Vejminek 1843, jak dům pojmenovali jeho majitelé, dnes slouží jako víkendová chalupa a ubytování. Stojí v malebné krajině obce Dolní Chřibská poblíž Národního parku České Švýcarsko. Obklopují ho pole, prašná cesta a svažitá zahrada.
Vejminek 1843, jak dům pojmenovali jeho majitelé, dnes slouží jako víkendová chalupa a ubytování. Stojí v malebné krajině obce Dolní Chřibská poblíž Národního parku České Švýcarsko. Obklopují ho pole, prašná cesta a svažitá zahrada.
V roce 2018 si roubenku vyhlédl mladý pár z Prahy, který toužil mít vlastní víkendovou chalupu a zároveň si nedovedl představit, že by zachraňoval ruinu. "Nechtěli jsme nic rekonstruovat, věděli jsme, že bychom na to neměli čas ani finance. Sehnat něco, co by bylo vkusně opravené, se ale zdálo téměř nemožné," popisuje situaci Klára Honzíková, která roubenku vlastní se svým přítelem Karlem.
V roce 2018 si roubenku vyhlédl mladý pár z Prahy, který toužil mít vlastní víkendovou chalupu a zároveň si nedovedl představit, že by zachraňoval ruinu. "Nechtěli jsme nic rekonstruovat, věděli jsme, že bychom na to neměli čas ani finance. Sehnat něco, co by bylo vkusně opravené, se ale zdálo téměř nemožné," popisuje situaci Klára Honzíková, která roubenku vlastní se svým přítelem Karlem.
V době, kdy už si dvojice začínala myslet, že chalupu nesežene, se na internetu objevil inzerát na prodej roubenky v Ústeckém kraji. "Jeli jsme se na ni ze zvědavosti podívat už večer a druhý den ráno šli na prohlídku. Hned jsme věděli, že ji chceme," popisuje rodačka z Děčína.
V době, kdy už si dvojice začínala myslet, že chalupu nesežene, se na internetu objevil inzerát na prodej roubenky v Ústeckém kraji. "Jeli jsme se na ni ze zvědavosti podívat už večer a druhý den ráno šli na prohlídku. Hned jsme věděli, že ji chceme," popisuje rodačka z Děčína.
Dům, který působí jako by s každým patrem trochu přibral, dvojice koupila na hypotéku a nazvala ho Vejminek 1843.
Dům, který působí jako by s každým patrem trochu přibral, dvojice koupila na hypotéku a nazvala ho Vejminek 1843.
"První zmínka o vejminku je v katastru právě v roce 1843. Bohužel, nepodařilo se nám dohledat, jestli už se jedná konkrétně o tuto stavbu, nebo před ní stávala ještě jiná. Myslíme si, že šlo o nejstarší část domu a ta se postupně přistavovala," říká Honzíková.
"První zmínka o vejminku je v katastru právě v roce 1843. Bohužel, nepodařilo se nám dohledat, jestli už se jedná konkrétně o tuto stavbu, nebo před ní stávala ještě jiná. Myslíme si, že šlo o nejstarší část domu a ta se postupně přistavovala," říká Honzíková.
Ve vejmincích dříve bydleli staří hospodáři. Když svůj majetek a živnost předávali svému nástupci, vymínili si od něj doživotní rentu a dům, který měl stávat nedaleko původního domu. To byl také případ vejminku v Dolní Chřibské.
Ve vejmincích dříve bydleli staří hospodáři. Když svůj majetek a živnost předávali svému nástupci, vymínili si od něj doživotní rentu a dům, který měl stávat nedaleko původního domu. To byl také případ vejminku v Dolní Chřibské.
Rodina posledních majitelů neměla čas ani finance na údržbu, a tak dům prodala provozovateli nedalekého penzionu, který vše kompletně zrekonstruoval, vrátil objektu původní atmosféru a nabídl znovu k prodeji.
Rodina posledních majitelů neměla čas ani finance na údržbu, a tak dům prodala provozovateli nedalekého penzionu, který vše kompletně zrekonstruoval, vrátil objektu původní atmosféru a nabídl znovu k prodeji.
Klára a Karel si chaloupkou splnili svůj sen. Oba mají rádi design, ve vejminku ale chtěli zachovat původního ducha místa, a proto pohodlné vybavení doplnili věcmi po babičce. "Máme tu například staré váhy se závažím, na nichž babička odměřovala mouku. Chvíli jsme v kuchyni používali také staré porcelánové talíře, pak jsme ale zjistili, že to není praktické, a hlavně je vám líto, když nějaký rozbijete," popisuje Klára. V přízemí se podle ní hlavně vaří, jí, povídá, hrají hry, ale dá se tu i spát na rozkládacím gauči.
Klára a Karel si chaloupkou splnili svůj sen. Oba mají rádi design, ve vejminku ale chtěli zachovat původního ducha místa, a proto pohodlné vybavení doplnili věcmi po babičce. "Máme tu například staré váhy se závažím, na nichž babička odměřovala mouku. Chvíli jsme v kuchyni používali také staré porcelánové talíře, pak jsme ale zjistili, že to není praktické, a hlavně je vám líto, když nějaký rozbijete," popisuje Klára. V přízemí se podle ní hlavně vaří, jí, povídá, hrají hry, ale dá se tu i spát na rozkládacím gauči.
Karel s Klárou vejminek sdílí s přáteli a nabízí ho k pronájmu lidem, kterým chalupa chybí. Do domu s dvěma patry se vejde celkem devět lidí, přičemž nejvíc se v něm vyřádí děti a společní přátelé.
Karel s Klárou vejminek sdílí s přáteli a nabízí ho k pronájmu lidem, kterým chalupa chybí. Do domu s dvěma patry se vejde celkem devět lidí, přičemž nejvíc se v něm vyřádí děti a společní přátelé.
Ve starých truhlách nebo v šuplících pod postelí je spousta hraček, plyšáků i stolních her. Když má dítě možnost, zabaví se jen tím, že stále objevuje nové věci, o nichž dospělí neměli ani zdání.
Ve starých truhlách nebo v šuplících pod postelí je spousta hraček, plyšáků i stolních her. Když má dítě možnost, zabaví se jen tím, že stále objevuje nové věci, o nichž dospělí neměli ani zdání.
V patře je spaní pro čtyři a nábytek v něm připomíná staré časy. Občas tu zavrže podlaha nebo postel, což ke sto let starému domu už tak nějak patří.
V patře je spaní pro čtyři a nábytek v něm připomíná staré časy. Občas tu zavrže podlaha nebo postel, což ke sto let starému domu už tak nějak patří.
Každé patro má svou vlastní toaletu s koupelnou, a tak není nutné běhat dolů do přízemí.
Každé patro má svou vlastní toaletu s koupelnou, a tak není nutné běhat dolů do přízemí.
V jedné z koupelen je i vana a spoustu malých serepetiček, jako je třeba bio kosmetika z Českého Švýcarska.
V jedné z koupelen je i vana a spoustu malých serepetiček, jako je třeba bio kosmetika z Českého Švýcarska.
Další spaní je v druhém patře, což bylo dříve místo, kam se ukládalo seno.
Další spaní je v druhém patře, což bylo dříve místo, kam se ukládalo seno.
"Už od začátku jsme si řekli, že chceme místo sdílet, ať už s našimi kamarády, tak s cizími lidmi. Jsme rádi, když si u nás lidé odpočinou a věnují se sami sobě. V chaloupce proto není televize, ale zároveň to není muzeum, kde se nic nesmí. Chceme, aby se tu žilo," popisuje Klára.
"Už od začátku jsme si řekli, že chceme místo sdílet, ať už s našimi kamarády, tak s cizími lidmi. Jsme rádi, když si u nás lidé odpočinou a věnují se sami sobě. V chaloupce proto není televize, ale zároveň to není muzeum, kde se nic nesmí. Chceme, aby se tu žilo," popisuje Klára.
V obci Dolní Chřibská je asi 250 domů, dříve ale měla přes tisíc obyvatel a stávala v ní i stará tkalcovna podnikatele Floriana Hübela. Továrna časem vyhořela, lidé odešli za prací jinam a zbytky chalup pohltila příroda. Zachoval se jen kamenný akvadukt s náhonem a tunely, který je dnes technickou památkou.
V obci Dolní Chřibská je asi 250 domů, dříve ale měla přes tisíc obyvatel a stávala v ní i stará tkalcovna podnikatele Floriana Hübela. Továrna časem vyhořela, lidé odešli za prací jinam a zbytky chalup pohltila příroda. Zachoval se jen kamenný akvadukt s náhonem a tunely, který je dnes technickou památkou.
Z roubenky se dá dojít procházkou například i k hájovnám v alpském stylu, kterým se říká Na Tokáni, nebo přes Pavlínino údolí směrem do Jetřichovic. Autobusem je to také kousek k Pravčické bráně nebo na soutěsky v Hřensku.
Z roubenky se dá dojít procházkou například i k hájovnám v alpském stylu, kterým se říká Na Tokáni, nebo přes Pavlínino údolí směrem do Jetřichovic. Autobusem je to také kousek k Pravčické bráně nebo na soutěsky v Hřensku.
17/17