V Mexico City slavili velkým průvodem Día de los Muertos i 700 let od založení aztéckého „Města bohů“ Tenochtitlánu.

Následovaly oslavy Día de los Muertos - Dne mrtvých.

Santa Muerte na oltáři v mexickém Coatepecu. Katolická církev ji striktně odmítá, k mexickým oslavám ale „svatá Smrt“ patří. Kostra s kosou a globusem vychází z mayských a aztéckých představ o božstvech smrti.

Día de los Muertos pro Jihoameričany není truchlením za mrtvé, ale spojením dvou světů.

Mexiko se každý rok na začátku listopadu zbarví do oranžova. I díky téhle květině - „cempasúchil“ známe v Česku jako mexickou marigold.

Večer pak hřbitovy po celém Mexiku září do dálky…

Zesnulým se věnují hlasité i tiché vzpomínky.

La Calavera Catrina - Elegantní lebka - je ikonickou součástí mexických oslav. Kostra oblečená jako dáma z vyšší společnosti má symbolizovat, že před smrtí jsme si všichni rovni.

Salvadorská tradice Los Canchules. Vpředvečer Dne mrtvých tu připravují hostiny, které pak sdílí s každým, kdo jde kolem.

Ani v Salvadoru není hřbitov jednotvárným a nebarevným místem. Právě naopak.

Na Haiti se zachovalo náboženství voodoo. Místní svátky se nazývají Fèt Gede.

I na Haiti se navštěvují hřbitovy, místní oslavy ale mají výrazný africký vliv.

Zajímavé oslavy mají i Aymarové v Bolívii. Původní indiánský národ peče takzvané Tantawawas - děti z těsta.

Podle Aymarů se duše předků vrací na několik dní domů. Hřbitovy se tak stávají centrem dění.

Barvy vládnou po celé latinské Americe, i ve Venezuele.