Divoké lamy vikuňa jsou typickými obyvateli pouště Atacama, nejsuššího místa na světě.
Divoké lamy vikuňa jsou typickými obyvateli pouště Atacama, nejsuššího místa na světě.
Cajón del Maipo. V centrálních Andách strávil Vít Lukáš nejvíce času studováním horských sklípkanů. Krásné východy slunce a nad hlavou létající kondoři jsou nedílnou součástí těchto expedic.
Cajón del Maipo. V centrálních Andách strávil Vít Lukáš nejvíce času studováním horských sklípkanů. Krásné východy slunce a nad hlavou létající kondoři jsou nedílnou součástí těchto expedic.
Kolonie tučňáků Humboldtových a magelánských v komunitě Ahuenco, ostrov Chiloé. Jejich populace v posledních letech velmi rychle klesají, zejména kvůli nedostatku potravy, znečištění oceánů a nedostatečné ochraně.
Kolonie tučňáků Humboldtových a magelánských v komunitě Ahuenco, ostrov Chiloé. Jejich populace v posledních letech velmi rychle klesají, zejména kvůli nedostatku potravy, znečištění oceánů a nedostatečné ochraně.
Tradiční dřevěné rybářské domky, postavené na kůlech nad mořskou zátokou, Castro, ostrov Chiloé
Tradiční dřevěné rybářské domky, postavené na kůlech nad mořskou zátokou, Castro, ostrov Chiloé
Curanto je vynikající tradiční pokrm z Chiloé, připravovaný v podzemní jámě plné horkých kamenů. Mísí se v něm různé druhy masa, mořských plodů, bramborových pokrmů (jako milcao a chapalele) a zeleniny, které se pak zapaří pod velkými listy rostliny batora.
Curanto je vynikající tradiční pokrm z Chiloé, připravovaný v podzemní jámě plné horkých kamenů. Mísí se v něm různé druhy masa, mořských plodů, bramborových pokrmů (jako milcao a chapalele) a zeleniny, které se pak zapaří pod velkými listy rostliny batora.
Nádherné a pro Chiloé typické dřevěné kostely figurují na seznamu světového dědictví UNESCO.
Nádherné a pro Chiloé typické dřevěné kostely figurují na seznamu světového dědictví UNESCO.
Mezi tradiční obživu obyvatel Chiloé patří rybářství a sběr mořských plodů. Kvůli klimatické změně, kontaminaci oceánů a chovu nepůvodních lososovitých ryb jsou však úlovky čím dál slabší.
Mezi tradiční obživu obyvatel Chiloé patří rybářství a sběr mořských plodů. Kvůli klimatické změně, kontaminaci oceánů a chovu nepůvodních lososovitých ryb jsou však úlovky čím dál slabší.
Svetry, ponožky a čepice z vlny lam či ovcí jsou nedílnou součástí vybavení „chilotes“, tradičních obyvatel ostrova Chiloé.
Svetry, ponožky a čepice z vlny lam či ovcí jsou nedílnou součástí vybavení „chilotes“, tradičních obyvatel ostrova Chiloé.
Součástí výzkumu kriticky ohroženého psa Darwinova byl také odchyt zvířat, kterým vědci instalovali vysílačky a odebírali vzorky srsti a krve. Vít Lukáš na ostrově Chiloé, rok 2002
Součástí výzkumu kriticky ohroženého psa Darwinova byl také odchyt zvířat, kterým vědci instalovali vysílačky a odebírali vzorky srsti a krve. Vít Lukáš na ostrově Chiloé, rok 2002
Lachtani hřivnatí jsou typickými obyvateli ostrova Chiloé. Na malinkatém ostrově jich po roce 2000 bylo kolem 80 tisíc kusů, což tou dobou byla největší populace Jižní Ameriky.
Lachtani hřivnatí jsou typickými obyvateli ostrova Chiloé. Na malinkatém ostrově jich po roce 2000 bylo kolem 80 tisíc kusů, což tou dobou byla největší populace Jižní Ameriky.
Ikonické pro chráněnou biosferickou rezervaci Araucarias jsou sopky a araukárie chilské, které se mohou dožít až 1300 let. Na snímku je sopka Llaima v Národním parku Conguillio.
Ikonické pro chráněnou biosferickou rezervaci Araucarias jsou sopky a araukárie chilské, které se mohou dožít až 1300 let. Na snímku je sopka Llaima v Národním parku Conguillio.
Stejně jako ve zbytku Latinské Ameriky je i v Chile náboženství nedílnou součástí kultury, ať již v těch nejchudších oblastech, tak v bohatých čtvrtích plných mrakodrapů. Na snímku je pohled na hlavní město Santiago de Chile a jeho věčný smogový opar.
Stejně jako ve zbytku Latinské Ameriky je i v Chile náboženství nedílnou součástí kultury, ať již v těch nejchudších oblastech, tak v bohatých čtvrtích plných mrakodrapů. Na snímku je pohled na hlavní město Santiago de Chile a jeho věčný smogový opar.
Vít Lukáš se zde dlouhé roky věnoval studiu pavouků, převážně sklípkanů. Na snímku je při práci v laboratoři Univerzity Iberoamericany, kde vyučoval poslední dva roky svého pobytu.
Vít Lukáš se zde dlouhé roky věnoval studiu pavouků, převážně sklípkanů. Na snímku je při práci v laboratoři Univerzity Iberoamericany, kde vyučoval poslední dva roky svého pobytu.
Vít Lukáš se se svou přírodovědnou stanicí pravidelně objevoval v televizních pořadech o přírodě, často po boku věhlasného popularizátora ochrany přírody Ivana Arenase (na snímku vlevo). Archivní snímek z pořadu La ley de la selva, 2009
Vít Lukáš se se svou přírodovědnou stanicí pravidelně objevoval v televizních pořadech o přírodě, často po boku věhlasného popularizátora ochrany přírody Ivana Arenase (na snímku vlevo). Archivní snímek z pořadu La ley de la selva, 2009
1/15