Operace bypassu představuje pro Miroslava Koňaříka v podstatě běžný, rutinní výkon. Základem přípravy je – jako u každého zákroku – důsledné omytí a dezinfekce rukou.

V průměru při takovém zákroku lékaři a sestry na sále stráví čtyři hodiny.

Na zdárném provedení spolupracují tři chirurgové, anesteziolog, perfuzionista, několik zdravotních sester a sanitář.

Nejprve je potřeba kardioplegickým roztokem s vysokým obsahem draslíku zastavit činnost srdce. Po dobu zákroku převezme jeho roli mimotělní oběh.

„Je tam spousta různých pump, oxygenátor i tepelný výměník, což umožňuje to, že se krev, která je odsávána z pacienta, okysličuje, ohřívá a vrací zase zpět do těla,“ vysvětluje lékař fungování přístroje.

Pro vytvoření bypassů, které budou představovat náhradní přemostění aortou a srdečním svalem, musí lékaři v první řadě odebrat žilní štěp z dolních končetin.

Další kolega z chirurgického týmu odebere tepenné štěpy – nejčastěji prsní tepnu.

Přístup k srdci lékaři získají podélným řezem skrze měkké tkáně a hrudní kost.

„Podstatou celé té operace je, že vytvoříme, dá se říct, nové potrubí, kudy poteče krev a nahradíme tak zúžená místa na věnčitých tepnách. Tím se následně obnoví cévní zásobení srdeční svaloviny,“ přibližuje Koňařík cíl zákroku.

Speciální lupové brýle lékaři pomáhají s precizní a na koncentraci náročnou prací. Díky nim vidí operační pole nasvícené a několikanásobně zvětšené.

Úlohou hlavního operatéra je samotné našití bypassů. U tohoto pacienta budou přemostění celkem čtyři.

Detail operačního pole.

Rekonstrukce tepny by měla pacienta zbavit obtíží, mezi kterými jsou nejčastěji bolest na hrudi, dušnost nebo snížená výkonnost.

„Před týdnem jsem operoval pána, ročník 1972, který fyzicky pracoval někde na dráze a – pro představu – říkal, že mu stačilo dvakrát máchnout kladivem a už nemohl, jelikož ho bolelo ho na hrudi a byl dýchavičný. A to by teď po jeho zotavení mělo vymizet,“ vypráví Koňařík o jednom z nedávných případů.

Nejčastěji se takový zákrok provádí u pacientů starších šedesáti let.„Ale bohužel už není výjimkou, že jsou to i pětačtyřicátníci, padesátníci,“ dodává chirurg.

Mezi rizikovými faktory aterosklerózy – kornatění tepen – chirurg vyjmenovává na prvním místě kouření, pak vysoký cholesterol, obezitu, cukrovku i stres a nedostatek pohybu.

Po úspěšné operaci si pacient v nemocnici poleží ještě 5 až 7 dní.

„Je to krásný obor, byť fyzicky a mentálně velmi náročný,“ uzavírá Koňařík, který se kardiochirurgii věnuje již 12 let.