Policisté vraždu důchodce Miroslava Sedláře začali vyšetřovat až několik dní po zločinu, protože lékařka záchranné služby smrt penzisty označila jako pád ze schodů. Do příjezdu kriminalistů ale rodina oběti celý dům pečlivě uklidila - a zakrvácené věci vyhodila do kontejneru v blízkých Luhačovicích. Místo činu bylo doslova v popelnici.

Do Luhačovic synové oběti vyvezli mnoho věcí, na kterých ulpěla Sedlářova krev. Rodina úklid později vysvětlovala tím, že chtěli dům připravit pro návrat manželky zavražděného, která byla v té době v nemocnici.

Vyšetřovatelé v kontejneru nalezli nejrůznější předměty ze Sedlářova obýváku. Věci z popelnice vytahovali tři dny po vraždě.

Mezi odpadky skončily i pantofle zavražděného Miroslava Sedláře.

Sedlářovi synové s manželkami podlahy od krve umývali jarovou vodou nebo savem. Na první pohled už místo surového činu nic nepřipomínalo. Policisté proto museli použít speciální roztok bluestar. Z toho, co viděli, později patolog například konstatoval, že Sedlář po brutálním napadení ještě chodil po domě - a šel například zamknout dveře.

Policejní technici i přes úklid přece jenom v domě oběti nalezli sem tam krvavé stříkance nebo šmouhy. I podle toho poté vyšetřovatelé stanovovali, kde všude útočníci Sedláře napadali.

Muž byl podle patologů umlácen zbraní. Jen na hlavě měl kolem třiceti ran, které vedly k otoku mozku s následkem smrti. Lékaři předpokládali, že důchodce byl po útoku schopen žít ještě v řádu desítek minut.

Gauč, na kterém Sedlář vykrvácel, rodina vynesla na dvůr. Na této pohovce z obýváku oběť rodinní příslušníci nalezli.

U výjezdu ze Slopného směrem na vedlejší vesnici Loučka jedna z obyvatelek obce při venčení psa nalezla pohozenou kuklu a rukavice. Genetikové na masce později identifikovali Sedlářovu krev a DNA neznámého muže.

Na místo nálezu kukly se šly reportérky podívat. Na fotce redaktorka Adéla Jelínková.

Reportérky Seznam Zpráv Adéla Jelínková a Christine Havranová strávily v obci Slopné na Zlínsku řadu dní. Aby mluvily se svědky a s lidmi, kteří zavražděného 77letého důchodce Miroslava Sedláře znali.

Na cesty si s sebou reportérky vždy braly materiály, které s případem souvisejí. V počítači pak i v terénu občas musely nakouknout do vyšetřovacího spisu k vraždě. Na snímku redaktorka Jelínková v autě u slopenského kostela.

Vyšetřovací spis k vraždě a s ní související dokumenty mají dohromady kolem pěti tisíc stran. Redaktorka Jelínková listiny přečetla a postupně vypisovala poznámky.

Ve Slopném byly redaktorky v průběhu letošního roku několikrát. Řada místních má totiž k vraždě dodnes co říct.

O tragédii z roku 2011 se obyvatelé s policisty báli mluvit. Podle místních, jejichž slova potvrzovala i policejní zjištění, se zavražděný Sedlář zabýval pochybnými činnostmi. Jeho aktivity, především v oblasti střelných zbraní, jej podle vyšetřovatelů spojovaly s lidmi pochybných pověstí.

Podle místních je Slopné známé ze dvou důvodů - jedním je ten, že se zde narodil český dostihový jezdec Josef Váňa (a příjmení Váňa nese velká část obyvatel). Dalším důvodem je brutální vražda Miroslava Sedláře, o které informovala lokální, ale i celorepubliková média.

Vesnice nemá ani šest set obyvatel. Její název byl odvozen od praslovanského slova, které znamenalo „past“.

Obec se rozkládá na pomezí Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny.

Slopné nemá vlastní hřbitov. Miroslav Sedlář je pohřbený v nedaleké vesnici.

V říjnu 2012, tedy zhruba rok po tragédii, policisté z vraždy důchodce obvinili tehdy třiadvacetiletého Maroše Straňáka a dvacetiletého Davida Šimona. Oba dodnes tvrdí, že jsou nevinní a s vraždou nemají nic společného. Podle Šimona do doby, než se ho policisté začali na smrt Sedláře vyptávat, ani nevěděl, že Slopné existuje.