Na kopci u levé hráze Orlické přehrady za hustými lesy Karla Schwarzenberga stojí bývalé rekreační středisko Vystrkov, dnešní Hotel Orlík. Rezort, který letos slaví 60 let od svého založení, byl v minulosti nechvalně známý jako "hnízdo" komunistických pohlavárů, jež v 90. letech vystřídali lidé z podsvětí i vycházející hvězdy z české politiky.

Komunisté nechali areál vystavět na přelomu 50. a 60. let minulého století v přísně utajovaném režimu. K návrhu jeho architektury využili inženýry a stavební techniky, kteří v té době byli nespravedlivě vězněni na Pankráci. Dodnes zůstává tajemstvím, kdo za podobou resortu přesně stojí, jména autorů ústřední výbor nikdy nezveřejnil. Jisté ale je, že za odvedenou práci nedostali nikdy zaplaceno.

Orlický areál vznikal na pozadí událostí politického uvolnění a světové výstavy Expo 58 v Bruselu. Po úspěchu československého pavilonu chtěli komunisti pro sebe to nejlepší, a vězni z Pankráce tak měli při návrhu areálu vycházet ze světových trendů, především z myšlenek ze Západu.

"Je paradoxní, že autoři, kteří patřili převážně ke generaci meziválečné avantgardy, měli tehdy ve vězení za úkol tvořit architekturu v souladu s myšlenkami, za které byli zároveň perzekvováni," tvrdí odborníci z Národního památkového ústavu, kteří dlouhodobě usilují o prohlášení části areálu za kulturní památku.

S ohledem na jeho kontroverzní minulost je areál výjimečný svou kvalitní architekturou, jež byla v dané době k vidění jen zřídkakde. "Je to dané právě i tím, že k projektu se dostali vynikající čeští či slovenští architekti, kteří by na svobodě režimem nikdy vybráni nebyli. Jako celek byla 'Akce Orlík' zvláštním experimentem, který v historii naší architektury nemá obdoby," tvrdí památkáři.

Pozemky měly 470 hektarů a kromě modernistického hotelu na nich stálo celkem patnáct vil, k nim se ale dostaneme později. Resort byl od prvopočátku přísně střežen, obehnán ploty s ostnatými dráty a na mapách zůstávala jen zelená skvrna, aby ani obyvatelé z nedaleké obce nevěděli, co se na pozemcích uprostřed lesa přesně nachází. O pátcích kolem nich projížděla auta s pražskou značkou a mizela na cestách za červenobílými závorami.

Do areálu si papaláši jezdili hlavně oddechnout a tomu odpovídalo také tehdejší vybavení hlavního hotelu. Dispozice a některé interiéry byly do roku 1989 vesměs stejné jako dnes.

Původní plány počítaly v přízemí se dvěma jídelnami, čtyřmi menšími společenskými místnostmi, s velkým kinem, hernou pro děti, tanečním sálem, jídelnou pro personál a moderně vybavenou kuchyní.

Přízemí se vstupní halou dodnes propojuje mramorová podlaha skládaná do velmi výrazných mnohoúhelníků, připomínajících včelí plástve.

V místě, kde je dnes restaurace, býval společenský sál s kinem a vstupem na terasu. Hotel byl vytápěný z nedaleké kotelny dlouhou chodbou s teplovody, a tak v přízemí není jediné topení.

V druhé části přízemí byl prostor pro sportovní vyžití a odpočívárny.

Takhle vypadal vnitřní plavecký bazén v roce 1989...

... a tak vypadá od roku 2014, kdy se ho současný majitel hotelu rozhodl zrekonstruovat. Prvky, jako je obložení stěn nebo členění oken, zůstaly částečně v původní podobě.

Nádech předrevolučních dní mají i dvě sauny...

... a malý bazén na otužování.

Stranou společnosti byli pohlaváři v prvním a druhém patře budovy, kde se nacházelo celkem 24 apartmánů.

Schodiště bylo vymyšlené tak, aby propouštělo dostatek světla i na chodby vedoucí do pokojů.

Hotelem dodnes vede postranní prosklená šachta.

Apartmány byly velkorysé, dvoulůžkové nebo jednolůžkové s přístupem na balkon.

Za hotelem vedly nové asfaltové cesty dolů z kopce k pobřeží přehrady, kde je dodnes soukromá pláž hotelu, kotviště a bar.

V této oblasti Orlické přehrady neměl na pobřeží nikdo jiný přístup.

Traduje se, že u mola stávaly vodní motorové čluny, které v případě nebezpečí měly funkcionáře odvést na protější břeh, odkud vedla cesta na tajné letiště. Z hotelu navíc vedla už zmíněná podzemní úniková chodba "na vytápění" do nedaleké kotelny v areálu.

Nejvýše postavení funkcionáři nebydleli v hotelu, k ubytování jim sloužila jedna z honosných vil postavených ve svahu u pobřeží vodní nádrže. Nejhodnotnější jsou dnes prezidentská vila s číslem 1, původně stavěná pro Antonína Novotného, a vily číslo 11 a 14, které jsou jedněmi z těch nejlépe dochovaných.

Široká veřejnost se o existenci rekreačního areálu dozvěděla až po sametové revoluci v roce 1989, kdy se do areálu dostali redaktoři z Československé tiskové kanceláře.

Na začátku 90. let využívali areál státní zaměstnanci ke školení nebo konferencím, jak zaznamenává seriál České televize Devadesátky.

Než se vystrkovský areál stihl ze své minulosti oklepat, začaly časy, které mu časem daly nálepku mafiánského doupěte. Rekreační středisko získal do nájmu přítel kmotra Mrázka, podnikatel Miroslav Provod, který během komunismu zbohatl na pašování nedostatkového zboží do Československa (na snímku vpravo). Hotel se stal místem bujarých večírků, kam byli zvaní lidé z polosvěta, byznysu i politické a kulturní scény.

Celkem v patnácti vilách pobývali vlivní podnikatelé, jako byl František Mrázek, Tomáš Pitr, Jakub Konečný nebo Petr Šebesta, kterého policie v roce 2003 našla zastřeleného na jedné z cest v areálu. Nebylo to poprvé, co se ve Vystrkově vyřizovaly účty. V roce 1996 trhavina roztrhala Provodův osobní vůz a o pár let později explodovalo auto manželky kladenského podnikatele Antonína Jecha.

Vilu číslo 11 svého času obýval podnikatel Radovan Krejčíř, kterému se v roce 2005 podařilo před policií utéct na Seychely.

V roce 2010 odešel definitivně Miroslav Provod ze společnosti spravující areál a v jejím vedení stanul Jiří Červinka, který od státu areál odkoupil za zhruba 60 milionů korun. Nový majitel dlouhodobě tvrdí, že chce místo očistit od nechvalné minulosti a areál dává postupně do pořádku. Sází na ubytování s wellness v přírodě i dobovou architekturu. Takhle dne vypadá bungalov po Radovanu Krejčířovi.

Vila číslo 11 byla v 60. letech minulého století stavěná jako jednopodlažní a podle individuálních požadavků daných funkcionářů se postupně upravovala. Dlouhodobě ji využíval komunista Vladimír Koucký. Původní půdorys počítal s obytnou halou, obývacím pokojem, jídelnou, dvěma ložnicemi, koupelnou a toaletou. Dnes se dá vila pronajmout za zhruba devět tisíc korun na noc.

Do areálu s novým jménem Hotel Orlík jezdí dnes lidé hlavně na rekreaci. Středisko má wellness v ceně ubytování a nabízí vzít si s sebou čtyřnohého parťáka, se kterým se dá vyrazit na pěší túry do okolních lesů nebo na hráz přehrady.

Místo se sportovištěm a bazénem v létě využívají také dětské tábory, maturanti nebo svatebčani.