Hladina vody v přehradě Mornos, která se nachází ve Fókidě a slouží jako zásobárna pro řeckou metropoli Athény, zůstává navzdory nedávným dešťům na extrémně nízké úrovni. To vyvolává obavy o zásoby pitné vody pro miliony lidí. (Letecký snímek vysychající přehrady Mornos, 2. listopadu.)

„Zásoby vody pro Athény jsou na nejnižší úrovni za poslední roky, zejména po dlouhotrvajícím suchu v posledních letech. Údaje ukazují, že po Kypru bude naše země čelit nejvyšší vodní zátěži v jižní Evropě,“ řekl ministr energetiky a životního prostředí Stavros Papastavru. Dodal, že by mohla být zasažena více než polovina řeckého obyvatelstva.

Přehradní nádrž o objemu vody 17 milionů m³ byla vybudována v roce 1979 a je propojena tunelem s povodím řeky Evinos.

Zásoby v nádrži Mornos se od roku 2018 do tohoto měsíce snížily asi na čtvrtinu.

Nádrž původně obsahovala 606 milionů metrů krychlových a nyní má 152,9 milionu metrů krychlových, napsal server listu To Vima.

Jeho povrchová rozloha klesla z přibližně 19,1 km² na 8,7 km² .

Pokles hladiny odhalil zbytky kamenných domů vesnice Kallio, která byla při výstavbě zatopena.

Premiér Kyriakos Mitsotakis nyní s úředníky projednává plán, jak nedostatek vody vyřešit. Podle vlády by se krize mohla dotknout více než poloviny obyvatel Řecka, uvedla agentura AFP.

„Musíme být připraveni na nejhorší možný scénář. Může sněžit, může pršet, ale naděje není strategie,“ řekl premiér Kyriakos Mitsotakis. Odkázal tak na sucho posledních let a zhoršující se klimatické podmínky. (Letecký snímek přehrady a ruin potopené vesnice Kallio ve Fokidě v Řecku, 2. listopadu.)

Řecko nyní zaujímá 19. místo na světě, co se týče rizika nedostatku vody. Od roku 2022 se její zásoby snížily asi o 250 milionů kubických metrů ročně, což doprovázel 25procentní pokles srážek a 15procentní roční nárůst odpařování, dodal ministr Stavros Papastavru.