„Bojíme se, že naše živobytí se rozplyne jako tento ledovec,“ řekl protestantský pastor Uli Wilhelm, který na změnu klimatu hledí se smutkem, obavami i hněvem.

Ekumenickou zádušní mši v nejvýše postavené německé kapli - 2600 metrů nad mořem - uspořádali představitelé protestantské a katolické církve, aby upozornili na důsledky rychle postupující klimatické změny.

„Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?“ říká žalm 121, který účastníci zádušní mše zvolili jako motto modliteb za spásu ledovce, přírody a budoucnosti. Zádušní mši za ledovec uspořádali, protože Severní Schneeferner je podle nich na smrtelné posteli.

Na snímku stojí sněžná rolba na Zugspitze. Nejvyšší hora Německa a čtvrtá nejvyšší hora Severních vápencových Alp dosahuje výšky 2962 metrů. Vyfoceno 25. července na sněhové pokrývce před zbytkem ledovce.

Ještě v 19. století měl ledovec rozlohu 300 hektarů, nyní se rozprostírá na pouhých 16 hektarech.

Před křížem ozdobeným lebkou a zkříženými kostmi táhli smuteční hosté ve větru a mlze na Zugspitzplatt k „smrtelnému loži“ ledovce. Severní Schneeferner pravděpodobně do roku 2030 ztratí status ledovce, píše agentura DPA.

Snímek průvodu k ledovci na hoře Zugspitze. Vyfoceno 25. července před tamní kaplí Navštívení Panny Marie.

Záchrany podle vědců není ani pro tři další německé ledovce, Höllentalferner na Zugspitze a ledovce Blaueis a Watzmann v Berchtesgadenských Alpách.

Pátý ledovec - jižní část Schneeferneru v Bavorských Alpách - ztratil svůj status ledovce v roce 2022.

Ledovce jsou podle definice velké masy převážně sněhu, firnu a ledu, které obvykle pomalu sestupují z hor směrem do údolí. Ledovci se nazývají pouze tělesa, která se pohybují samostatně. Většina dnes existujících ledovců vznikla během poslední doby ledové před zhruba 15 tisíci lety.