Desítky baťovských žen přivezly do Indie své kroje. Baťovci chodili v krojích při nejrůznějších oslavách např. při oslavě svátku sv. Václava nebo během karnevalu v Kalkatě.
Jedna z prvních baťovských prodejen v Indii v roce 1937. Autorem fotografie je baťovec František Baránek, který byl jedním z hlavních manažerů Batanagaru.
František Baránek si vyzkoušel oblečení, které si půjčil od místních.
V továrním areálu pracovaly tisíce dělníků z Kalkaty a blízkého okolí. Za války dělníci vyrobili nejen 32 milionů bot pro spojenecké armády, ale také vojenskou výstroj a padákovou aparaturu.
V areálu byla továrna, kancelářské budovy, domy pro Baťovce, společenský klub a kaple svatého Václava.
Dcery Františka Baránka žijí v Kanadě (zleva: Libuše, Zdena a Patricie). Baránek pro ně vyrobil boty, které se naučil vyrábět v rodných Valašských Kloboukách. V červnu 2016 se sestry Baránkovy setkaly v Torontu s Markétou Fajmonovou (uprostřed). Její dědeček Václav Sklenář pracoval s Baránkem v Indii. Po dědečkovi zdědila kůži z krajty a nechala si ušít boty podle baťovského vzoru.
Pohled na Batanagar ve 40. letech.
Baťovci měli v rámci Batanagaru také sokolskou skupinu.
Výstavba Batanagaru – nejdřív bylo potřeba vysušit bažiny u řeky Huglí.
Baťovským ženám pomáhaly s výchovou dětí chůvy tzv. ájy.
Desítky baťovských žen přivezly do Indie své kroje. Baťovci chodili v krojích při nejrůznějších oslavách např. při oslavě svátku sv. Václava nebo během karnevalu v Kalkatě.
Baťovské ženy na procházce po Batanagaru.
Desítky baťovských žen přivezly do Indie své kroje. Baťovci chodili v krojích při nejrůznějších oslavách např. při oslavě svátku sv. Václava nebo během karnevalu v Kalkatě.
Desítky baťovských žen přivezly do Indie své kroje. Baťovci chodili v krojích při nejrůznějších oslavách např. při oslavě svátku sv. Václava nebo během karnevalu v Kalkatě.
Svatební fotografie Františka Baránka a Gemmy Deanové z roku 1940.
Boty, které František Baránek vyrobil pro své dcery.
Jan Baroš byl šéfredaktorem firemního časopisu Batanagar News. Vycházely tam informace o novinkách ve výrobě, ale také zprávy o dění v celosvětové firmě Baťa. Součástí časopisu byly také rubriky o personálních změnách nebo svatební oznámení.
Jan Baroš byl šéfredaktorem firemního časopisu Batanagar News. Vycházely tam informace o novinkách ve výrobě, ale také zprávy o dění v celosvětové firmě Baťa. Součástí časopisu byly také rubriky o personálních změnách nebo svatební oznámení.
Mladí muži, kteří absolvovali baťovskou školu ve Zlíně, odjeli na počátku 30. let do Indie, aby tam vybudovali nové baťovské město.
Výstavba Batanagaru – v areálu byly domy pro svobodné baťovce i dvoupatrové vily pro baťovské rodiny.
Václav Sklenář u rozestavěných domů Batanagaru.
František Baránek byl autorem instruktážní brožury pro výcvik domobrany.
Václav Sklenář s dcerou Marií v Batanagaru. Václav natáčel každodenní život své rodiny v Batanagaru na kameru.
Marie Sklenářová s dcerou Marií v Batanagaru.
Patricie Baranek během návštěvy Batanagaru v 90. letech.
František Baránek (první řada třetí zleva) inicioval během druhé světové války výcvik domobrany, která úzce spolupracovala s britskou koloniální správou
Reklamní poutače na baťovskou obuv v Indii.
5/30