Naditec, keřovitý strom pocházející z Latinské Ameriky, se stal noční můrou Etiopanů. Strom byl poprvé vysazen v severovýchodní etiopské oblasti Afar v 70. letech, aby zastavil postup pouště.

Chovatelka dobytka Khadija Humed ale agentuře AFP řekla, že „kvůli této rostlině zchudli“. (Dobrovolníci pracují na kácení invazivních stromů v Amibara Woreda, 17. října.)

Naditce jsou všeobecně rychle rostoucí a vůči suchu odolné dřeviny. Na začátku si od stromů slibovali, že omezí erozi půdy a poskytnou stín, který v suchých nížinách Afaru ochladí místní mikroklima. (Muž třídí kousky dřevěného uhlí vyrobeného z naditce, 17. října.)

Invazivní dřevina ale zaplavila rozsáhlé pláně regionu a její trnité, převislé větve dosahují výšky až 10 metrů. Každý strom může díky svým hlubokým kořenům čerpat až sedm litrů vody denně, čímž vysušuje půdu a ničí zemědělství.

„Rostlina se obrátila proti nám,“ řekl agentuře AFP Hailu Shiferaw, výzkumník z Etiopského centra pro vodní a půdní zdroje. „Nikdo nemohl předvídat její škodlivé účinky.“ (Výroba dřevěného uhlí z invazivních stromů, 17. října.)

Pastevci tvrdí, že lusky naditce způsobují jejich kravám onemocnění, ucpávají jim ústa a žaludky a některé z nich zabíjejí – tyto ztráty uvrhly komunitu do hluboké chudoby. „Všechno se změnilo,“ řekl 76letý Yusuf Mohammed a dodal, že husté listí stromu přitahuje divoká zvířata, která útočí na jejich hospodářská zvířata. (Pastevec dobytka na okraji vesnice obklopené lesem z naditce v Amibara Woreda, 16. října.)

„Nikdy předtím jsme neměli útoky divokých zvířat… Poté, co se naditec rozšířil, napadli naše vesnice lvi, hyeny, divoké kočky a lišky,“ řekl Mohammed.

Na celém světě existuje asi 3500 invazivních druhů zavlečených člověkem, z nichž mnohé poškodily místní ekosystémy. (Vozidla projíždějí lesy naditce, které téměř pokryly oblast podél jedné z hlavních silnic v Amibara Woreda, 16. října.)

Asi 20 tisíc čtverečních kilometrů Afaru je nyní pokryto touto rostlinou, která je „mimo kontrolu“ a šíří se do Amhary a Oromie.

Zprávy uvádějí, že do roku 2060 by mohl naditec pokrývat 22 % z 1,1 milionu km² Etiopie. K jeho šíření přispívají velbloudi, kteří jedí lusky a vylučují je daleko od místa, kde je snědli.

Nezisková organizace CARE International se od roku 2022 pokouší zastavit šíření naditce tím, že povzbuzuje místní obyvatele k jeho sklizni.

S podporou dánského fondu Danida také odstraňuje stromy, aby mohla vysadit ovocné sady. Podle Mohammeda je to zvládnutelné, ale je potřeba větší podpora. „Sami to nezvládneme.“

Sušené listy naditce se dají smíchat s jinými obilovinami a přemění se na krmivo pro zvířata, ale používají se také k výrobě cihel a dřevěných uhlíkových briket. (Sušený a drcený Prosopis Juliflora v jednom z malých zpracovatelských center provozovaných s podporou nevládní organizace CARE v Amibara Woreda, 16. října.)