Historie Turné čtyř můstků (německy Vierschanzentournee, závod dlouho nesl také název Intersport turné) se začala psát v roce 1953.

První závod v rámci Turné se uskutečnil na Nový rok 1953 v Garmisch-Partenkirchenu (Ga-Pa). V areálu, který v roce 1936 hostil olympijské hry pod dohledem Adolfa Hitlera (snímek pochází právě z této olympiády).

Nacistická minulost byla také důvodem, proč Turné započalo až v 50. letech. Novoroční závody byly v Ga-Pa tradicí již od roku 1922, po druhé světové válce se pak objevila myšlenka klání na čtyřech můstcích, ale němečtí sportovci měli zakázáno soutěžit v mezinárodních závodech.

Průlom přišel ve zmiňovaném roce 1953, kdy Turné oproti pozdějším pořádkům odstartovalo v Ga-Pa, pokračovalo v Oberstdorfu, Innsbrucku a vrcholilo v Bischofshofenu. Hned od příští sezony se tradičně začínalo v Oberstdorfu, ještě na konci prosince, jak to fanoušci skoků znají i dnes.

Skoky byly v té době ryze amatérským sportem a první šampioni Turné dostávali věcné ceny jako rádia či kuchyňské hrnce. Vítězem premiérového ročníku byl Rakušan Sepp "Bubi" Bradl. Na svého dalšího vítěze potom Rakušané čekali déle než dvacet let.

Z dnešního pohledu vypadají skoky tehdejších sportovců úsměvně, ale hlavně velmi nebezpečně. Skákalo se v čepici a technikou, při které skokan usměrňoval let divokým máváním rukou.

Turné čtyř můstků si uchovává velký počet příznivců i díky úchvatným scenériím, které jednotlivé můstky nabízí. Na Bergiselu v Innsbrucku se skákalo i v rámci olympiády 1964 (na snímku).

Čechoslováci skákali na Turné poprvé v roce 1955, na startu čtvrtého ročníku. Prvním našincem na stupních vítězů v celkovém součtu čtyř závodů byl však až Dalibor Motejlek v roce 1965 (na snímku vpravo, s Jiřím Raškou na olympiádě 1968). Motejlek se tehdy na Turné umístil na třetím místě, nicméně na prvního vítěze jednoho ze závodů akce Československo stále čekalo.

V roce Motejlkova bronzového úspěchu se kuriózním způsobem zapsal do historie Polák Stanislaw Marusarz. V Ga-Pa předvedl v 53 letech mimo soutěž skok na vypůjčených lyžích, v obleku a kravatě. Marusarz dolétl na značku 66 metrů a rozburácel německé publikum.

Leitmotivem dalších ročníků Turné byly souboje mezi Norem Björnem Wirkolou (na snímku) a Jiřím Raškou. Nutno uznat, že Wirkola v nich měl navrch a v letech 1967 až 1969 na Turné třikrát v řadě suverénně zvítězil.

Zde jsou Wirkola a Raška na snímku z olympiády v Grenoblu, kde naopak Nora rodák z Frenštátu pod Radhoštěm porazil jak na středním, tak na velkém můstku a přivezl domů zlato a stříbro. Na Turné byl Raška druhý za Wirkolou v letech 1968 a 1969 (tehdy ho na stupních vítězů doplnil další Čechoslovák Zbyněk Hubač).

Třikrát za sebou triumfoval Raška v letech 1968 až 1970 v závěrečném závodě Turné v Bischofshofenu a v roce 1970 zvítězil i v Ga-Pa. Přesto se celkového triumfu dočkal až o rok později, kdy už ve startovní listině nefigurovalo Wirkolovo jméno. Paradoxně v ročníku, kdy Raška nevyhrál žádný ze čtyř závodů, to celkově stačilo na triumf před jiným Norem Ingolfem Morkem a znovu třetím Zbyňkem Hubačem, vítězem závodu v Innsbrucku. Na fotografii skáče Raška na MS ve Vysokých Tatrách.

Po velmi chudých 60. letech se Rakušané svého druhého vítěze Turné v historii dočkali v roce 1975, kdy na nejvyšším stupni stanul Willi Pürstl. Karl Schnabl (na snímku) tehdy vyhrál v Ga-Pa, Innsbrucku i Bischofshofenu, ale jelikož v Oberstdorfu skončil až ve čtvrté desítce, celkově mu to stačilo jen na třetí místo.

Co se týče československé stopy, Rudolf Höhnl vyhrál v roce 1973 závod v Bischofshofenu a Josef Samek zkraje ledna 1979 v Ga-Pa. V 80. letech byl hvězdou českých skoků Pavel Ploc (na snímku na MS v letech 1983 v Harrachově).

Ploc vyhrál na Turné čtyř můstků dva závody (v Ga-Pa 1986 a v Oberstdorfu 1987). Na prvních příčkách celkového pořadí se v 80. letech pravidelně střídali Němci, Rakušané a Finové.

V roce 1988 si dolétl pro celkové třetí místo Jiří Parma (na snímku slaví titul mistra světa o rok dříve v Oberstdorfu), v roce 1990 byl zase František Jež na druhém místě za Němcem Dieterem Thomou. Ježe mohlo hřát i dílčí prvenství v Bischofshofenu.

Fin Kimmo Savolainen při skoku v Oberstdorfu v roce 1995.

Sezonu 1995/96 měl skvěle rozjetou jeho krajan Mika Laitinen, který dominoval ve Světovém poháru a zvítězil i na začátku Turné v Oberstdorfu. Jenže při tréninku v Ga-Pa spadl a krvavě se poranil. Turné nakonec ovládl Němec Jens Weissflog, jenž se dočkal už čtvrtého celkového triumfu.

Ročník 1996/97 přinesl revoluci v systému skoků na Turné čtyř můstků. Od roku 1996 se skáče takzvaným K. O. systémem, kdy jdou v prvním kole proti sobě závodníci ve dvojicích a vítěz vždy postupuje do druhého kola. Nastupují proti sobě 25. a 26. závodník z kvalifikace, 24. proti 27., a tak dále, až po vítěze kvalifikace proti poslednímu padesátému skokanovi, který do hlavního závodu prošel. Pětadvacítku vítězů minisoubojů doplňuje v druhém kole nejlepší pětka poražených (lucky losers). Na snímku Němec Dieter Thoma při skoku v Oberstdorfu 1996.

Češi se po Ježovi už dalšího vítězství v 90. letech nedočkali. Jaroslav Sakala byl v roce 1993 celkově třetí, nicméně do popředí se pomalu začaly tlačit jiné národy.

V roce 1997 vystoupal na první místo Slovinec Primož Peterka. Po Rakousku, Norsku, Finsku, Sovětském svazu, Německu a Československu se jeho země stala sedmou vítěznou v historii Turné.

Peterka vyhrál dva jednotlivé závody Turné, oba v Ga-Pa. Nejdříve ve zmiňovaném roce 1997, podruhé pak o šest let později (na snímku), kdy ale v celkovém pořadí Turné obsadil až páté místo.

Hned o rok později po Peterkově celkovém triumfu se dočkali také Japonci. Turné 1998 ovládl Kazujoši Funaki, který vyhrál tři ze čtyř závodů.

Už v roce 1995 zvítězil v Innsbrucku a celkově byl tehdy druhý. Na obrovský úspěch z roku 1998 (na snímku) navázat nedokázal.

Místo ve špičce si však získali jeho další krajané. Masahiko Harada...

... a především Noriaki Kasai. V roce 1993 vyhrál ve dvaceti letech závod v Ga-Pa a celkově skončil na Turné druhý.

O šest let později triumfoval v Innsbrucku (na snímku) a v konečném hodnocení mu to vyneslo znovu druhé místo.

A přestože v příštích letech vyhrál jen jednou (Ga-Pa, 2001) a v celkovém pořadí Turné už se na "bednu" nikdy nedostal, stal se hlavně díky své skokanské nesmrtelnosti legendou.

Kasai (na snímku z roku 2007) skáče dodnes a v 49 letech se pokouší o návrat do japonské reprezentace.

Kazujoši Funaki v Ga-Pa na pozadí s nejvyšší horou Německa Zugspitze.

Vedle Slovinců a Japonců propadli skokům na přelomu tisíciletí také Poláci. Zásluhou skvělých výsledků Adama Malysze, který se stal v roce 2001 celkovým vítězem Turné s obrovským náskokem více než sta bodů před druhým Jannem Ahonenem. Poněkud překvapivě už žádná další vítězství k Innsbrucku a Bischofshofenu 2001 na Turné nepřidal, v roce 2003 byl ještě celkově druhý.

Sven Hannawald si prohlíží můstek v Bischofshofenu v roce 2002. Za pár hodin jako první v historii dovrší Turné s výhrami ve všech čtyřech závodech.

Hannawald rozjel vítězně i další Turné 2002/03, ale skončil druhý za Ahonenem. Ostatně Němci od roku 2002 na svého dalšího vítěze zpola domácího klání čekají marně.

Fin Matti Hautamäki při skoku v Innsbrucku v roce 2002. Zdejší můstek Bergisel je známý také poněkud hrůzným pohledem ze skokanské věže. Hned za hranicemi areálu se totiž coby memento mori nachází kostel s rozlehlým hřbitovem.

Hannawald na snímku s dominantou Zugspitze v Ga-Pa.

A tady jeho finální radost v Bischofshofenu, kde v roce 2002 zkompletoval husarský kousek.

V sezoně 2004/05 se naplno ukázal potenciál Jakuba Jandy. Do Turné vstupoval coby druhý muž Světového poháru. Ve všech čtyřech závodech skončil v první desítce, v Innsbrucku (na snímku) byl třetí. A celkově pátý.

Turné 2005/06 pak nabídlo úchvatnou a dramatickou podívanou díky soubojům Jandy a Ahonena (na snímku). Fin vyhrál první závod v Oberstdorfu a získal náskok více než osmi bodů. Janda po třetím místě z úvodního klání triumfoval zase v Ga-Pa.

Také v Innsbrucku skončil Janda na stupních vítězů, druhý za Norem Larsem Bystölem. Přestože byl po prvním kole až třináctý. To Ahonenovi (na snímku) se první rakouský závod příliš nepovedl a skončil šestý.

Svěřenec slovinského trenéra Vasji Bajce držel před finále v Bischofshofenu náskok dvou bodů. Už tradičně vynechal kvalifikaci, a tak šel do závodu z padesátého místa proti Ahonenovi, který kvalifikaci vyhrál. Janda po prvním kole vedl a celkový polštář před Finem zvedl na tři body.

Jenže druhé kolo mimořádného dramatu vyšlo lépe Ahonenovi, jenž skočil 141,5 metru. Janda svým skokem celé Turné uzavíral, na věži se potýkal s velkými nervy a odpověděl výkonem dlouhým 139 metrů. Všichni čekali na konečné spočtení bodů.

A poprvé v historii Turné se dočkali rovnosti. Ahonen vyhrál závod v Bischofshofenu, ale celkově se o vítězství musel s Jandou podělit. Půlila se finanční odměna, terénní vůz Nissan X-Trail nakonec dostali oba svůj.

Janda pak vyhrál hodnocení Světového poháru, ale na Turné už umístění na stupních vítězů nezopakoval. To Janne Ahonen triumfoval ještě v roce 2008 a co do počtu celkových vítězství je dodnes největší legendou závodu.

Chladný Fin z Lahti vyhrál Turné pětkrát, jak ukazuje. V letech 1999, 2003, 2005, 2006 (s Jandou) a 2008. Čtyři vítězství má na kontě Němec Jens Weissflog, na tři dosáhl jeho krajan Helmut Recknagel, Nor Björn Wirkola a Polák Kamil Stoch.

Po Ahonenovi odstartoval Wolfgang Loitzl na Turné sedmiletou nadvládu rakouských skokanů.

Na triumf Loitzla z roku 2009 navázal o rok později Andreas Kofler.

A rakouskými vlaječkami na předních příčkách se to jen hemžilo i dál.

2011, šampionem se stává Thomas Morgenstern, v té době už vítěz pěti jednotlivých závodů Turné (na snímku slaví výhru v Bischofshofenu v roce 2010).

Na starší krajany navázal v letech 2012 a 2013 Gregor Schlierenzauer. Už v 17 letech byl v roce 2007 druhý a celkově vyhrál devět jednotlivých závodů Turné.

Nesmí chybět fotka se Zugspitze.

Díky devíti triumfům se Schlierenzauer v této statistice Turné dělí o třetí místo s Ahonenem. Weissflog a Wirkola vyhráli závodů deset.

Velkým překvapením bylo vítězství Thomase Dietharta v sezoně 2013/14. V Oberstdorfu byl třetí a vůbec poprvé v kariéře vystoupal v rámci Světového poháru na stupně vítězů.

V Ga-Pa na Nový rok 2014 vyhrál...

... a celkový triumf podtrhl ještě vítězstvím v Bischofshofenu. Turné však znamenalo jediný výrazný rozmach v Diethartově kariéře, kterou v dalších letech přibrzdily a nakonec i ukončily zdravotní problémy způsobené pády.

Rakouské panování na Turné však pokračovalo i v sezoně po olympiádě v Soči. Takhle se Stefan Kraft na startu roku 2015 proletěl v Ga-Pa...

... a v Bischofshofenu se mohl radovat z celkového vítězství. Jako zatím poslední Rakušan. Stejně jako Němci a Finové se mohou Rakušané chlubit šestnácti triumfy, Norové jich mají deset, Poláci pět, Češi, Slovinci, Japonci po dvou a Sovětský svaz jedno.

Do polské pokladnice nejvýrazněji přispěl Kamil Stoch. V roce 2017 v Bischofshofenu vyhrál svůj první závod na Turné a hned to stačilo k celkovému vítězství.

O rok později to byla čistě jeho sezona. Stoch vyhrál Světový pohár, přivezl zlato z olympiády v Koreji, ale hlavně jako druhý v historii ovládl Turné čtyř můstků s výhrami na všech čtyřech místech.

Po šestnácti letech Stoch dokázal to, co před ním jen Hannawald. Čtvrté polské vítězství na Turné přidal v roce 2020 Dawid Kubacki a Stoch na něho znovu navázal v dosud posledním ročníku.

Mezi fantastické polské roky se vklínil před třemi lety ještě Rjoju Kobajaši. Mladý Japonec tehdy ukradl celé Turné, právě po vzoru Hannawalda a Stocha. Zvládl těsné závody v Německu a v rakouské polovině už naprosto dominoval.

Kobajašiho jízda zastínila ostatní výsledky z Turné 2019, přesto český fanoušek se slzou v oku vzpomíná na celkové páté místo Romana Koudelky. Podobný český výsledek v aktuálním vydání závodu by byl mimořádným překvapením. Vedle Koudelky budou na startu ještě Viktor Polášek a Filip Sakala.

K favoritům nepatří ani vítěz minulého ročníku Stoch (na snímku). Coby vedoucí muž Světového poháru doma odstartuje Karl Geiger, v prosinci se skvěle dařilo také Kobajašimu. Vysoko budou mířit i Nor Halvor Egner Granerud, Slovinec Anže Lanišek nebo poslední rakouský vítěz Kraft.

Turné čtyř můstků startuje v úterý 28. prosince kvalifikací v Oberstdorfu, závod je na programu ve středu. V Ga-Pa se bude závodit tradičně 1. ledna, v Innsbrucku 4. ledna a nového šampiona poznáme ve čtvrtek 6. ledna v Bischofshofenu.