Od 26. října, kdy polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly Fášir, poslední baštu súdánské armády v regionu Dárfúr, z města uprchlo více než 36 tisíc lidí. (Fašír na snímku z 8. října 2025.)

Od té doby se odtud šíří zprávy o zvěrstvech, včetně vražd, znásilnění a rabování. Ozbrojenci také útočí na humanitární pracovníky ve městě i okolí. (Satelitní snímek poskytnutý společností Vantor zachycuje výstavbu náspu v obci Kinin v Súdánu, 15. října 2025.)

Světová zdravotnická organizace (WHO) i lékařské sítě hovoří o více než 460 zabitých ve fáširské nemocnici, včetně pacientů a jejich doprovodu. Satelitní snímky z oblasti pak zachytily shluky objektů velikostí lidských těl a rudé skvrny na zemi v nemocničním areálu i v okolí, což odpovídá svědectvím o hromadných popravách.

Někteří lidé našli útočiště v asi 70 kilometrů vzdáleném městě Tavíla, které již poskytuje přístřeší asi 650 tisícům vysídlených. Tři přeživší, kteří se do města dostali, novinářům v rozhovoru přes satelitní telefon popsali okamžiky hrůzy a smrti, které zažili při útěku z města, jež bylo 18 měsíců obléháno a odříznuto od přísunu potravin, léků a další pomoci. (Tavíla, 31. října)

Jejich výpovědi připomínají svědectví těch, kteří v první dekádě tohoto století přežili v Dárfúru masové vraždění, které spáchaly milice Džandžavíd. Ty vypalovaly vesnice, zabily přibližně 300 tisíc lidí a dalších 2,7 milionu vysídlily. Tyto milice, které byly viněny z páchání genocidy, se později proměnily v RSF.

„V sobotu v šest ráno bylo ostřelování neobyčejně silné. Vzala jsem děti a schovala se s nimi do příkopu. O manželovi jsme neslyšeli už šest měsíců. Asi po hodině vtrhlo do našeho domu sedm ozbrojenců RSF. Vzali můj telefon, prohledali i mé spodní prádlo a zabili mého 16letého syna. Utekli jsme s dalšími lidmi ze sousedství,“ uvedla Haját, matka pěti dětí.

„Na silnici mezi Fáširem a vesnicí Garní jsme viděli na zemi ležet mnoho mrtvol i opuštěných zraněných lidí, které nemohly jejich rodiny vzít s sebou. Cestou jsme byli okradeni. Mladí muži, kteří s námi cestovali, byli zastaveni. Nevíme, co se s nimi stalo,“ řekla Haját.

„Fášir jsme opustili v sobotu ráno. Cesta byla vyčerpávající. Hlad, žízeň, neustálé vojenské kontroly. Před Garní nás na tři hodiny zastavili. Řekli mi, že jsem určitě býval bojovník, protože mám zranění. Nebýt rodiny, která kolem projížděla s oslem a vozíkem, na němž vezli svou matku, nikdy bych se do Garní nedostal. Pomohli mi se sem dostat,“ popsal pro změnu Husajn, který byl zraněn při ostřelování.

„Situace ve Fáširu je otřesná. Na ulicích leží těla a není nikdo, kdo by je pohřbil. Jsme vděční, že jsme se sem dostali, i když jen s tím, co máme na sobě. Tady se cítíme alespoň nějak bezpečně. Na klinice mi prohlédli zraněnou nohu,“ dodal Husajn. (Spálená oblast podél náspu a silnice severozápadně od Fašíru, 15. října.)

„Žil jsem v uprchlickém táboře Zamzam. Když RSF vstoupily do tábora, utekl jsem do Fáširu a zůstal jsem ve čtvrti Abú Šúk. Sobotní boje byly velmi silné. Celý den až do nedělního úsvitu jsme strávili se čtyřmi dcerami a ženou schovaní v příkopě,“ uvedl Muhammad, otec čtyř dětí.

„Před rozbřeskem jsme odešli, šli jsme směrem ke Garní. Na cestě mě okradli. Mladé muže zastavovali a odváděli s sebou. Viděl jsem mrtvoly, z některých už zbyly jen kosti. Tyčemi mě bili do zad. V noze mám střepinu ze střely, která dopadla blízko našeho domova v Zamzamu,“ dodal. (Vypálená oblast ve Fašíru, satelitní snímek společnosti Vantor, 26. října.)

„Do Tavíly jsme dorazili v úterý po západu slunce. A teď nemáme kde bydlet. S dcerami a ženou spíme na ulici. Humanitární pracovníci nám dali nějaké jídlo, ale žádné stany ani přikrývky,“ řekl Muhammad. „Chceme jen, aby tahle válka skončila a my se mohli vrátit domů“.

Dva roky trvající občanskou válku mezi súdánskou armádou a RSF označují mezinárodní organizace za jednu z největších humanitárních krizí posledních let. Súdánské lidskoprávní organizace dlouhodobě obviňují obě strany z cílených útoků proti civilistům a civilní infrastruktuře.

V súdánské válce podle agentury AP dosud zahynuly desítky tisíc civilistů. Podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) muselo od začátku bojů opustit domovy téměř 12 milionů obyvatel této zhruba padesátimilionové země. V prosinci 2024 Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC) oznámil, že do pěti oblastí Súdánu se rozšířil hladomor. (Snímek z Tavíly, 31. října.)