

Kontrakt podepsalo planetárium tento týden, nákup vyjde na 180 milionů korun.


Z pražského planetária je nyní jedno velké stanoviště. A to nejen v hlavním projekčním sále.


Přístroje a instalace, které zůstanou, jsou zakryté igelity, aby je probíhající rekonstrukce neponičila.


Vše se připravuje pro instalaci nového projekčního systému pro pražské planetárium, který dodá konsorcium amerických firem Evans&Sutherland, Spitz a Cosm.


Projekční technologie z roku 2009 v pražském planetáriu dosáhla konce své životnosti a byla již ve špatném stavu.


Snímky zachycují projekci z bývalého zařízení, které nahradí nová technologie využívající LCD diody po celé ploše kupole.


Díky novému systému se pražské planetárium zařadí mezi nejmodernější na světě vedle Ósaky a Dubaje.


Kupole planetária se návštěvníkům uzavřela na konci dubna.


LCD obrazovka v celé kupoli by měla být zprovozněna na jaře 2024.


Nový systém bude mít řadu předností. Jeho životnost by měla být 25 let. Diváky přivítá vyšším kontrastem, provozovatelé zas ocení nižší náklady.


Planetárium je během rekonstrukce uzavřené.


Lidé mohou navštívit Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. (Na snímku planetárium)


Výuková expozice planetária.


Pražské planetárium se pro návštěvníky otevřelo v roce 1960 a dnes patří mezi 50 největších v Evropě.


Přístroj na projekční kupoli o průměru 23,5 m promítal pohyblivé panorama vesmíru s hvězdami, planetami, Sluncem, Měsícem a všemi kosmickými objekty viditelné pouhým okem.


Planetária umožňují lidem sledovat noční oblohu, která se promítá na strop kupole.


Na začátku 90. let nahradil původní zařízení nový typ planetária s názvem Kosmorama. Zařízení má 230 projektorů, 120 projekčních žárovek a 16 motorů.


Tuto mechanickou aparaturu doplnilo v roce 2009 ještě digitální planetárium Skyskan Definiti.


Budova planetária byla postavena v roce 1960 podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera, který se mimo jiné podepsal na rekonstrukci Betlémské kaple nebo Karolina.


Před budovou ve stylu reálného socialismu stojí replika přistávacího modulu Eagle z lodě Apolla 11, která Neila Armstronga a Buzze Aldrina donesla až na Měsíc.


Další instalací je model raketoplánu Atlantis.


Díky tomu si mohou lidé v Praze prohlédnout interiér raketoplánu, který uskutečnil celkem 33 letů a dnes je vystaven v muzeu v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.


Návštěva planetária v dospělosti je stále stejně silným a úchvatným zážitkem, jako byla pro nyní se vracející návštěvníky v dětství. Po instalaci nové technologie bude ještě působivější.


Původní promítací zařízení vyrobila firma Carl Zeiss z německé Jeny za tehdejších 4,5 milionu korun československých. Sloužilo až do roku 1988 a za svou životnost promítalo pro víc jak tři miliony návštěvníků.
4/25

