Bez souhlasu povstalců sem nikdo nevstoupí. Běžné doklady tu jsou bezcenné a výroba kokainu je nejen tolerována, ale dokonce podporována. Údolí Micay Canyon se proměnilo v samozvaný mikrostát, kde vládnou gerily bojující s kolumbijskou armádou, ale i navzájem. Rolníci mezi nimi trpí a stát se o ně nestará. (Místní lidé kráčejí k vojenské základně, aby donutili vojáky odejít, El Plateado, 8. března 2025.)

V bujném údolí Micay Canyon lemovaném horami na jihozápadě Kolumbie vládne samozvaná mafiánská struktura Estado Mayor Central (EMC). Přebrala roli státu: Vybírá poplatky za lékařskou péči, výpalné od horníků nebo zajišťuje zdravotní prohlídky prostitutům a prostitutkám. (Díry po kulkách v domě ve vesnici la Hacienda poblíž El Plateado v kolumbijském departementu Cauca, 9. března 2025.)

Na prašných cestách vedoucích do údolí zastavují povstalci s puškami - někteří v maskáčích, jiní v civilu - každou motorku, auto nebo náklaďák, který se sem snaží vjet. Muži na kontrolních stanovištích požadují předložení průkazu totožnosti vydaného povstalci, který se musí každý rok obnovovat a slouží také jako povolení ke vstupu.

Kolumbie je největším světovým producentem kokainu, kterou gangy vyvážejí nejvíce do Spojených států a Evropy. (Na snímku je kokainová laboratoř uprostřed plantáže koky v údolí Micay, 9. března.)

V říjnu zahájil kolumbijský prezident Gustavo Petro operaci Persius s cílem získat zpět kontrolu nad oblastí a zajmout vůdce EMC. Operace však utrpěla řadu ponižujících a smrtelných neúspěchů.

Reportéři agentury AFP byli 8. března na území EMC svědky toho, jak ozbrojenci odváděli pryč 28 zajatých policistů a jednoho vojáka. Vláda v Bogotě odsoudila „pokus o vraždu a následný únos 29 příslušníků bezpečnostních sil“. Na únosu se dle ní podíleli místní lidé, které ozbrojenci využili. (Policista, kterého místní komunity propustily na cestě do El Plateado, 8. března 2025.)

„Vypadněte!“ křičel rozzuřený dav, když zajatci odcházeli se skloněnými hlavami. Za únosem dle dřívějšího vyjádření ministerstva obrany stála skupina Carlose Patina, kterou vytvořili někteří bývalí členové nyní již neexistující organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) (Příslušníci ozbrojených sil po propuštění, 8. března 2025 v kolumbijském departementu Cauca.)

Ta byla největší gerilou v Kolumbii. V roce 2016 s ní uzavřel mírovou dohodu tehdejší prezident Juan Manuel Santos a většina jejích členů se v roce 2017 vzdala zbraní. Z FARC poté vznikla politická strana, která dostala na základě mírové dohody i několik křesel v parlamentu. (Bagr v údolí Micay, 9. března 2025).

V oblastech, které dříve ovládala FARC, se po jejím zániku rozhořel boj různých ozbrojených skupin o ovládnutí území, kde se pěstuje koka, z níž se vyrábí kokain. Místní obyvatelé tiše vyjadřují znepokojení nad vládou i povstalci.

„Máme strach, strach, jsme zoufalí, bez naděje a smutní. To cítíme ve svých srdcích,“ řekl agentuře AFP 67letý muž, který si ze strachu z odvety přál zůstat v anonymitě. (Kolumbijští vojáci čekající na propuštěné kolegy, 8. března 2025).

Život v kaňonu Micay je nebezpečný a drahý, chudoba je všudypřítomná, přestože se zde pěstuje jedna z nejlukrativnějších plodin na světě.

Někteří místní obyvatelé, mluvící zastřeným tónem, unaveně reportérům agentury AFP přiznávají, že jim povstalci přikázali, aby se postavili armádě a pomohli ji vyhnat. Ozbrojenci mnohé přesvědčili, že vládní jednotky vypálí domy a zničí úrodu koky, takže místní zůstanou bez práce a příjmů. (Odcházející vojáci z  El Plateado, 8. března 2025.)