První vánoční stromky se nestavěly do speciálních stojanů, ale zavěšovaly se pod strop. Někdy za špičku, jindy špičkou dolů.

Slaměné ozdoby působí tradičně, ale rozmohly se až v šedesátých letech.

Sláma v lidové symbolice značí prázdnou, mrtvou věc. To se s myšlenkou vánoc v 19. století neslučovalo. Tehdy se na vsích zdobilo spíš jablky či nabarvenými ořechy.

Průmyslově se vánoční ozdoby začaly vyrábět na konci 19. století. A výrobě se daří dodnes.

I tak mohou skončit Vánoce… Na výstavě v Loučni myslí i na špatné konce.

Čtyři vánoční stromky ze dvora Františka Ferdinanda. Každý stromeček pro jedno jeho dítě.

Vánoce ve stylu TGM. Tradiční dárek, který dával první prezident Československa přátelům a návštěvám.

Prvorepublikový stromeček.

I dnes se vyrábí ozdoby upomínající dobu „první republiky“.

Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň. Na snímku hračka Merkur, která patřila k tradičním dárkům pod stromečkem.

Vynalézavosti se při zdobení stromečku meze nekladou. A tak se dá ozdoba sestavit i ze stavebnice Merkur.

Výstava na zámku Loučeň. Je tu celkem 20 tematicky ozdobených stromečků.

Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň. Na snímku zdobení vánočního stromečku v období komunismu.

Za socialismu se v Československu dostaly do módy papírové řetězy. Ty si děti mohly vyrobit samy.

Takhle mohly vypadat první adventní věnce.

Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou i na seznamu UNESCO.

Tradice zdobení stromečků se do Čech dostala z Německa v 19. století. Původně byly stromky na farách, pak u učitelů či lékárníků, pak i v chalupách. Zdobilo se tím, co bylo po ruce. Třeba i velmi chudě.

Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň.

Zdobení ve stylu Ladovských vánoc.

Před rozmachem ozdob se na stromky věšela jablíčka, křížaly nebo ořechy. Ty se postupně začaly obarvovat.