu na to, zda šlo o výcvik či bojové nasazení. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Německé jednotky postupují písečnými dunami na západ k vytouženému cíli, který představoval Suezský průplav.

Záběr ukazující obrané postavení v okolí Tobruku. Na snímku jsou zachycení australští vojáci.

Kulometná hlídka československých vojáků v první linii tobruckého obranného perimetru na její západní straně.

Českoslovenští vojáci při bitvě o Tobruk.

Chvíle odpočinku u silnice Tobruk-Dema.

Podzim 1941 v Tobruku.

Pohled na bojiště okolo obléhaného Tobruku. Australští vojáci se po útoku na protiletadlové pozice znovu shromažďují jižně od Tobruku.

Stanislav Hnělička (na snímku uprostřed) bojoval u Tobruku jako devatenáctiletý kluk a už tehdy si svou odvahou řekl o prestižní medaili Za chrabrost. V rozkaze Československé vojenské mise v Jeruzalémě se píše: "Svobodník Stanislav Hnělička jako první z průzkumné hlídky odvážně vnikl 10. prosince 1941 do opevněného nepřátelského postavení a zúčastnil se největšího počtu riskantních průzkumných hlídek své čety. V bojích vždy projevoval odvahu a srdnatost." Těch pár vět zdaleka nevystihuje, co tehdy "tobrucké pouštní krysy" při utajovaném průniku do nepřátelských pozic prožívaly. V roce 2007 mu byl propůjčen Řád bílého lva.

Největší český kolaborant s nacisty protektorátní ministr Emanuel Moravec (druhý zprava) marně věštil 15. listopadu 1941 v rozhlasovém projevu záhubu československému praporu.

Anglický zrádce William Joyce, přezdívaný Lord Haw-Haw, skončil po válce v zajetí a po té i na šibenici, ale jeho nadávku "tobrucké krysy" obránci Tobruku přijali s hrdostí za svůj přívlastek. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Pohled napovídající, v jakých podmínkách musela osádka tobruckých obranných pevnůstek působit. Na snímku jsou zachycení australští vojáci.

Dvojice československých vojáků s automatickými palným zbraněmi v typické střílně v jedné z tobruckých pevnůstek, která mnoho bezpečí jejím obráncům neskýtala.

Fašistická Itálie pomáhala v Mnichově v září 1938 likvidovat demokratické Československo. Tobrucká pevnůstka S 13, postavená Italy, se však stala svědkem toho, že na bezpráví vybudovaná moc bude pomíjivá. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Legendární velitel, podplukovník Karel Klapálek na svém velitelském stanovišti s částí svého štábu.

Obrana Tobruku v roce 1941.

Pověstný fíkovník u československého velitelství přečkal, byť bez listů, celé obležení Tobruku.

Náčrt tras čs. průzkumných hlídek ve dnech 21.-22. listopadu 1941.

Voják na hlídce.

Fotografie Roberta Kellnera zachytila dva tobrucké průzkumníky po návratu z hlídky - zleva Stanislav Hnělička z Liberce a český rodák z Bratislavy Svetozar Hanka, který padl v boji na průzkumné hlídce 21. října 1944 poblíž Bray Dunnes Plage u Dunkerquu. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Vojín Karel Štolba z Veselí na Moravě se teprve chystal oslavit 20. narozeniny, nicméně patřil k nejstatečnějším vojákům československé jednotky a v Tobruku absolvoval nejvíce průzkumných hlídek z řad mužstva celého praporu. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Vchod do pevnůstky S 41 v prosinci 1941.

Československé postavení před Tobrukem pod minometnou palbou.

Československá obsluha minometu v hlavním obranném postavení na tzv. Red Line.

Českoslovenští vojáci bránící Tobruk v roce 1941

Ostatky italského vojáka v "zemi nikoho" symbolizovaly nejen krutost války, ale také marnost úsilí armád Osy zvítězit nad svými protivníky. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

K smutným povinnostem československých vojáků v osvobozeném Tobruku patřilo i pohřbívání tělesných ostatků padlých australských vojáků

Další z vchodů do jedné z pevnůstek v bývalém úseku československého praporu s výhledem na část Vádí es Sehel. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Nadporučík Jaroslav Štětka bránil pevnůstku S 23. Padl v roce 1944 u francouzského Dunkerquu.

Vnitřní prostory pevnůstky S 27 příliš pohodlí jejím obráncům nenabízely. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Ještě dnes lze najít na stěnách v tobruckých pevnůstkách stopy po československých obráncích.

Část dělostřelecké smíšené československo-polské baterie, která od 6. prosince 1941 s ukořistěními kanony posílila obranu praporního úseku. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Střelba z lehce opevněné obranné pozice proti nepřátelskému letadlu.

Hořící britský letoun po souboji s německým stíhačem nad nekonečným písečným mořem Západní pouště. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Kulometné hnízdo československých vojáků u Tobruku.

V nepohodlí skalních slují žili kousek za frontou i českoslovenští vojáci z týlových a záložních jednotek. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Bohoslužby evangelického faráře svobodníka Pavla Šulana v jedné z tobruckých pevnůstek, vlevo nadporučíci Ladislav Snídal a Jaroslav Štětka, kteří se zde zúčastnili nejvíce průzkumných hlídek z řad důstojníků. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Na tobruckém vojenském hřbitově vedle sebe leží bok po boku českoslovenští a polští vojáci. Na hrob kamaráda použili Klapálkovi vojáci kachličky z koupelny rozstřílené vily jakéhosi italského fašistického pohlavára. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Náklaďák s československými vojáky na silnici Tobruk-Dema. Po vyproštění z obklíčení 10. prosince 1941.

Z bývalých obránců Tobruku se stali v létě roku 1942 protiletadloví dělostřelci.

Prezident Edvard Beneš podává 18. srpna 1943 v anglickém Wivenhoe ruku Karlovi Klapálkovi při příležitosti vyznamenání praporu jeho jednotky Čs. válečným křížem 1939. Druhý zprava stojí nositel britského Vojenský kříže npor. Josef Vašica. Popiska z knihy historika VHÚ Jindřicha Marka "Tobrucký deník".

Památník zabitých československých vojáků.

Plukovník Stanislav Hnělička obdržel 28. října 2007 za své hrdinné bojové nasazení od tehdejšího prezidenta Václava Klause Řád bílého lva.

O rok později v roce 2008 natočil režisér Václav Marhoul film Tobruk, ve kterém zvěčnil nasazení československých vojáků při obraně tohoto libyjského přístavu.