Vědci Islandské univerzity mají pro strach uděláno a provádějí měření a sbírají vzorky na hřebeni u aktivní částí erupční trhliny
Tři a půl kilometru dlouhá puklina se rozprostírá na poloostrově Reykjanes
Severní část pukliny. Z dronu nebo z vrtulníku jsou k vidění tyto působivé záběry, na kterých se láva rozlévá do okolí
Pohled zblízka na severní aktivní část původní trhliny na islandském poloostrově Reykjanes
Satelitní snímek Grindavíku z 19. prosince. Z rybářského města bylo už v listopadu evakuováno asi 3000 obyvatel
Širší satelitní záběr Grindavíku a okolí po výbuchu sopky. Na snímku je možné vidět kouř z nedaleké místa výbuchu
Lidé sledují, jak je obloha osvětlena erupcí sopky v Grindavíku na islandském poloostrově Reykjanes
Největším nebezpečím výbuchu sopky je podle vědkyně Jany Doubravové z Geofyzikálního ústavu AV ČR poničení infrastruktury a staveb v Grindavíku, geotermální elektrárně Svartsengi či lázní Modrá laguna.
Podle místních úřadů je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti
„Nejlepší by bylo, kdyby šla co nejvíce na severozápad. V tomto směru jsou totiž prohlubně, které mohou přijmout poměrně velké množství lávy,“ vysvětlil vulkanolog Þorvaldur Þórðarson
Praskliny v silnici v důsledku sopečné činnosti u obce Grindavik v listopadu
Praskliny během sopečné činnosti v listopadu značně poškodily některé silnice
Islandská policie u hranic města Grindavík, poblíž něhož došlo k erupci sopky
Pohled zblízka na severní aktivní část původní trhliny aktivní sopky v Grindaviku na islandském poloostrově Reykjanes
9/17