Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb. (Tuleň poté, co byl vypuštěn v Baltském moři, 2. července poblíž litevského přístavu Klaipeda.)

Tuleni jsou chováni na specializovaném místě v litevském přístavu Klaipeda. Podle tamních odborníků přežije ve volné přírodě pouze pět procent mláďat. Ledová pokrývka v Baltském moři je v důsledku klimatických změn stále vzácnější, což tuleně připravuje o útočiště, kde by mohli vychovávat svá mláďata.

„Matky jsou nuceny rozmnožovat se na souši a ve vysoké koncentraci s ostatními tuleni,“ vysvětluje vědkyně z Vilniuské univerzity Vaida Survilieneová. V důsledku toho nejsou schopny rozpoznat svá mláďata, často je proto opouštějí, dodává.

Podle Arūnase Grušase, biologa z centra v Klaipedě, je výchova mláďat na souši vystavuje také lidem, predátorům a agresivním samcům. A zvyšuje riziko onemocnění.

Grušas se o tuleně začal starat v roce 1987, kdy přivedl první mládě do své kanceláře v Muzeu moře v Klaipedě. To nyní dohlíží na zotavovací centrum postavené v roce 2022. „Naučili jsme je, jak se mají krmit, a navykli je na vodu. Museli se s mořem sžít, přestože je vyplavilo na břeh prakticky mrtvé,“ vysvětluje. (Bedny s mláďaty jsou naskládány na loď před vypuštěním do Baltského moře, 2. července.)

První mláďata byla umístěna do provizorní nádrže v jedné z jeho kanceláří. „Pro nás to byla senzace. V té době už tu téměř žádní tuleni nebyli,“ vzpomíná biolog. Vědci se museli naučit, jak o mláďata pečovat, aby je přivedli zpět k životu. Začali tím, že je krmili tekutými preparáty, teprve pak jim začali podávat pevnou stravu.

V té době byli tuleni v regionu blízko vyhynutí. Z populace, čítající před 2. světovou válkou 100 tisíc jedinců, jich na konci 80. let minulého století zbývalo pouhých 4000 až 5000 kusů. „Jejich počet začal výrazně klesat v 50. letech 20. století v důsledku lovu a konkurence s rybáři,“ přibližuje Survilieneová.

V 60. letech začali místní zemědělci používat pesticidy, které byly pro tuleně extrémně toxické, upozorňuje vědkyně. Tuleni, kteří jsou v Baltském moři na vrcholu potravního řetězce, toto znečištění absorbovali.

Toxické látky způsobily neplodnost samic a oslabily imunitní systém celé populace, takže tuleni byli zranitelnější vůči parazitům a infekcím.

Jakmile byly nejtoxičtější pesticidy zakázány, populace tuleňů kuželozubých dokázala přežít a růst. Dnes se jejich počet v Baltském moři odhaduje na až 60 tisíc jedinců.

Evropská komise v reakci na nadměrný rybolov zavedla trvalý zákaz komerčního lovu tresky ve východní části Baltského moře, ale opatření zatím nepřineslo žádné významné výsledky. „Více než 80 procent rybích populací v Baltském moři bylo zničeno a tuleni už nemají co jíst,“ upozorňuje Arūnas Grušas (na snímku).

„Ve východním Baltském moři se už asi pět let neloví treska, ale počty těchto ryb se ještě nevrátily k normálu, přestože je to jeden z hlavních zdrojů potravy pro tuleně,“ upozorňuje Darius Daunys, vědec z univerzity v Klaipedě.

Na litevské pobřeží je vyplavováno stále více dospělých tuleňů. Vědci včetně Grušase ukazují na rybářské sítě v blízkosti pobřeží, do kterých se tuleni při hledání potravy zamotávají a nakonec se utopí.

Devět vypuštěných tuleňů si mezitím užívá své první koupání ve volné přírodě. Při předchozích vypouštěních podle zařízení GPS většina zvířat zamířila na švédský ostrov Gotland, který je bohatší na ryby.

Některá však potřebovala pomocnou ruku biologů. Zpočátku totiž následovala loď zpět do přístavu, protože se bála, že zůstanou sama. Nakonec si všichni tuleni našli cestu zpět do divočiny. (Zaměstnanci přemisťují přepravní boxy s mláďaty tuleňů na loď před odjezdem na místo vypuštění v Baltském moři v Klaipedě, 2. července.)

Grušas, který podle svých slov strávil s tuleni celý život, se nyní chystá do důchodu. Jeho odchod přichází v době, kdy se populace tuleňů kuželozubých v Baltském moři sice stabilizovala, ale stále je zranitelná. (Muž se snaží přemístit mládě tuleně, 2. července.)