Průkopníkem elektrické nekolejové trakce je Berlín, lépe řečeno německý vynálezce Werner von Siemens, jenž tu roku 1882 postavil zkušební trať. Na ní krátký čas provozoval první trolejbus na světě.

Jako základ mu posloužil klasický otevřený kočár, který tahali koně. Ten upravil namontováním dvou elektromotorů. Elektrický proud byl do nich přiváděn kabelem z kontaktního vozíčku, který pojížděl po dvou trolejích zavěšených nad cestou. První trolejbus se jmenoval "Elektromote".

Model trolejbusu, který jezdil od července 1901 do září 1904 po 2,8 km dlouhé trase v Königsteinu.

České Budějovice byly historicky prvním městem, které do svých ulic zavedlo trolejbus. Stalo se tak již v roce 1909 (plných 27 let před Prahou), město tehdy již mělo v provozu tramvaje. Jenže potřebovalo přímé spojení ke hřbitovu. Překonat dva frekventované železniční přejezdy však tramvaj nesměla, a tak se v Českých Budějovicích poprvé cestující 27. října 1909 svezli také trolejbusem. Vůz od firmy Daimler-Stoll neměl tyčové sběrače, na které jsme zvyklí dnes, ale táhl, podobně jako ten Siemensův, po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček.

Trolejbus Daimler-Stoll (vlevo) v budějovických ulicích. Vpravo tramvaj Ringhoffer, 1909. Tehdejší trolejbusy byly nicméně značně nespolehlivé a po pěti letech, na počátku I. světové války, byl jejich provoz v Českých Budějovicích bez náhrady zastaven.

V březnu 1950 dojezdily v Budějovicích tramvaje. Ještě předtím, než tramvaje projely ulicemi naposledy, Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích vybudovaly a postupně uvedly do provozu trolejbusovou síť. 28. října 1948 se začala psát nová kapitola historie městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. Opět se městem rozjely trolejbusy. První trať v Českých Budějovicích byla postavena do Čtyř Dvorů a vedla tedy za tehdejší hranice města. V srpnu 1949 byla dána do provozu převážná část nové trolejbusové sítě.

Na sklonku 60. let se však v Českých Budějovicích neuváženě přikročilo opět k postupné likvidaci sítě a 24. září 1971 projely trolejbusy městem naposledy. Jejich úkoly převzaly jen autobusy (na snímku trolejbus Vetra/ČKD v budějovických ulicích).

Podnětem k obnově budějovické trolejbusové sítě byla představa, že spojí České Budějovice a Jadernou elektrárnu Temelín. Z velkorysého záměru sice sešlo, ale trolejbusů se nakonec dočkaly alespoň samotné České Budějovice. 2. května 1991 se obyvatelé Českých Budějovic znovu po dvaceti letech svezli trolejbusem. V následujících letech byla ve městě opět obnovena převážná většina původních tratí a trolejbusy dosáhly i do dalších částí města, především na nová sídliště.

29. 8. 1936: Novinkou v pražské MHD se staly trolejbusy na první lince, která vedla z tramvajové vozovny ve Střešovicích přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky. Na snímku Tatra T86.

Trolejbus - Praga TOT, Praha, 30. léta - "Trolleybusy hlavního města Prahy". "Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu", psal nadšeně tehdejší tisk.

V říjnu 1939 přibyla druhá trať, plánovaná už před okupací, která vedla ke zbrojovce v Jinonicích poté byla prodloužena až na Václavské náměstí. Trolejbus Tatra v centru Prahy, 40. léta.

Trolejbusová doprava v Praze, 50. léta.

V roce 1963, kdy v pražských ulicích jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů. O tom, proč vlastně z Prahy zmizely, se dodnes spekuluje. Rudé právo tehdy krátké noticce pouze napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". To prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na zanedbanou údržbu. Na snímku trolejbusová doprava v Praze, 60. léta.

Provoz trolejbusů byl ukončen 15. 10. 1972. Na snímku je rozloučení s trolejbusy v pražské MHD.

Mezi důvody, proč byly trolejbusy byly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy. Podle některých hlasů hrála roli také skutečnost, že autobusy, nezávislé na drátech, byly lépe využitelné pro případnou evakuaci obyvatelstva. Za energetické krize koncem 70. let se ale ukázalo, že zrušení trolejbusů nebylo příliš šťastné rozhodnutí, na rychlou obnovu provozu ale nešlo ani pomýšlet, neexistoval ostatně ani vhodný vůz. Na snímku trolejbusy ve Vinohradské vozovně.

O znovuobnovení trolejbusové dopravy v Praze se uvažovalo od konce 70. let až do první poloviny 90. let. Náklady se pohybovaly v řádu stovek milionů korun. Trolejbusy měly dle tehdejších projektů jezdit třeba na Severním městě, v Praze 5 nebo také mezi Strahovem a Karlovým náměstím. Nyní by se trolejbusy do Prahy měly po padesáti letech vrátit a propojit Palmovku s Čakovicemi. (Na snímku trolejbus u Mánesa, přelom 60. a 70. let.)

Jediná trolejbusová zastávka v Praze se nachází na křižovatce silnic Benešovská, Říčanská a Korunní. Je ale nefunkční a slouží jako připomenutí dávných časů. 15. října 1972 totiž vyjel ze smyčky Orionka poslední spoj linky 51 na Strahov, který byl také posledním spojem v historii trolejbusů v Praze. Trolejbusem na této zastávce je Škoda 8Tr.

Praha, Vinohrady - někdejší zastávka Orionka aneb Památník pražské trolejbusové dopravy. S elektřinou poháněnými vozy má ale nyní pražský dopravní podnik velké plány. Plánuje je nasadit na současnou autobusovou linku 140 z Palmovky do Miškovic, ale také na linku 119 na letiště v Ruzyni, elektřinou poháněné vozy se plánují například také na lince číslo 134 z Dvorců k Podolské vodárně. Elektrifikované by měly být rovněž čtyři autobusové linky na levém břehu Vltavy.

Trolejbus Škoda 6Tr2, jenž jezdil od konce 40. let v Plzni. Trolejbusový provoz tu byl ale zahájen již v roce 1941, po Českých Budějovicích (1909) a Praze (1936).

Zajímavé typy vozidel přináší pohled do zlínské trolejbusové dopravy. Ta byla zahájena 27. 1. 1944 trolejbusy typu FBW-BBC. Vozy s podvozky Brozincevič a elektrickou výzbrojí Brown-Boweri měly karosérie vyrobené podle dokumentace švýcarské firmy Tuscher + Co., Zurich. Všechny tyto trolejbusy byly vyřazeny z provozu v letech 1964-1965.

V roce 1948 a 1949 bylo do provozu zlínské MHD zařazeno osm trolejbusů typu Vetra-ČKD. Tyto trolejbusy byly vybaveny vozovou skříní a některými mechanickými částmi trolejbusu Vetra z Francie a elektrickou výzbrojí ČKD. Z provozu byly vyřazeny v roce 1963.

Málo známá je také historie jihlavské MHD. Od roku 1909 do roku 1948 tu jezdila elektrická pouliční dráha. Vznikla kvůli dopravě občanů na 3 km vzdálené nádraží. Po jejím zrušení v roce 1948 byl zahájen 19. prosince 1948 provoz dopravy trolejbusové. Trolejbusy typu VETRA/ČKD jezdily po trase Masarykovo náměstí - Hlavní nádraží v intervalu 10 minut. Linka byla označena písmenem ,,A". Postupně docházelo v souladu s rozvojem města ke zřizování nových linek jak v trolejbusové, tak v autobusové trakci. (Na snímku trolejbus 9 Tr na lince A přejíždí starý most přes řeku Jihlavu v roce 1970.)

Zahájení trolejbusové dopravy v Brně. Poprvé se cestující trolejbusem mohli svézt 30. července 1949 na trati od hlavního nádraží do Slatiny na Přemyslovo náměstí. Ještě na podzim téhož roku byla otevřena i druhá linka z tehdejšího náměstí Rudé armády do Králova Pole. Poslední den roku 1949 byla zprovozněna i třetí trať vedoucí z Komárova do Tuřan. V Brně postupně byla vybudována největší česká trolejbusová síť.

Trolejbusová doprava v Hradci Králové začala svoji historii psát v roce 1949, kdy v neděli 2. května vyjel na pravidelnou linku č. 2 (Hlavní nádraží - Nový Hradec) první trolejbus. V témže roce byl zahájen provoz na další trolejbusové lince č. 0 (Hlavní nádraží - Slezské Předměstí), která byla v roce 1951 prodloužena do Kuklen a v roce 1952 do Plačic.

Pozoruhodná je historie trolejbusové dopravy v Děčíně. Slavnostní zahájení provozu na úseku Mírové náměstí - náměstí Svobody se konalo již 6. ledna 1950, tedy o plných 38 let dříve než v nedalekém Ústí nad Labem. Jenže tu trolejbusy skončily ve stejnou dobu jako v Praze, tedy v roce 1972, plně nahrazeny autobusy byly od roku 1973.

V Pardubicích se trolejbusy poprvé vydaly na trasu 20. ledna 1952. První linka vedla od starého nádraží přes střed města do Semtína a Bohdanče. Foto ze zahájení z archivu Dopravního podniku města Pardubic.

20. ledna 1952: Trolejbus poprvé dorazil z Pardubic do Bohdanče, kde jsou od roku 1897 slatinné lázně. Spojení do té doby zajišťoval linkový autobus. Jezdil od roku 1908 a mělo jít o první českou pravidelnou veřejnou autobusovou linku.

Pardubice vzápětí následovaly v zavedení trolejbusů Mariánské Lázně - v dubnu 1952. Nahradily tak opotřebený a dožívající tramvajový provoz. Trolejbusová trať v podstatě kopírovala trasu tramvaje a oproti ní byla navíc prodloužena do horní části města blokovou smyčkou okolo kolonády. (Na snímku výstavba trakčního vedení.)

Postupně byla mariánskolázeňská trolejbusová trať rozšiřována k Lesnímu prameni (1953), do Úšovic(1960), k nové vozovně (1962) a Antoníčkovu prameni (1973), na Panská pole (1980) a do Velké Hleďsebe (1984). Po listopadu 1989 se výkon MHD snížil na polovinu, příčinou byly mj. konec odborářských rekreací, nárůst automobilismu a otevření města pro automobily. (Na snímku trolejbus 9Tr v "lázeňských" barvách.)

Pro trolejbusovou dopravu v Mariánských Lázních nastalo v 90. letech období nejistot. Po roce 1994 byl obnovován vozový park MHD pouze autobusy. Autobusy postupně přebraly 65% výkonů MHD.

Obnova trolejbusů v lázeňském městě nastala až v roce 2004 pořízením vůbec prvního trolejbusu Škoda 24Tr vyrobeného v ČR. nes trolejbusy opět obstarávají přes 70% z celkových výkonů MHD.

Tatra T 400, československý trolejbus, který byl vyráběn na přelomu 40. a 50. let 20. století.

Interiér Tatry T400.

Trolejbus Škoda 7Tr s vlečným vozem Karosa B40. Vyráběla ho v první polovině 50. let 20. století Škoda Plzeň.

Historické foto trolejbusu 7Tr v ulicích Zlína (tehdy tedy Gottwaldova). Jezdil zde v letech 1951-1969.

Trolejbus 8Tr s vlekem Karosa B40 při historické jízdě v Ostravě. Byl vyráběn od poloviny 50. do počátku 60. let 20. století podnikem Škoda v Plzni a později v Ostrově nad Ohří (od roku 1960). Zajímavostí je osobní přívěs, kterým se zvyšovala kapacita spoje. Šlo tedy o jakéhosi předchůdce velkokapacitního kloubového trolejbusu.

Historický snímek trolejbusu 8Tr v ulicích Zlína/Gottwaldova. Jezdily zde od roku 1957 do roku 1978.

Legenda mezi československými trolejbusy. Pamatuje každý, kdo bydlel v "trolejbusovém městě" a zažil totalitu. Škoda 9Tr byla vyráběna přes 20 let (1961-1982), ve Škodovce těchto trolejbusů vyrobili 7439, velká část šla do zahraničí. Vyráběla je Škoda v Ostrově nad Ohří, kam byla výroba přesunuta z Plzně jako náhradní práce po utlumení důlní těžby v regionu.

Trolejbus 9Tr v Pardubicích.

Historický trolejbus Škoda T 11, 60. léta. Na základě autobusu ŠM 11 vyrobila karosérii a podvozek Karosa Vysoké Mýto, elektrickou výzbroj Škoda z Ostrova nad Ohří.

Poměrně rarita, důkaz československo-jugoslávské socialistické spolupráce v 80. letech 20. století. Škoda-Sanos 200Tr, vyráběná československým podnikem Škoda a jugoslávskou společností FAS 11 ve Skopje (dnešní Makedonie). Snímek byl pořízen v roce 1992 ve Zlíně.

Také klasika. Trolejbus Škoda 14Tr, vyráběný v letech 1981 až 1998 podnikem Škoda Ostrov.

Škoda 15Tr je kloubový trolejbus vyráběný v letech 1988-1995 podnikem Škoda Ostrov. Vychází z typu 14Tr. Snímek pořízen v centru Hradce Králové v roce 1992.

Krátké trolejbusové intermezzo si prožil i Litvínov. 6. prosince 1946 byl otevřen první úsek mezi Litvínovem VI. a chemickými závody v Záluží. 30. července 1958 byl litvínovský úsek trati přeložen do nové polohy zčásti souběžné s budovanou rychlodráhou. Dne 31. ledna 1959 byl provoz trolejbusové trati zastaven. Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova trolejbusy neprovozuje, pouze se tu trolejbusy opravují (jeden z nich na fotce).

Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova provádí dílčí i celkové opravy zkorodovaných nebo havarovaných částí karosérií osobních a nákladních vozidel, autobusů, tramvají a trolejbusů.

Trolejbusy dnes neodmyslitelně patří i k MHD v dalším severočeském městě - v Ústí nad Labem. Jejich historie však není až tak dlouhá. Zatímco tramvaje tu začaly jezdit už v roce 1899 a autobusy v roce 1929, trolejbusy vyrazily do ústeckých ulic až 1. července 1988. V červenci 2013 tedy oslavily 25 let.

"Tykadla" jsou k mání i v Opavě. Nejdříve jezdily v Opavě tramvaje. Roku 1950 však bylo rozhodnuto, že budou nahrazeny právě trolejbusy. Ještě v témže roce se začalo s výstavbou nové sítě - první úsek, který vedl od Stadionu kolem Východního nádraží přes centrum k nemocnici, byl zprovozněn 24. srpna roku 1952. Oproti dnešnímu stavu bylo vedení trati v centru mnohem komplikovanější. Hlavním důvodem pro toto řešení bylo, aby se nově vzniklá trolejbusová trať křižovala s ještě existujícími tratěmi tramvajovými co nejméně. Tramvajový provoz v Opavě zanikl v roce 1956.

Škoda 15TrM je modernizovaná verze kloubového trolejbusu Škoda 15Tr. Vyráběla se v Ostrově nad Ohří od roku 1995 do roku 2004, kdy byl výrobní závod uzavřen. Snímek z MHD v Českých Budějovicích.

Škoda 17Tr. Tento model (společně s autobusem Karosa B 831) byl vyvinut v rámci unifikace vozidel MHD společnostmi Škoda a Karosa v polovině 80. let 20. století. Tento vůz míří na ostravské sídliště Fifejdy.

Trolejbus 17Tr zezadu. Podoba s autobusem Karosa je zjevná. Hlavním požadavkem bylo co největší použití shodných dílů u trolejbusu a autobusu. Výsledkem projektu se nakonec stal trolejbus s označením 17Tr a autobus B 831. Záměr se ale nepovedl. Po revoluci byl celý projekt unifikace zrušen.

Trolejbus Škoda 21Tr v ulicích Pardubic. Škoda 21Tr je nízkopodlažní trolejbus vyráběný společností Škoda Ostrov mezi lety 1995 až 2004.

Škoda 22Tr je nízkopodlažní dvoučlánkový trolejbus, který byl vyráběn v letech 2002 až 2004 firmou Škoda Ostrov. Snímek byl pořízen v Brně.

První trolejbus Škoda 24Tr Irisbus byl vyroben v roce 2003. Zhotovila ho plzeňská Škoda Electric společně s firmou Irisbus. Jde o dvanáctimetrový plně nízkopodlažní třídveřový trolejbus.

První trolejbus Škoda 25 Tr Irisbus byl vyroben v roce 2004 plzeňskou Škoda Electric společně s firmou Irisbus. Jedná se o osmnáctimetrový plně nízkopodlažní čtyřdveřový kloubový trolejbus.

Transport trolejbusu Škoda 25Tr Irisbus z plzeňského závodu.

A další trolejbusové město - Teplice. Škoda 26Tr Solaris (rok výroby 2009) míří na lince č. 10 do Nové Vsi. Škoda 26Tr Solaris je nízkopodlažní trolejbus vyráběný společností Škoda Electric s využitím vozové skříně firmy Solaris Bus & Coach.

Transport trolejbusů Škoda 26Tr z plzeňské továrny.

První kloubový trolejbus Škoda 27Tr Solaris byl vyroben v roce 2009 plzeňskou firmou Škoda Electric společně s polskou firmou Solaris. Měří 18 metrů, je čtyřdveřový a plně nízkopodlažní.

Trolejbus Škoda 27Tr - vnitřek.

První trolejbus Škoda 28 Tr Solaris byl vyroben v roce 2008. Patnáctimetrový plně nízkopodlažní třídveřový trolejbus.

První trolejbus Škoda 30 Tr SOR byl vyroben v roce 2010. Vyrábí ho plzeňská Škoda Electric společně s firmou SOR Libchavy. Jedná se o dvanáctimetrový plně nízkopodlažní čtyřdveřový trolejbus.

První kloubový trolejbus Škoda 31 Tr SOR byl vyroben na konci roku 2010 plzeňskou Škoda Electric společně s firmou SOR Libchavy. Měří 18 metrů, je pětidveřový.

Další českou firmou vyrábějící trolejbusy je SOR Libchavy. Toto je typ SOR TN 12, částečně nízkopodlažní trolejbus vyrobený v roce 2008. Tento jezdí v Ostravě.

Solaris Trollino 12 je nízkopodlažní trolejbus, který je vyráběn od roku 2001 polskou firmou Solaris Bus & Coach. Zde v ulicích Chomutova míří na konečnou k poliklinice.

Solaris Trollino 15 v barvách ostravské MHD. Třínápravový nízkopodlažní trolejbus vyrábí od roku 2003 polskou firmou Solaris Bus & Coach.