Norský polárník Roald Amundsen byl počátkem 20. století už známým výzkumníkem. Účastnil se velkých polárních výprav, například i té, která jako první mezi lety 1903 a 1906 proplula Severozápadním průjezdem - od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky až na Aljašku.

Amundsen chtěl být také prvním, kterému se podaří vztyčit na severním pólu vlajku Norska. Na výpravu proto shánět peníze.

V roce 1909 se ale dozvěděl, že ho předehnali Američané. Své plány proto změnil a rozhodl se dobýt jižní pól. Svým sponzorům a dokonce ani členům posádky to ale do poslední chvíle neřekl. Obával se, že by s tím nesouhlasili.

Přípravy na cestu zakončil v červnu 1910 a na Antarktidu do Zátoky velryb dojel s lodí Fram už v lednu 1911.

...

Další měsíce trasu plánoval a budoval zásoby a sklady jídla ve směru své budoucí cesty.

V podobné době se na Antarktidu dostala také expedice Terra Nova britského průzkumníka Roberta Falcona Scotta. Ten si postavil s posádkou základní tábor v zálivu McMurdo. Na jižní pól to tak měl o sto kilometrů dál než Amundsen.

Pro Scotta to byl už druhý pokus o zdolání jižního pólu. První výpravu v roce 1902 však přerušila nemoc a nízké teploty.

Tím začal závod o jižní pól.

...

Amundsen, který chtěl v soupeření zvítězit, se k pólu vydal ještě v době, kdy na Antarktidě byla zima. Kvůli teplotám hluboko pod nulou se musel vrátit. Další start naplánoval na říjen.

Amundsenova výprava k pohybu po ledu a sněhu použila lyže, saně a tažné psy. Scottova expedice vyrazila se sibiřskými poníky, motorovými saněmi a psy. Zatímco Amundsen postupoval dál Antarktidou, Scott se potýkal s problémy - poníci se propadaly do ledu a saně se rozbily. Britská výprava tak pokračovala po svých.

Závod nakonec vyhrál Amundsen, který s pětičlennou expedicí dobyl jižní pól 14. prosince 1911 kolem třetí hodiny odpoledne.

"Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu. Díky Ti, Bože!" zapsal si do deníku v památný den.

"Je to velká věc, že jsme zde jako první lidé, že tu nevlaje anglická vlajka, ale naše tříbarevná norská," zapsal si další člen výpravy. Amundsenovi se také podařilo úspěšně se vrátit zpátky. Polárníci urazili celkem tři tisíce kilometrů za 99 dní.

Scottova výprava se na místo dostala o 33 dní později a až zde zjistila, že ji Norové předběhli.

Britova expedice navíc skončila tragédií. Dva muži se ztratili a Scott se zbylými dvěma umrzl. Od základního tábora přitom v té chvíli byli už jen 17 kilometrů daleko. Jejich těla byla nalezena až později.

Poslední dopis Roberta Falcona Scotta. "Jsme v pěkné bryndě a pochybuji, že se z toho dostaneme," napsal ženě. Svůj osud ale přijal. "O kolik lepší to bylo než lenošit doma," dodal na papíře, který byl nalezen téměř rok po jeho úmrtí.

...

Julian Sancton, autor knihy o jedné z předchozích výprav, které se Amundsen zúčastnil, si myslí, že Nor byl úspěšný i díky odlišnému způsobu stravování. Když trpěl na belgické výpravě na Antarktidu koncem předchozího století kurdějemi, začal jíst syrové maso tučňáků, tuleňů a slabých psů. To ho zachránilo i na cestě k jižnímu pólu. Scott oproti tomu odmítl psy jíst, protože je považoval za inteligentní tvory, píše britský deník The Guardian.

Amundsenovi pogratuloval tehdejší americký prezident Theodore Roosevelt i britský král Jiří V., uvádí se na stránkách britských muzeí Royal Museums Greenwich.

Pět členů expedice, která dobyla jižní pól. Zleva Sverre Hassel, Oscar Wisting, Roald Amundsen, Olav Bjaaland a Helmer Hanssen.

Celá posádka lodi Fram, kterou se dobyvatelé dopravili ke břehům Antarktidy.

Dobytím jižního pólu Amundsenova touha cestovat na neobjevená místa neskončila. V roce 1926 chtěl být prvním, kdo přeletí severní pól. Nakonec ho o pouhé tři dny předběhl Američan Richard E. Byrd, který použil letadlo. Amundsen letěl vzducholodí.

Server History ale uvádí, že se v roce 1996 našel Byrdův deník, ve kterém stojí, že si kvůli nedostatku paliva zkrátil trasu o 240 kilometrů. Amundsen tak nakonec mohl být skutečně prvním.

Osudnou se Amundsenovi stala záchranná výprava, kdy se vzducholodí hledal zmizelého italského vzduchoplavce Umberta Nobila. Norský stroj však do cíle na Špicberkách nikdy nedorazil a později se našly jen jeho části.

Amundsenovo tělo se dodnes nenašlo.

Na Antarktidě nyní sto metrů od jižního pólu stojí výzkumná stanice. Pojmenovaná je na počest obou dobrodruhů "Amundsen-Scott".