Přímo na hlavním kyjevském náměstí Nezávislosti, známém jako Majdan, měl 22. června pohřeb velitel praporu Karpatská Síč Oleh Kucyn.

Kucyn, přezdívaný Kum, zemřel v boji u města Izjum, které leží jižně od Charkova.

Vojáci a vojačky vzdávají hold padlému veliteli na náměstí Nezávislosti s praporem Karpatské Síče.

Ukrajina nezveřejňuje přesné počty padlých vojáků. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale nedávno řekl, že země přichází denně o padesát až sto padlých či zraněných.

Smuteční průvod k uctění památky Oleha Kucyna. Název praporu Síč souvisí se Záporožskou Síčí, která byla od 16. století základnou ukrajinských kozáků.

Ve lvovské katedrále se vojáci, příbuzní a další lidé tento týden rozloučili se sedmadvacetiletým Artěmem Dymydem.

Dymyd byl synem bývalého rektora Lvovské teologické akademie Mychajla Dymyda.

Artěm Dymyd zahynul v polovině června na Donbase.

V sobotu 18. června se konal v centru Kyjeva pohřeb Romana Ratušného.

Ratušnyj byl také ekologickým aktivistou. Po začátku války letos v únoru bojoval nejprve v Kyjevě a pak ve městě Sumy severovýchodně od Kyjeva.

Zemřel 9. června u Izjumu, v červenci by mu bylo pětadvacet let.

Pohřeb vojáků Oleksandra Synelnikova, Ihora Snitkina a Serhije Malece 1. června v Kyjevě.

Na Ukrajině je tradicí loučit se se zesnulým uloženým v otevřené rakvi.

Fotografie z 11. června z Kyjeva. Poslední sbohem muži, který bránil Ukrajinu.

Pokleknutí jako symbol úcty na poslední cestě.

Pohřeb v Užhorodu v Zakarpatské oblasti, která byla v letech 1919 až 1939 součástí Československa.

Květiny do rakve vojáka Denise Kofela v Užhorodu, 30. květen.

Ukrajina přichází často o mladé muže, kteří měli životy a kariéry před sebou.

Kytice v barvách ukrajinské vlajky.