Připomeňte si v této galerii, jak vypadaly vyhlášené cukrárny a lahůdkářství v Praze koncem 19. století a během první republiky. V březnu totiž uplynulo 130 let, kdy bylo otevřeno známé pražské lahůdkářství podnikatele Josefa Lipperta.
Žatecký rodák Josef Lippert otevřel v Praze v ulici Na Příkopě lahůdkářství koncem března 1892.
Lidé tu pořídili speciality, které nebyly jinde k dostání, třeba paštiku s pravými lanýži nebo humrové chlebíčky.
Podnik patřil k nejproslulejším svého druhu v zemi až do druhé světové války. V 50. letech lahůdkářství nahradila prodejna potravin.
V prosinci roku 1911 otevřel lahůdkářství v pražské Hybernské ulici podnikatel Alois Linka.
Linka sázel hodně na reklamu, takže nabízel zákazníkům velmi bohatý katalog. Z něho si lidé mohli vybrat z opravdu široké nabídky - od sektů po cukrovinky i exotické ovoce včetně "pravého ananasu".
Stálou nabídku tvořila i vyhlášená studená kuchyně v čele s tradičním "vlašákem".
Alois Linka měl dva syny, oba zůstali v branži.
Jeden z jejich potomků - Rudolf Linka - vymyslel například točenou banánovou zmrzlinu.
Pražský lahůdkář Jan Paukert (na fotce uprostřed) vytvořil obložený chlebíček počátkem 20. století. Jeho podnik sídlil v Praze na Národní třídě.
Chlebíček vznikl údajně na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky.
Původní velikost chlebíčku byla o něco menší než dnes, během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes. Na fotce dnešní chlebíček.
Po konci druhé světové války a nástupu komunistické moci Paukertova sláva upadala. V roce 1952 byl jeho podnik znárodněn a správu lahůdkářství v centru hlavního města převzala státní firma Pramen. O 20 let později Paukert zemřel, nuceně vystěhován z Prahy.
Nejslavnější cukrárna v minulosti byla Köpf a Jäger v Celetné ulici v Praze, která se později přesunula na Václavské náměstí. Později ji majitelé rozšířili do patra, kde byl i salonek ve stylu Ludvíka XV.
Tato cukrárna pak musela kvůli první světové válce svoji činnost ukončit.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě.
Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
Neorenesanční budova vznikla v roce 1871 podle návrhu architekta Otty Ehlena.
Byla několikrát přestavována a měnila tak svoji podobu. Na konci 19. století dům získal František Myšák, který se zde rozhodl provozovat cukrárnu.
V roce 1923 vznikla nová fasáda ve stylu art deco, je pokryta geometrickými obrazci v národních barvách. Fotka je z roku 2008.
Pražská cukrárna Myšák v roce 2008.
Ve stylu art deco je průčelí domu i interiér kavárny, do dnešní doby se zde zachovala celá řada starších prvků, například vitríny u vstupu.
Příprava cukrovinek v Myšákovi.
Pražský kavárník Jaroslav Štěrba provozoval cukrárnu v domě, ve kterém na pražských Vinohradech bydlel. Když si od úřadů vyřídil živnost, otevřel podnik na Národní třídě v Braunerově domě (na fotce).
Jaroslav Štěrba se svým vozem Mercedes, 30. léta 20. století.
Štěrba byl ambiciózní podnikatel, zkraje 30. let otevřel kavárnu, cukrárnu a bufet na Královských Vinohradech v paláci Valdek. Pořádal tu i kulturní akce včetně silvestrovských programů.
V obchodním domě Lindt měl Jaroslav Štěrba cukrárnu s kavárnou spolu s Václavem Fišerem. (30. léta 20. století)
Štěrba i Fišer investovali miliony korun do rekonstrukce kavárny Slavia, kterou slavnostně znovuotevřeli v roce 1933, tehdy měla dokonce i oddělení pro nekuřáky. Oba podnikatelé se rozhodli ukončit spolupráci v roce 1938, rozešli se ale v dobrém. Štěrbovy podniky nakonec koncem 40. let komunisté znárodnili.
Interiér kavárny Slavie po dokončené rekonstrukci, která proběhla v letech 1931 až 1932.
Obsluha v kavárně Slavia na Národní třídě v Praze, foceno v roce 1963.
Antonín Berger byl považovaný za reformátora českého cukrářství. V pražské Vodičkově ulici otevřel svůj podnik již v roce 1895,
Ve svém závodě podle dobového tisku zaměstnával pět desítek lidí.
Takto vypadal interiér jeho vyhlášeného podniku.
Berger vyráběl vlastní čokoládu, kakaové boby mu dováželi z Francie. Byl považovaný za největšího cukráře své doby.
Slavná Erhartova cukrárna na pražské Letné sídlí ve funkcionalistickém domě, která postavil architekt Eugen Rosenberg (na snímku). Otevřená je od roku 1937.
Dobový leták lákají na dobroty cukrárny.
Palác Letná, kde se do dnešních časů dochovala vyhlášená Erhartova cukrárna.
Erhartova cukrárna v roce 2008.
Interiér Erhartovy cukrárny v roce 2008.
Interiér Erhartovy cukrárny v roce 2012.
Ukázka sladkých delikates z nabídky Erhartovy cukrárny v roce 2012.
6/45