„To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet Hasan Kurt, vedoucí rybářského družstva Beyşehir. Rybáři podle něj musí lovit v místech vzdálených 1500 metrů od původního břehu jezera. (Letecký snímek jezera Beyşehir, 29. června.)

Jezero o rozloze 656 kilometrů čtverečních přispívá k zavlažování celé krajiny, ale také představuje živobytí pro více než 400 rybářů. V současnosti rybolov na jezeře téměř ustal a na místech, kde se dříve plavily rybářské lodě, se nyní pasou zvířata.

Kurt deníku řekl, že pro místní je proměna jezera v pastviny a bažiny katastrofou.

Jezero dnes slouží lidem jen jako zdroj pitné vody, ale i to podle Kurta nevydrží déle než pár měsíců. „Připravujeme se na zápach bahna a mrtvých ryb, který brzy přijde,“ řekl.

Z vysoušení jezera místní kromě klimatické změny viní zemědělce, kteří nekontrolovaně zavlažují svá pole, a přehrady na přítocích jezera. Ty narušily přirozený přítok vody.

Podle Kurta místní nejsou proti budování přehrad, ale přehrady by neměly ničit to, co funguje. „Farmáři letos nemohli zalévat cukrovou řepu a mnozí museli svá pole zorat. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl.

Dalším problémem je podle místních neochota farmářů používat technologie, které pomáhají se šetřením vody. Například snaha o zavedení kapkové závlahy se u zemědělců setkala se značným odporem. Nedostatkem vody trpí rybáři i zemědělci.

Místní naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akçay. Tok je od Beyşehiru vzdálený 36 kilometrů.