V říjnu 1955 začala výroba Škody 440, které se ale podle dřívějšího označení říkalo Spartak. A to i když se v oficiálním jménu vozu neobjevilo.
Na vině byla licence nizozemského výrobce motocyklů Sparta, komunisté nechtěli riskovat konflikt.
Do výroby se Škoda 440 dostala necelé dva roky po představení prvního prototypu.
Ačkoliv první prototypy měly ještě dřevěnou kostru, sériový vůz dostal celokovovou karoserii.
Vnější design patřil k povedeným, auto bylo přitom výrazně menší než modelová řada 1200/1201.
Původně měl být Spartak jen přechodným modelem, Škoda 1000 MB ale nakonec přišla až v roce 1964.
Než začala výroba, zvažováno bylo třeba i jméno Orlík, ani to se však na sériové auto nedostalo.
Základem tudoru byl páteřový rám, všechna kola pak byla nezávisle zavěšená a na obou nápravách měl vůz listové pero.
Pod kapotou byla zážehová jedenáctistovka o výkonu 29 kW - odtud také jméno 440, které znamenalo 4 válce a 40 koní výkonu.
Jednoduchý a přehledný interiér vozu.
Velký volant byl v 50. letech u nových aut naprosto běžný.
Za povšimnutí stojí řadicí páka na podlaze, exportní modely ji totiž měly pod volantem. Ty pro domácí trh se toho dočkaly až v roce 1957.
Topení u úplně prvních aut dodaných do Mototechny chybělo, zákazníci si jej ale vymohli a nakonec bylo i do už vyrobených aut namontováno dodatečně.
Zajímavostí vozu bylo stejné čelní a zadní okno.
V roce 1957 nabídku doplnila Škoda 445 se silnější dvanáctistovkou naladěnou na 33 kW.
Délka 440 a 445 nedosahovala ani 4,1 metru, mezi nápravami měl tudor 2400 mm.
Škoda 450 se poprvé představila jako prototyp už v roce 1956, definitivní podobu ale dostala až o rok později a do výroby zamířila dokonce až v létě 1958.
Auto úspěšně propagovala tehdejší miss USA Charlotte Sheffieldová. S autem se fotila nejen na autosalonu v Londýně, ale i v Praze třeba před Pražským hradem. Snímky pořídil Vilém Heckel.
Ostatně do USA bylo vyvezeno 408 kusů povedeného roadsteru, a kdyby automobilka měla kapacity, mohlo jich být daleko více.
Oproti výchozí řadě 440 měla Škoda 450 zvýšený stupeň komprese a dvojici karburátorů, výkon tak poskočil na 36,8 kW.
Auto jezdilo až 128 km/h a stálo 42 tisíc korun - to bylo o skoro 14 tisíc víc, než na kolik přišla Škoda 440.
Vůz měl plátěnou stahovací střechu a sezení v kombinaci 2+2.
Škoda 450 a 445 na jedné fotografii slavného Viléma Heckela.
Prototyp roadsteru na základech Škody 440 s karoserií Otakara Diblíka do výroby nezamířil.
V lednu 1959 nahradila Spartak jeho modernizovaná verze pojmenovaná Octavia. Celkem vzniklo na 85 tisíc kusů Škody 440 a 445.
Škodu 450 pak na lince v Kvasinách vystřídala začátkem roku 1959 Felicia. 450 je podstatně vzácnější, vyrobilo se jí jen 1010 kusů.
17/31