Podkarpatská Rus je historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti. Na snímku je příjezd do Svaljavy, pohled na most přes Latoricu a první domy města.

Podkarpatská Rus byla součástí Československa mezi lety 1919 a 1939.

Hlavním městem byl Užhorod. Na snímku budova nové pošty.

Československo do oblasti posílalo mnoho peněz. Obchodní dům Baťa v centru Mukačeva na náměstí T. G. Masaryka.

Po první světové válce se tu rozvíjelo hlavně školství a zdravotnictví. Profesorský sbor jubilejní Masarykovy školy v Užhorodě s ředitelem Klestilem.

Do regionu byli vysílání čeští lékaři, učitelé, poštovní doručovatelé (na snímku) i další klíčové profese.

Region začal ekonomicky růst. Solní důl František - podzemní těžební prostory I. v roce 1936, Slatinské doly a okolí.

Lyžaři na svazích Bliznice u Jasině.

...

Místní dopravu v Toruni u Volového zajišťoval osobní automobil.

Užhorodská autoškola v roce 1929.

Kasárny A. Dobrjanského, v popředí kolonie státních zaměstnanců Malá Praha v Užhorodě.

Jednalo se o etnicky velmi pestrý region.

V roce 1930 žilo v Podkarpatské Rusi přes 700 tisíc lidí, hlavně Rusínů, pak také Maďarů a Židů (na snímku).

Židovská čtvrť v Solotvině v Podkarpatské Rusi.

Žily zde ale i tisíce Čechů a Slováků, Němců nebo Rumunů. Na fotce jsou vidět rumunští bafuňáři s medvědy v Rachově.

Romská kapela na Podkarpatsku.

Snímek pořízený během návštěvy romské osady při Berehově III.

Ačkoliv Češi a Slováci představovali menšinu, jejich stopa v regionu byla velmi silná. Na snímku Masarykovo náměstí v Užhorodě.

Pochod účastníků zájezdu Sokola, Užhorod, rok 1921.

Hokejisté klubu LTC Užhorod a dorostu Sokola před zápasem.

Oslavy výročí vzniku Československa 28. října 1929 v Mukačevě.

Smuteční výzdoba prodejny Meinl v Užhorodě k úmrtí prezidenta T. G. Masaryka v roce 1937.

Etnicky nebývale pestrá Podkarpatská Rus vedla k národnostním konfliktům i nárokům ze stran okolních zemí, hlavně Maďarska. Kostel v Koločavě.

Holičství Fr. Kovaříčka v Husově ulici v Mukačevě.

V roce 1938 Maďarsko využilo krize způsobené mnichovskou dohodou a zabráním Sudet a také začalo Československu klást územní požadavky. Na fotce restaurace u Sodomků ve Hluční ulici, Užhorod.

Od října 1938 působily v Podkarpatské Rusi polovojenské oddíly cvičené v Maďarsku. Železniční nádraží Volosianka v Podkarpatské Rusi.

Po Mnichově došlo v listopadu 1938 k arbitrážní konferenci ve Vídni. Na fotce jsou vidět bokoraši (voraři) u břehu Tisy.

Podle jejího rozhodnutí muselo Československo odevzdat Maďarskému království jižní část Slovenska a jih Podkarpatské Rusi s Užhorodem, Mukačevem a Berehovem.

V roce 1938 zahynulo v Podkarpatské Rusi celkem 14 příslušníků československých bezpečnostních jednotek. Vojenské Vánoce ve Svaljavě, Podkarpatská Rus, rok 1938.

V obchodě družstva československých legionářů, Slatinské doly (dnes Solotvino).

Jednalo se o nejúrodnější části země s vinicemi, ovocnými sady, tabákovými a kukuřičnými plantážemi.

Pastevec na polonině Boržava.

Odvodňovací kanál Serně.

Boje s maďarskými skupinami pokračovaly dál. Hlavní budova a ústředí Legiodružstva těsně po dokončení v Užhorodě v roce 1932.

Vlak projíždí viaduktem na trase Užok - Volosjanka.

Kantýna J. Jiráska zvaná Bouda na Sibiři v Užockém průsmyku.

Maďarská armáda zahájila 14. března 1939 invazi. Poškozený a Maďary ukořistěný československý tank LT vz. 35.

Československé jednotky se odhodlaně bránily.

Ve stejný den byl ale vyhlášen Slovenský stát, čímž v Podkarpatské Rusi zůstali odříznuti od zbytku Československa. Členská legitimace užhorodského legionáře V. Vence.

O den později obsadila české země německá armáda. Pohled na vrchol Popa Ivana.

Záhy navíc vypuklo v Podkarpatské Rusi povstání místních nacionalistů, takzvaných Sičovců, kteří chtěli také vyhlásit samostatný stát. Na snímku rodina se čtyřmi dětmi ze Siněvirské Poljany.

O den později se sice oficiálně přidali na stranu Čechů, přesto ale mezi Čechoslováky a Sičovci docházelo k bojům. Fotografie ukazuje moderní čtvrť v Galagu, v pozadí budova Zemského úřadu.

Českoslovenští vojáci byli staženi a poslední z regionu odešli 21. března přes Rumunsko. Kolonie pro státní zaměstnance Malá Praha v Užhorodě.

Boje skončily 23. března a Podkarpatská Rus se stala součástí Maďarska. Na fotce je nová elektrárna v Užhorodě.

Československo-polská hranice v Užockém průsmyku v roce 1938.

Po druhé světové válce se Podkarpatská Rus stala součástí Sovětského svazu. Pohled na Německou Mokrou při Usť Čorné I.

Moderní architektura obytných domů v Užhorodě. Jde o obálku knihy Vladimíra Kušteka "Československý svet v Karpatoch".