Ve čtvrtek 9. srpna 1962 skončil v nemocnici dvanáctiletý chlapec z Ústí nad Labem. Dva dny předtím se u něj projevily příznaky neobvyklé choroby. Ještě tentýž den zemřel. Příčinou smrti byl podle lékařů hnisavý zánět mozku a mozkových blan (meningoencefalitis). Na snímku: Vrbenského lázně v Ústí nad Labem. Fotografie ze 70. let.

Na snímku: Exteriér budovy Vrbenského lázní v Ústí nad Labem v roce 1967.

Nicméně mikrobiologové a další specialisté, kteří byli k případu přizváni, nenalezli v organismu pacienta bakterie, které by se v takových případech daly očekávat – meningokoky. Na ilustračním snímku: Mladé ženy sportující před budovou Vrbenského lázní v Ústí nad Labem. Nedatováno (cca 60.-70. léta).

O dva týdny později zemřel na stejné onemocnění další pacient z Ústí nad Labem, patnáctiletá dívka. A začátkem září obdobný osud potkal i šestnáctiletého hocha, který rovněž žil v severočeském krajském městě. Na snímku: Hala bazénu Vrbenského lázní v roce 1967.

O necelý rok později, na přelomu června a července 1963, zemřelo během dvou týdnů dalších šest mladých lidí (převážně dívek) ve věku osm až 18 let a jedna pětadvacetiletá instruktorka plavání. Na snímku: Hala bazénu Vrbenského lázní. Nedatovaný snímek (cca 60.-80. léta).

Na snímku: Histologický preparát tkáně mozku jedné z obětí PAM v Ústí: podélný řez kapilárou s prosáklým perivaskulárním prostorem naplněným amébami a bílými krvinkami.

Žili v různých částech severních a středních Čech. Ale epidemiologové zjistili, že mají jedno společné. Všichni před onemocněním navštívili plavecký bazén v ústeckých Lázních dr. Vrbenského. Na snímku hala bazénu Vrbenského lázní během plaveckých kurzů. Nedatovaný snímek z 60. let, kdy ve Vrbenských lázních došlo k epidemii PAM.

Zdroj nákazy tak odborníci spolehlivě určili. Vrbenského lázně, přestože byly ve městě nejčistší a nejlépe udržované, se uzavřely. Na snímku: Reprofoto dobového tisku pojednávající o onemocnění a úmrtí studentů Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, kteří podlehli hnisavému zánětu mozkových blan. Všichni z nich navštívili Vrbenského lázně v Ústí nad Labem.

Ani v těchto případech nenalezli bakteriologové při pitvě obětí žádné podezřelé mikroby. Stejně dopadli hygienici, kteří se zaměřili na bazén. Návštěvnice u bazénu ve Vrbenského lázních v Ústí nad Labem. Nedatováno (cca 60.-70. léta).

Léčba onemocnění PAM tehdejšími léky, které měli doktoři k dispozici, nedokázala odvrátit fatální konec nakaženého pacienta. Terapie sulfonamidy a antibiotiky (penicilin, tetracyklin, oxytetracyklin, chlortetracyklin, oleandomycin, chloromycetin) byla ve všech případech bez úspěchu. Ilustrační snímek.

Příčný řez kapilárou ukazující zduřelý perivaskulární prostor plný namnožených mikrobů Naegleria fowleri. Mikroskopický snímek vzorku mozku jedné z obětí.

Epidemiologové kontrolovali účastníky plaveckých kurzů, ale nedopátrali se nikoho, komu by se záhadnou nemoc podařilo přežít. Další odborné týmy kontrolovaly kvalitu vody, hlídaly bazény v okolí. Snímek z 60. let (výřez).

Uplynulo několik měsíců a Lázně Dr. Vrbenského se po důkladné údržbě opět otevřely. A experti dál pečlivě monitorovali plavecké kurzy i kvalitu vody. Na snímku: Reprofoto dobového tisku Průboj pojednávající o onemocnění a úmrtí dvou posluchačů Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem a dvou dětí. Je zde také informace o zavření Vrbenského lázní. 14.11.1964.

V létě roku 1964 se žádný případ nevyskytl. Jenže na přelomu října a listopadu se onemocnění objevilo znovu, během týdne zemřelo pět mladých lidí. Nejmladší dívce bylo deset let, nejstarší ženě dvacet. Na snímku: Hala bazénu Vrbenského lázní v roce 1967.

Lázně přešly z vodárensky upravované vody z Labe na vodovodní zdroj. Zavedla se přísná opatření. Ale ani to nepomohlo. Začátkem října 1965 zemřeli se stejnou diagnózou další dva mladiství. Vrbenského lázně, postavené ve 30. letech, byly uzavřeny, aby prošly rekonstrukcí a rozsáhlou modernizací. Od té doby se další případ neobjevil. Na fotografii: Lidé v bazénu. Vrbenského lázně v Ústí nad Labem. Snímek ze 70. let.

Na snímku: Namnožené masy jednobuněčného organismu Naegleria fowleri v mozku jedné z obětí hnisavého zánětu mozku, která se nakazila ve Vrbenského lázních.

Nicméně správnou příčinu onemocnění, kterému lidé přezdívali „mozkožrout“, se najít nepodařilo. Dva roky zůstávala kauza uzavřená s nesprávným závěrem ohledně původce infekce. Na fotografii: Reprofoto Černé kroniky novin Rudého Práva z pojednávající o úmrtí úmrtí dětí v Ústí nad Labem, kteří podlehli hnisavému zánětu mozkových blan. 3.10.1965.

Na snímku: Hala bazénu Vrbenského lázní. Nedatovaný snímek (cca 60.-70. léta).

Na snímku: Základní údaje o prokázaných případech epidemie amébové meningoencefalitidy v Ústí nad Labem.

Na snímku: Reprofoto dobového tisku Průboj, kde byl dne 19. listopadu 1964 publikován rozhovor s hygienikem Karlem Novákem o epidemii hnisavého zánětu mozkových blan.

Až koncem roku 1967 nastal průlom. O epidemii se dozvěděl mladý parazitolog z Vojenského ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze Lubor Červa, který se již několik let věnoval studiu patogeneze, imunologie a diagnostiky experimentální hartmannelózy u laboratorních zvířat, popsal časopis Státního zdravotního ústavu Hygiena v roce 2019. Na fotografii: Lidé v bazénu. Vrbenského lázně v Ústí nad Labem. Snímek ze 70. let.

Dr. Červa se v odborné literatuře dočetl o případech meningoencefalitidy u člověka, vyvolané údajně amébami rodu Hartmannella nebo Acanthamoeba, včetně tří případů lidí, kteří se mohli nakazit při koupání ve volné přírodě. Zde je zachycen na fotografii v roce 2005.

Spojil se s výše citovaným Karlem Novákem, který tehdy působil jako odborný asistent katedry epidemiologie Ústavu pro doškolování lékařů a farmaceutů v Praze a ústeckou epidemii vyšetřoval. Na patologii v nemocnicích v Teplicích, Ústí nad Labem a v Liberci, kde se uskutečnily pitvy obětí, byly naštěstí uchovány fixované vzorky z tkání mozku a míchy. Na fotografii: Vrbenského lázně v Ústí nad Labem. Snímek ze současnosti, kdy je objekt bývalých lázní uzavřený a chátrá.

„Histologické vyšetření objevilo v mozkové tkáni u všech zemřelých améby, které svou morfologií odpovídaly amébám skupiny limax a které původní histologové, kteří neměli s vyšetřováním améb žádné zkušenosti, považovali za leukocyty, kterými byly meningy masivně infiltrovány,“ vysvětlili autoři textu v ústavním periodiku. Na fotografii: Areál Vrbenského lázní v Ústí nad Labem je v současnosti uzavřený a chátrá.

Následné pokusy naznačily, že améby způsobující infekci mozku se do těla obětí mohly dostat podél čichových nervů při prudkém ponoření hlavy pod hladinu, čili například při skoku. Na snímku: Areál bývalých Vrbenského lázní je v soukromém držení a je pro veřejnost uzavřený. Z fotografií je patrné, že objekt postupně spěje ke zkáze.

Experti tak dále vodu v bazénu pravidelně analyzovali. Nálezy améb se sice staly běžnou záležitostí, ale nikdy nebyly kultivovány patogenní druhy a kmeny. Čili nebezpečné pro lidský organismus. To se změnilo až po deseti letech. V prosinci 1977 byl náhle zachycen virulentní kmen améb. Bazén byl okamžitě uzavřen a v únoru následujícího roku vypuštěn.

„Rezervoár patogenních améb se podařilo odhalit v dutinách čelní stěny bazénu. Protože délka bazénu byla původně o trochu větší, byla někdy v 50. letech vestavěna takzvaná Moniérova stěna, aby se dosáhlo 25 metrové délky a bazén mohl být využíván pro závodní plavání,“ popsal časopis Hygiena. Na snímku: Pohled na dutinu za čelní stěnou bazénu odhalenou při rekonstrukci v roce 1980.

Stěnu tvořila vyztužená pěticentimetrová vrstva betonu obložená kachlíkovými dlaždicemi. Časem se však izolace porušila a do štěrbiny začala prosakovat voda. Povrch dutiny postupně pokryla vrstva organických nánosů s bohatou populací améb. Ty se pak do bazénu vyplavovaly prasklinkami vždy po plaveckých závodech, protože na rekreační plavání se snižovala hladina vody o několik desítek centimetrů. Na snímku: Pohled na dutinu za čelní stěnou bazénu odhalenou při rekonstrukci v roce 1980.

Améba Naegleria fowleri (bičíkaté stadium) kultivovaná z bazénové vody. Fázový kontrast.

Na fotografii: Dobový snímek z vyšetřování epidemie ve Vrbenského lázních ve Střekově v Ústí nad Labem. Celkový pohled na poškození stěny bazénu při rekonstrukci. Dutina za Monierovou zdí je částečně otevřena. Šipky ukazují místa, ze kterých byly izolovány virulentní kmeny jednobuněčného organismu Naegleria fowleri.

Bazén záhy opět prošel rekonstrukcí a dál sloužil veřejnosti. Epidemie takzvané primární amébové meningoencefalitidy (PAM), při které ve čtyřech clusterech zemřelo šestnáct mladých lidí, již nebyla v Česku nikdy zaznamenána. Na snímku: Detailní pohled na nalezenou dutinu mezi stěnami bazénu, která byla v některých místech široká až 10 cm. Dobový snímek z vyšetřování epidemie PAM v Ústí nad Labem.

Případy onemocnění a úmrtí popsané v rámci ústecké epidemie byly první lidské spontánní mozkové amébiázy zachycené v Evropě a jednalo se o mimořádný epidemický výskyt (dosud pravděpodobně co do počtu případů nepřekonaný). Výsledky epidemiologického šetření a vědeckého výzkumu byly publikovány v předních odborných časopisech: Münchener medizinische Wochenschrift, American Journal of Epidemiology, a Science, které byly pak často citovány. Na snímku: Kmen mikrobu Naegleria fowleri HB-1 v axenické kultuře. Mikroskopický snímek.

I když epidemie PAM už u nás nikdy později zaznamenána nebyla, stejně jako žádný sporadický případ PAM související s koupáním v umělém bazénu, nejméně dva sporadické případy PAM spojené s úmrtím a koupáním v přírodních vodách se ještě vyskytly. V obou případech se jednalo o jedenáctileté chlapce, kteří se koupali v potocích a říčkách v Podkrušnohoří, do kterých byly vypouštěny chladicí vody z místních tepelných elektráren nebo chemických závodů. Při pátrání po původu nákazy PAM se proto monitorovaly také výpusti chladicí vody z průmyslových podniků. Na této fotografii je zachycený epidemiolog MUDr. Karel Novák při monitoringu výpusti chladicí vody v Mostě v roce 1968.

Monitoring výpusti chladicí vody v Mostě v roce 1968.

Najít lék na onemocnění PAM se dlouhá léta snažili vědci z celého světa. Na snímku: Ukázky devastujícího vlivu onemocnění PAM na lidský mozek u 14leté dívky.

Ukázky devastujícího vlivu onemocnění PAM na lidský mozek. Na této koláži fotografií jsou vidět stopy po rozsáhlém krvácení a nekróze odumřelé mozkové tkáně.

Úspěch při hledání léku na onemocnění PAM přišel až v roce 2023. Mezinárodní tým parazitologů a medicinálních chemiků z českého centra BIOCEV v březnu 2023 oznámil, že vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi.

Na mikroskopickém snímku: Naegleria fowleri v kultuře.

Spolu s vývinem léku na PAM objevili vědci BIOCEV další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.

Na mikroskopickém snímku: Améba Naegleria fowleri v kultuře.

Nová látka od BIOCEVu prokázala vyléčení infekce u myší. Na snímku: vypreparovaný myší mozek v laboratorních podmínkách.

Naegleria fowleri v mozku. Mikroskopický snímek.

Detail reliéfu u vchodu do budovy Vrbenského lázní v Ústí nad Labem. Snímek ze současnosti.

Pohled na halu bazénu Vrbenského lázní, který postupem času zaplnily tuny odpadků.

Okolní zdi zdobí svérázné nápisy.

Pohled na halu bazénu Vrbenského lázní, který postupem času zaplnily tuny odpadků.

Odpadky z plochy bazénu v bývalých lázních byly v nedávné minulosti odvezeny, o čem svědčí tento snímek z února 2022.

Vrbenského lázně patřily k někdejší pýše ústecké městské čtvrti Střekov. Pojďme si slavné časy ústeckých lázní připomenout na následujících fotografiích. Snímek z roku 1935.

Lázně ve Střekově navrhl německý architekt Paul Brockardt, jehož manželka pocházela z Ústí nad Labem.

Stavbu financovala firma továrníka Johanna Schichta, která lázně postavila k 80. výročí založení společnosti. Snímek z cca 30.- 40. let.

Lázně byly otevřeny 6. září 1931 a sloužily zaměstnancům firmy továrníka Johanna Schichta i široké veřejnosti. V 50. letech ale došlo k necitlivým konstrukčním úpravám bazénu, což bohužel mělo za následek šíření smrtící epidemie PAM v 60. letech. Na snímku: Pohled na halu s bazénem ve Vrbenského lázních. Rok 1945.

Dobová propagační tiskovina zvoucí do lázní ve Střekově v Ústí nad Labem. Nedatováno.

Pohled na halu s bazénem ve Vrbenského lázních. Cca 30. léta.

Pohled na areál Vrbenského lázní. Rok 1945.

Léčebné procedury ve Vrbenského lázních. Cca 30.-40. léta.

Filtr a sterilizátor čisté vody ve Vrbenského lázních. Cca 30. léta.

Pohled na halu s bazénem ve Vrbenského lázních. Cca 30.-40. léta.

Lidé před halou s bazénem ve Vrbenského lázních. Cca 30.-40. léta.

Rekreanti v areálu někdejších Vrbenského lázní. Nedatovaný snímek (cca 50.-70. léta).