Turisté čekají ve frontě před vstupem do ústřední budovy Městské knihovny v Praze.

Chtějí si udělat fotku Idiomu, uměleckého díla z 8000 knih, které při pohledu dovnitř vzbuzuje díky zrcadlům dojem nekonečna.

Sloup v knihovně je příkladem nové éry overturismu, který nyní značně ovlivňuje sociální sítě.

Dílo Idiom slovenského umělce Mateje Kréna je totiž ve foyer knihovny už od roku 1998. Většina turistů se o něm ale dozvěděla až nedávno díky videím na sociálních sítích. Sloup se dostal i do průvodce Lonely Planet nebo na obálku vědeckého časopisu Science.

Americký výzkum ukazuje, že to, jak dobře vypadá daná destinace či atrakce na fotografiích nebo videích, je rozhodující až pro 40 procent mileniálů a 43 procent příslušníků generace Z.

Digitální antropoložka Marie Heřmanová zmiňuje také touhu po autentických zážitcích a to, že příklon ke stylizovanému luxusu, který byl populární zejména v začátcích Instagramu, s TikTokem vystřídala větší civilnost a každodennost.

Sociální sítě ale současnou podobu overtourismu formují jen částečně.

Na proměně cestovního ruchu se podle studie publikované v časopise Tourism Research podílí také agresivní marketing tohoto průmyslu, boom sdílené ekonomiky s ubytovacími službami jako Airbnb či obecně rozvoj takzvaného webu 2.0, který je charakteristický větším podílem obsahu vytvářeného uživateli.

Další kratochvílí, která získala na popularitě díky sociálním sítím, je takzvaný "Bobří ostrov".

Že nevíte, kde to je? Jedná se o Střelecký ostrov na Vltavě v centru Prahy. Tamní přemnožené nutrie si část lidí na sociálních sítích plete s bobry a tento omyl se šíří dál.

Tvůrci ve videích často zdůrazňují, že interakce s "bobry" na Střeleckém ostrově je zadarmo.

Obvykle už nedodávají, že nutrie přenášejí infekční nemoci a jejich krmení je zakázáno.

Overturismus negativně ovlivňuje kvalitu života místních, dostupnost bydlení v dané lokalitě nebo krajinu. Odborníci se shodují, že je potřeba změnit samotné uvažování o cestování.