Do kibucu Kfar Aza, který leží hned na okraji Pásma Gazy, vtrhli teroristé 7. října kolem sedmé hodiny ráno ze čtyř směrů. Teroristé z palestinského hnutí Hamás nejprve zaútočili na Izrael raketami, krátce nato následoval pozemní i námořní výsadek. (Snímek pořízený poblíž krytu domu v kibucu napadeném Hamásem 7. října, vyfoceno 1. listopadu 2023 v Cholitu v Izraeli.)

Teroristé zmasakrovali také hudební festival Supernova, kde zabili přes 270 lidí. Na snímku kemp festivalu, kam pronikli teroristé z Hamásu.

Dalších více než 110 mrtvých Izraelců bylo nalezeno v kibucu Be'eri v jižním Izraeli. Teroristé mnohdy zapalovali domy s lidmi uvnitř. Z výpovědí zadržených členů Hamásu podle izraelských vyšetřovatelů vyplývá, že útočníci měli rozkaz vraždit všechny bez rozdílů, včetně dětí. Snímek z kibucu Be’eri.

Ještě v tentýž den - 7. října - premiér Benjamin Netanjahu říká, že „Izrael je ve válce“, spouští odvetné údery na Pásmo Gazy.

Teroristé v Izraeli vraždili lidi doma i přímo na ulici, jako například ve zhruba třicetitisícovém městě Sderot. Na snímku těla izraelských obětí ve Sderotu, 7. října.

Například kibuc Kfar Aza izraelské síly plně osvobodily až 11. října, až tehdy naplno vyšly najevo hrůzy, které tam Hamás způsobil. Na jihu Izraele teroristé zavraždili 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 240 Izraelců unesli do Gazy. Na snímku těla zavražděných v kibucu Be’eri.

Izrael ve snaze zlikvidovat hnutí Hamás nařídil kompletní blokádu Pásma Gazy, mobilizoval 330 tisíc rezervistů. Město Gaza, Palestina – 9. října 2023. Tento pozoruhodný snímek zachycuje následky izraelského útoku na město Gaza, kde lidé a kameramani dokumentují zkázu.

Lidé na snímku prohledávají trosky ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy po izraelském leteckém útoku, 10. října 2023.

13. října poprvé vyzvala izraelská armáda obyvatele severu Pásma Gazy k přesunu na jih enklávy. To odsoudila OSN, humanitární organizace i někteří západní politici s tím, že se evakuace nedá stihnout během 24 hodin, jak chtěl Izrael. Cesta do Egypta navíc zůstává uzavřená a Izrael bombarduje i jih Pásma Gazy.

14. října oznámila izraelská armáda plán na „významnou pozemní operaci“, spustila ji ale až téměř o dva týdny později. Snímek izraelských vojáků ve městě Sderot u hranic s Pásmem Gazy, vyfoceno 19. října.

17. října nastal výbuch v nemocnici Al Ahlí v Pásmu Gazy. Jde o jednu z nejtragičtějších událostí konfliktu. Podle izraelské armády způsobila výbuch vadná raketa palestinského radikálního hnutí Islámský džihád, která měla zasáhnout Izrael, podle Hamásu výbuch způsobila izraelská bomba. Nezávislí analytici se ale domnívají, že židovský stát za tuto tragédii pravděpodobně nemůže. Podle Hamásu při výbuchu zahynulo přes 470 lidí, podle USA 100-300 osob. V některých arabských zemích i v Evropě kvůli tomu zesílily protiizraelské protesty.

O den později navštívil Izrael americký prezident Joe Biden. Na snímku ho vítá izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šéf Bílého domu řekl, že útok Hamásu nelze omluvit. Zároveň poznamenal, že drtivá většina Palestinců v Pásmu Gazy k Hamásu nepatří a že palestinští civilisté také trpí a potřebují humanitární pomoc. Biden se pak měl sejít i s arabskými lídry, kteří ale schůzku s ním odvolali kvůli výbuchu v nemocnici Al Ahlí.

Podle úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem zemřelo v Gaze od začátku eskalace přes 10 tisíc lidí, včetně čtyř tisíc dětí a 2641 žen. Údaje není možné ověřit. (Snímek z Gazy, čtvrť al-Zahra, 19. října.)

OSN i experti tvrdí, že v minulosti byly údaje uváděné Hamásem přesné, možné zkreslení spočívá v tom, že palestinské úřady nerozlišují civilní oběti a zabité bojovníky a teroristy. Vyfoceno 20. října v Gaze.

21. října se do Pásma Gazy dostala první humanitární pomoc od vypuknutí nejnovějšího konfliktu. Na snímku z 2. listopadu vjíždějí přes přechod Rafáh další nákladní auta s humanitární pomocí.

V Pásmu Gazy chybí potraviny, léky, pitná voda i palivo. Zásobování i přes pokračující konvoje není dostačující, upozorňuje OSN. Izrael ale viní Hamás, že důležité zásoby zadržuje pro svou potřebu a na civilisty a nemocnice se tak nedostává. Tento týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil možnost krátkých bojových pauz kvůli dodávkám pomoci a odchodu rukojmích. Příměří znovu odmítl.

Skupina dětí u stanů v uprchlickém táboře zřízeném pro Palestince hledající útočiště, vyfoceno 26. října ve městě Chán Júnis.

27. října začala pozemní invaze do Pásma Gazy. Při ní dosud zahynulo 30 izraelských vojáků.

1. listopadu překročili hraniční přechod Rafáh do Egypta první lidé z Gazy. Cesta se ale otevřela pouze pro lidi s dvojím občanstvím a pro raněné, kteří potřebovali ošetření v egyptských nemocnicích.

Své domovy v Pásmu Gazy kvůli izraelským útokům opustilo přes 1,4 milionu lidí, v Izraeli se přemístilo na 200 tisíc osob, a to i od severní hranice s Libanonem, odkud útočí tamní radikální hnutí Hizballáh. V raketových úderech proti Izraeli po celou dobu pokračuje i Hamás. (Na snímku jeden z mnoha zničených bytů, vyfoceno v Chán Júnis, 1. listopadu.)

Palestinská rodina kontroluje zničený dům po izraelském leteckém útoku ve městě Rafáh, 4. listopadu.

Příbuzní rukojmí, které už měsíc drží Hamás, mezitím na demonstracích vyzývají vládu, aby udělala všechno, co může, k zajištění jejich propuštění. Protestovalo se už přímo před sídlem premiéra Netanjahua. Jeho konec si kvůli bezpečnostnímu selhání Izraele aktuálně přejí tři čtvrtiny Izraelců, vyplývá z průzkumu pro stanici Channel 12. Snímek z demonstrace v Tel Avivu, 1. listopadu.