„Bože, bože, bože, ochraňuj je,“ zpívají dva pastevci, zatímco sledují tucet velbloudů, kteří spěchají k akáciím, aniž by si všimli vyschlého koryta řeky v severní Keni, kde od dubna nepršelo. (Pastýři připravují velbloudy na dojení za úsvitu v ohradě, poblíž Sereolipi, 29. září v Keni.)

Velbloudy lze dojit pětkrát denně, což z nich činí cenný zdroj výživy a oblíbené zvíře komunity.

Chapan Lolpusike na okraji studny vypráví, jak všechen jeho dobytek uhynul v důsledku nejhoršího sucha za poslední čtyři desetiletí, které bylo způsobeno sérií slabých srážek. (Pastevec Lolpusike nedaleko Sereolipi, 29. září.)

Přistoupil proto k radikální změně. „Už nemáme doma žádný dobytek. Chováme pouze velbloudy,“ říká člen polokočovné komunity Samburu.

Velbloudi se mohou pást na suché trávě, vydrží přes týden bez vody a produkují až šestkrát více mléka než dobytek, což z nich činí stále nezbytnější volbu v severní Keni, oblasti zvláště citlivé na změnu klimatu.

Přesuny stád dobytka do úrodnějších oblastí během období sucha v minulosti také vyvolávaly konflikty mezi pastevci, které si v průběhu let vyžádaly stovky životů. S velbloudy se nikam stěhovat nemusí. (Stádo koz poblíž Sereolipi, 29. září.)

Poté, co několik suchých období zabilo v roce 2015 nejméně 70 procent skotu v suchých a polosuchých oblastech Keni, zahájili úředníci okresu Samburu, jehož ekonomika je z 90 % závislá na dobytku, program chovu velbloudů.

Od té doby bylo rozdáno přibližně 5000 somálských velbloudů.

Pastevci je dostali, ačkoliv o nich do té doby nic nevěděli. (Pastýři ze Samburu se scházejí za úsvitu na trhu v Merille, kde se obchoduje s různými zvířaty, včetně velbloudů, 30. září.)

Velbloudí mléko přispívá až polovinou k celkovému příjmu živin během sucha a už nyní lze vidět pozitivní výsledky na zdravějších dětech.

I tato odolná zvířata však potřebují vodu, a tak se místní obyvatelé stále modlí za déšť.

„Modlíme se jen za to, aby se situace nezhoršila,“ vysvětlil správce vesnice.