S rekreačním plaváním obyvatele českých končin seznámil důstojník pruské armády Ernest von Pfuel, který se v roce 1807 usadil v Praze a o tři roky později tam u břehu Na Františku založil první plavecké učiliště. Snímek vznikl o více než století později.

Zlatá éra koupání ve vltavských vodách trvala do poloviny 20. století. K postupnému úpadku přispěly zvyšující se znečištění řeky i rozšíření plaveckých bazénů, ve kterých si lidé zvykli na teplejší vodu. Fotografie pochází z roku 1912.

Velké oblibě Pražanů se ve své době těšily plovárny na Žofíně, na Barrandově, na Smíchově, na Štvanici, pod Vyšehradem nebo v Podolí, kde byla v roce 1911 pořízena tato fotografie.

O založení plovárny na Podolském nábřeží se postaral spolek místních obyvatel, kteří se počátkem 20. století rozhodli vybudovat vlastní koupaliště. To původně tvořilo jen skromné dřevěné molo s ohraničeným bazénkem. Zájemců o koupání ovšem na místě rychle přibývalo, a tak tam Podolští brzy vybudovali i dřevěné převlékací kabinky.

Žluté lázně v Podolí jako jediná pražská říční plovárna fungují dodnes. Přitom se otevřely už počátkem 20. století, kdy se mezi lidmi zvyšoval zájem o udržování dobré fyzické kondice a začínalo se organizovaně sportovat.

Občanská plovárna mezi Strakovou akademií a Čechovým mostem je nejstarší dochovanou stavbou svého druhu. Památkově chráněná budova se veřejnosti otevřela v roce 1840 a v klasicistním stylu ji navrhl architekt Josef Kranner.

Součástí Občanské plovárny bylo také dřevěné molo, na kterém se návštěvníci mohli opalovat. Snímek pochází z roku 1938.

Poté, co vltavská nábřeží v roce 2002 zaplavily povodně, musela budova Občanské plovárny projít rekonstrukcí a dnes už zůstává pouze chráněnou památkou. V roce 1976, kdy vznikla fotografie, se tam však plavci ještě mohli bezstarostně otužovat.

Takhle Občanská plovárna vypadala v polovině 80. let, než se tam koncem minulého století začala natáčet oblíbená talk show Na plovárně, moderovaná Markem Ebenem.

Hlubočepské jezírko vzniklo v roce 1914 z vytěženého vápencového lomu. Maximální hloubka dnes podle potápěčů dosahuje tří a půl metru.

Na Veslařském ostrově se lidé v době první republiky nejen koupali, ale zároveň si tu podle historických pramenů mohli zahrát volejbal nebo stolní tenis. Hřiště využíval svaz Dělnické tělocvičné jednoty.

Železniční lázně v pražském Podolí vznikly ve dvacátých letech vedle známějších Žlutých lázní, se kterými byly po znárodnění sloučeny. Snímek pochází z roku 1929.

Protože si Železniční lázně kvůli odlišení od sousedů natřely dřevěné ohrady modrou barvou, říkalo se druhé podolské plovárně také Modré lázně. Takhle tam v polovině minulého století vypadala výuka plavání.

Návštěvníci Modrých lázní vedle koupání holdovali i stolnímu tenisu.

Při procházce přes nábřeží Na Františku mohli být kolemjdoucí v minulosti svědky koupání koní ve Vltavě.

Koupající se psy je možné na vltavských nábřežích zahlédnout i v současnosti.

Plavci pózují na koupališti v Braníku s výhledem na Barrandovské terasy.

Lákadlem koupání v srdci Prahy byl i úchvatný pohled na panorama s Pražským hradem a Petřínem. Tento snímek fotograf zachytil v roce 1938.

Koho plavání vyčerpalo, mohl namísto svalů napínat mozkové závity při šachové partii. Fotografie byla pořízena roku 1947.

U podolské plovárny Žluté lázně mohli návštěvníci v roce 1938 zahlédnout plachetnice i veslaře na kánoích.

Nadšené plavce bylo v roce 1938 možné potkat také v Karlíně.

V Braníku zřídili říční plovárnu v roce 1919 a nesla název Na Mlýnku. Po bitvě na Bílé hoře byl totiž na místě zřízen vodní mlýn, který fungoval až do začátku 20. století, kdy ho vystřídal pivovar a následně právě také lázně.

V srpnu 1949 bylo v pražském Braníku takové vedro, že plavci dychtili po každém kousíčku stínu.

Horké počasí toho roku vydrželo až do září, a tak se lidé v Braníku koupali i po letních prázdninách.

"Za horkého letního odpoledne hledají Pražané útočiště v chladivých vlnách Vltavy. Od Podolí do Troje jsou břehy Vltavy posety plovárnami, které se za horkých letních dnů hemží dětmi i dospělými. Na snímku lze zahlédnout dobré plavce, kteří se nespokojí s malým prostorem ohrazeného bazénu a pouštějí se křížem krážem po Vltavě," psal v červenci roku 1951 dobový tisk.

Takhle v červnu roku 1948 vypadaly plavecké přebory dorostenek Československé obce sokolské, které se uskutečnily na stadionu pod Barrandovem.

Snímek ze srpna roku 1950 zase zachycuje plaveckou soutěž pořádanou Mezinárodním svazem studentstva.

Plaveckých závodů na stadionu v Barrandově se v roce 1945, krátce po osvobození Československa, účastnili i příslušníci americké armády.

Mistrovství v plavání a skocích do vody se na stadionu v Barrandově pravidelně konalo už před válkou. Tato fotografie byla pořízena v srpnu 1937.

Přebory dorostenek na XI. všesokolském sletu, které se konaly v červnu 1948 na plaveckém stadionu v Barrandově.

Srpen 1949. Pražané se sluní u Vltavy.

Srpen 1949. Pražané se sluní u Vltavy.

Po náročném pracovním týdnu je čas na zasloužený odpočinek u vody. Fotografie ze srpna 1947.

Když se v Praze počátkem 19. století tradice rekreačního plavání teprve ujímala, byly plavecké kurzy určeny jen pro muže. V roce 1951, kdy vznikl snímek, už ale všechno bylo jinak. Za horkého letního odpoledne hledají Pražané útočiště v chladivých vlnách Vltavy. Od Podolí do Troje jsou břehy Vltavy posety plovárnami, které se za horkých letních dnů hemží dětmi i dospělými. *dobový text*. (blíže neurčeno).--- Czechoslovakia, Prague, July 17, 1951. Swimmers cool down in Vltava River. CTK Vintage Photo (CTK Photo/Frantisek Kocian)

Některé ženy ani na plovárnách nezahálely a vzaly si s sebou k vodě pletení.

Podolská plovárna v létě 1956.

Podolská plovárna v létě 1956.

Plovárna na Slovanském ostrově u Národního divadla přivítala v roce 1956 první návštěvníky už koncem května.

Žluté lázně v pozadí s kostelem svatého Jakuba a svatého Filipa na Zlíchově. Rok 1959.

Švédští studenti s kytarou v autocampingovém tábořišti Dynama Michle v Braníku. Červenec 1963.

Mládež na plovárnu v Žofíně vyrazila s tranzistorovým rádiem. Červenec 1963.

Dívka na nafukovacím lehátku relaxuje u Vltavy. Červenec 1963.

V rekreačním středisku v Hostivaři panovalo v červnu 1963 chladnější počasí, a tak se návštěvníci museli k vodě přiobléct.

Plavecký stadion v Podolí své brány poprvé otevřel v roce 1965. Kromě dvou venkovních bazénů využívaných v horkém letním počasí zahrnuje také padesát metrů dlouhý krytý bazén.

Budování podolského plaveckého stadionu započalo v roce 1959 v bývalém vápencovém lomu s cementárnou. Autorem projektu byl významný architekt Richard Podzemný.

Takhle si na plaveckém stadionu v Podolí v roce 1969 dívky užívaly opalování.

Pražské panorama s Občanskou plovárnou na snímku z roku 1979.

Občanská plovárna v roce 1987.