Psycholog a spisovatel dlouho žili v pronájmu na sídlišti v pražských Ďáblicích. Lokalitu si oblíbili, a tak když začali uvažovat o vlastním bydlení, rozhodli se hledat ve stejné čtvrti. Měli štěstí, podařilo se jim koupit byt v sousedním domě. Velikostně byl tak akorát, potřeboval ale rekonstrukci.

Pár na doporučení svých známých oslovil studio Papundekl, které byt proměnilo v prostor odrážející mileniálský styl života.

Majitelé se shodují, že se v počátcích nemohli domluvit na tom, jak by měl interiér přesně působit.

"Nakonec jsme se rozhodli pro relativně střídmou rekonstrukci a byt doplnili o hru s modernismem 50. let minulého století a sytou barevnost, jakou mají země na obratníku Raka," popisuje dvojice.

Stoly z exotického dřeva tak doplňují chromované židle, pohovka je v barvě kari, jsou tu kaktusy nebo karmínový perský koberec.

Studio Papundekl se v bytě soustředilo hlavně na stavební úpravy. Dvojice chtěla, aby se interiér prosvětlil a současně v sobě odrážel respekt k sídlišti z 60. let minulého století.

"Aby se do středu bytu dostalo více přirozeného světla, navrhli jsme nové příčky kompletně z luxfer. Světlo tak prochází napříč celým bytem. Luxfery mají dobré akustické vlastnosti, propouští světlo a lze je jednoduše poskládat," popisují architekt Šimon Bierhanzl a Jan Bárta.

Na několika stěnách v obývacím prostoru architekti navrhli odhalené betonové konstrukce.

Stěny bez nátěru dávají bytu surovější charakter a podtrhují materiály panelového domu.

Luxferová stěna ve společenském prostoru má nejen estetickou funkci, definuje i členění prostoru. V kuchyni navíc slouží jako opěrná stěna pro kuchyňskou linku.

Původní kuchyň byla sice světlá, ale zděná příčka bránila v prostoupení světla dále do bytu.

Společenský prostor zase v kontrastu s masivními vestavěnými skříněmi působil utopeně a smutně.

Dnes byt působí mnohem vzdušněji a moderně. Původní linoleum architekti nahradili neutrální šedou podlahovou stěrkou.

Majitelé se do bytu stěhovali až po rekonstrukci a měli v plánu si s sebou přinést spoustu sportovního vybavení, množství pokojových rostlin, suvenýry přivezené z Blízkého východu a desítky metrů oborových knih a beletrie.

K uskladnění osobních věcí architekti navrhli vestavěný nábytek a regálové systémy, které pomocí ocelových rámů ukotvili ke stropům. Schovali do nich také všechny vypínače, zásuvky a světla, k čemuž bylo nutné vhodně skloubit práci truhláře a elektrikáře.

"Police jsou z březové překližky, která doplňuje chladnější odstíny bytu teplým tónem. Regály se nachází ve všech hlavních místnostech a jsou modifikovány podle potřeby, takže někde slouží jako knihovna nebo jako kuchyňské skříňky a jinde zase jako pracovní stůl nebo noční stolky," popisují autoři návrhu.

Kromě společenského prostoru a ložnice je v bytě také místo pro práci z domova.

Nejnáročnější bylo podle architektů vytvořit z luxfer zaoblenou stěnu, která nahradila krkolomnou uličku kolem koupelnového jádra. "Aby jádro navazovalo na kuchyň a botník v chodbě, museli jsme první řadu zakládat na několikrát, než to vyšlo správně," dodává Šimon Bierhanzl a Jan Bárta.

Majitelé žijí v bytě asi půl roku a rekonstrukci si chválí. "Nejvíc na ní oceňujeme to, že náš nový domov slouží stejně dobře k práci, večírkům i snídaním s přáteli. Zvlněnou luxferovou stěnu večer rádi využíváme jako zdroj světla pro zbytek bytu," tvrdí.