Ostrovu La Palma se přezdívá blázinec bez střechy. Ilona Hověžáková, která na něm se svým partnerem Jonášem Mazánkem žije v jeskyni, říká, že určitě trochu blázni jsou.
"Spíš jsme si uvědomili, že nechceme být křečci v kolečku, kteří pracují, jen aby zaplatili nájem," dodává Jonáš. Už několik let žijí komunitně na pozemku kanárského farmáře a lékaře Nona a o místním životě chtějí natočit dokument.
Jeskyně se nachází sto metrů od Nonova domu a přístup do ní není pro každého. Schází se do ní po úzkých serpentinách, které stejně jako jeskyni Jonáš vybudoval s pomocí známých a přátel na ostrově.
"Na ostrově je spousta jeskyní, které jsou přetvořené na útulné plnohodnotné domovy. Dřív takhle lidé žili úplně běžně, protože díky teplému klimatu v některých částech ostrova nepotřebujete přes zimní měsíce topit," vysvětluje Jonáš.
"Základní přebudování jeskyně trvalo přibližně šest měsíců. Kutali jsme, přemisťovali kameny, nosili je ven, třídili a pak je zase nosili dovnitř a stavěli jsme z nich zdi," popisuje Jonáš, zatímco si k němu na postel lehne pes Luka a jedna z pěti koček.
V jeskynním domě mají výklenek s matrací pro hosty, postel, stůl, police, truhly a malý kuchyňský kout s plynovým vařičem. Před jeskyní si vybudovali venkovní posezení, venkovní sprchu s karmou na plyn, dřez a tři terasy. Elektřinu, internet i vodu sem zavedli z Nonových pozemků.
Do budoucna plánují dodělat ještě venkovní kuchyň s kamennou pecí na pizzu a chleba, malý zahradní úložný prostor na nářadí a ještě jednu terasu s posezením.
Alternativní styl života Jonášovi i Iloně umožňuje mít víc času sami na sebe. Ilona jej tráví seberozvojem, čtením a poznáváním "nových pohybových věcí" od jógy, volného tance až po terapii zvukem.
Jeskyni začal Jonáš přetvářet před pěti lety a její budování je stále v procesu.
Oba nesouhlasí s tím, že by byli hipíci, kteří nechtějí pracovat. "Takové přemýšlení a nálepkování je způsob myšlení, který nám někdo vštěpil skrze systém a vzdělávání. Často jsme přijali způsob života, který nám není vlastní. Jsme domestikovaní dělníci," přemýšlí Jonáš.
Jiný způsob života, který ostrov nabízí, chtějí ukázat také v dokumentu, na němž už postupně pracují.
"Chceme v něm představit jednotlivé příběhy místních a přistěhovalců. La Palma je svým podnebím příznivá pro alternativní život, který je zde pro jistou komunitu lidí typický," říká Ilona a dodává, že zároveň pracují na projektu, který se bude zaměřovat i na oblast zemědělství.
"Bude se jednat o jednotlivé videopříběhy, které zachytí různé přístupy zemědělství a život samotných zemědělců. Součástí projektu budou také podcasty s různými lidmi a odborníky," popisuje a svěřuje se se svými dalšími plány.
Jonáš přijel na La Palmu poprvé jako turista před deseti lety a zamiloval si alternativní styl života, který je díky teplému podnebí přirozeně více spjatý se zemědělstvím a soběstačností. Přestěhoval se sem z Irska, kde žil 12 let.
Ilona přijela na La Palmu poprvé před čtyřmi lety na dovolenou a Jonáše potkala díky společným známým.
Výklenek na jednu z teras.
Jedna z teras slouží jako záhon na zeleninu, na jiné má Ilona matračku, na které medituje, odpočívá nebo se večer dívá na hvězdy, kterými je La Palma vyhlášená.
S Jonášem společně objevují nová místa na ostrově.
Zatímco jim místní lékař a farmář Nono poskytuje prostor k bydlení, Ilona s Jonášem mu pomáhají s prací na fince neboli malé farmě, dělají manuální práce kolem domu a na jeho pozemcích.
"Vše považujeme za výměnu energie, takže bych řekla, že máme všeho tolik, kolik potřebujeme," říká Ilona, která také fotí a točí pro jednu malou farmu, která exportuje ovoce do Evropy, a příležitostně si vydělává ještě PR a digitálním marketingem.
Protože na La Palmě není zimní období, stromy a rostliny plodí po celý rok a to, co společně s Nonem vypěstují, mohou také využít pro vlastní spotřebu a být tak víceméně soběstační.
Ve volném čase se schází s místními hudebníky, se kterými Jonáš jamuje. Od malička hraje na akordeon.
La Palmě se přezdívá blázinec bez střechy právě kvůli míře svobody stylu života i osobního vyjádření, který ostrov nabízí. "Můžu tady být víc sama sebou. Necítím se divně, když běhám po pláži, hraju si. Nemusím se hlídat, ať už je to při tanci během jamu, nebo když jsem nahá u moře," uzavírá Ilona.
33/36