Žena prochází kolem pytlů s odpadky, které se na pařížských ulicích hromadí od doby, kdy popeláři vstoupili do stávky. Foceno 20. března.

Od chvíle, kdy prezident Emmanuel Macron ohlásil novou penzijní reformu, probublává Francií hněv. (Snímek z Paříže z 20. března.)

Snímek ulice zabarikádované odpadky v Paříži, 20. března. Několik málo sběrných vozů obnovilo o víkendu svoji činnost, většina však stále zůstává ve stávce.

Revize francouzského důchodového systému má zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Zvýšit se má i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze.

Popeláři a řidiči popelářských vozů ale spadají do skupiny, která chodí do penze dříve než většina obyvatel. Aktuálně pracují do 57 let, reforma jim chce službu prodloužit o dva roky. (Na snímku se lidé občerstvují vedle hory odpadků, 17. března v Paříži.)

Díky reformě budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Velké části Francouzů vadí nejen obsah reformy, ale rovněž způsob, jakým se ji snaží prezident Macron prosadit. Vláda při schvalování změn důchodového systému obešla poslance, protože u nich na rozdíl od Senátu neměla zajištěnou většinovou podporu.

Umožnil to článek ústavy, díky němuž může kabinet přijmout zákon, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo. Vláda se ale v takovém případě vystavuje riziku, že poslanci vyvolají hlasování o nedůvěře a shodí ji.

To se francouzské opozici však nepodařilo a důchodová reforma je tím pádem přijata. Zápach se ulicemi Paříže šíří dál.