V prvním patře se nachází projekt Jakuba Jansy (na snímku) nazvaný The Garden of Problems, jenž poprvé na jednom místě shrnuje všechny epizody z cyklu Club of Opportunities, který autor vytváří od roku 2017 až do současnosti.

Klub tematizuje společenské problémy dnešní doby a klade otázky autority a hierarchických vztahů. V každém z dílů vytváří Jansa situace na pomezí reality a fikce, kdy je příběh postupně odhalován prostřednictvím videa, objektů, scénografie a herecké performance. Hlavními hrdiny jednotlivých epizod jsou zástupci z říše zeleniny – například celer nebo avokádo.

Výstava v druhém patře dává prostor současným českým umělkyním a umělcům (jak tvůrcům a tvůrkyním zaměřeným na filmové médium – Ondřej Vavrečka, Lea Petříková, Ján Mančuška –, tak těm napojeným na umění pohyblivého obrazu – Tomáš Svoboda, Zbyněk Baladrán – či zvukového designu – Sara Pinheiro). (Dílo Zbyňka Baladrána.)

Kurátorka Sandra Baborovská se rozhodla záměrně vedle sebe umístit „protipóly“ audiovizuální tvorby – jak vizuální umělce, kteří vzešli z výtvarných škol, tak také filmaře z FAMU. (Ondřej Vavrečka, Filmovost, 2020.)

Toto paradoxně neobvyklé propojení dodává výstavě zajímavou dynamiku. (Na snímku dílo Jána Mančušky – Notion in Progress, kde autor rozložil jednotlivé prvky filmu do prostoru.)

Snímek z díla Zbyňka Baladrána, který tematizuje „tmu“, jež je součástí každého začátku filmu. (Night of the World, 2011.)

Na Baladránovo dílo navazuje hned vedle videoesej Ley Petříkové, která na materiál natočila film Historie plátěného filmu (2021), kde si jako hlavní téma vzala „plátno“, které hraje důležitou roli v kině.

„Člověk, který sleduje dění kolem sebe, je svým způsobem režisérem, kameramanem a střihačem zároveň. Podle toho, na co upírá pozornost, na co zaostřuje, kam vede jeho pohled,“ myslí si kurátorka Sandra Baborovská. (Na snímku dílo Jána Mančušky, 2009.)

Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, ale i navrací k jejím kořenům. (Snímek z audiovizuálního díla Tomáše Svobody – Jako z filmu, 2016.)

Ve sklepních prostorách Domu U Kamenného zvonu se pak nachází film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies? (2021) Autentického intimního prožitku o konci světa dosahuje Brousil prostřednictvím avantgardních kostýmů, rekvizit a stylizovaných dialogů, které vycházejí z textů indie emo písní z 90. let.

Film je doprovozen scénografií, která je ušitá přímo na míru středověkým sklepním prostorám. (Dekonstruovaná brána z poloviny 19. století podle sochaře Václava Levého či nápisu z neonu, který osvětluje středověké sklepní prostory a posunuje celý audiovizuální projekt do současné estetiky.)