Od úmrtí polního maršála Alfreda Windischgrätze uběhlo 21. března 2024 přesně 162 let a správcům jízdárny ve Světcích u Tachova se na tento den podařilo zorganizovat její otevření po dlouhých letech rekonstrukcí. „Kdyby to viděl, měl by určitě radost,“ komentuje kastelán jízdárny Pavel Voltr

Dobová pohlednice ze 30. let 20. století. V té době byl objekt ještě v pěkném stavu

Ač se v dnešní době již jízdárna nevyužívá k původnímu účelu, město si dalo za cíl prvky z historie zachovat, a tak zde návštěvníci mohou narazit na expozici věnovanou koním

V bývalém prostoru ustájení koní lze vidět různé typy jezdeckých sedel a dobové oděvy. Dámy ve 20. století například začaly masivně nosit pánské kalhoty, a tak se úplně upustilo od typického dámského sedla

Anglie byla v tu dobu obrovským vzorem v architektuře a jezdectví, udávala styl i v oblékání. Na zevnějšku budovy můžeme tedy vidět patrnou inspiraci anglickými zámky

Erb Windischgrätzů s koňskými hlavami se vyjímá na čelní straně budovy

Velká část místností je nově vybavena, jde však stále o historické exponáty. Kastelán Voltr uvádí, že část vybavení v každé místnosti mají dokonce z doby před 2. světovou válkou

Nahoře v patře jízdárny se nacházejí pokoje, které sloužily jako přechodné ubytování pro šlechtu, která sem přijela

V objektu se lze jít podívat i na půdu a prohlédnout si její krov, který je z většiny původní. Jen pár trámů bylo třeba v rámci rekonstrukce doplnit, což svědčí o kvalitní práci, kterou tehdejší dělníci odvedli

Žebříkem se lze dostat až na střechu, z níž je výhled na zalesněné okolí Tachova. Jízdárna sousedí s bývalým paulánským kostelem, který měl Alfred Windischgrätz za cíl též opravit a předělat na zámek. To však už nestihl

V dolním patře mohou návštěvníci vidět expozici kovárny, která se zde v minulosti nacházela

Jsou zde vystaveny různé druhy podkov

Ne vždy byla situace s jízdárnou tak růžová jako dnes. V roce 1999 zely v objektu díry, které vznikly kvůli nedostatečné péči o budovu

Snímek z roku 2000, kdy začala rekonstrukce. Obvodové zdivo bylo třeba podepřít, částečnou rekonstrukci si vyžádal rovněž krov

Co je na jízdárně unikátní, je tzv. lucerna ve stropní části. Její zásluhou se do hlavní haly dostává většina světla

V prvním patře z boku haly se nacházejí dvě dlouhé chodby, podél nichž se vystupuje několik výklenků. Z těch bylo možné pozorovat drezuru v hale

Doporučujeme se zaměřit i na jednotlivé detaily výmalby. Lze spatřit tyto lví hlavy, ale třeba také erby. Zelená barva provází celý objekt

V expozici stájí jsou k vidění tyto štonty, které se využívaly v jízdárnách v 19. století. Koně zde byli přivázáni v úzkých boxech za ohlávku

„Jízdárnu stavěl jako takový pomník, synovi a vnukovi chtěl nechat velkou budovu pro koně, všichni na koních rajtovali, to byla tehdy velká zábava,“ popisuje Voltr Windischgrätzovo dědictví svým potomkům

„Po druhé světové válce ztratila jízdárna své původní využití, na koních se už jezdilo jen příležitostně, nebyla hlídaná, neměla žádného správce, bez údržby a dohledu víc než 40 let chátrala. Je to zázrak, jak dnes vypadá, ani největší optimisté před lety by neřekli, že tato budova bude vypadat tak krásně,“ uvádí kastelán, který zde pracuje už přes 20 let, a viděl tak proměnu jízdárny v reálném čase

V přízemí se nachází expozice bylinkářství, která navazuje na bylinnou zahradu, kterou zde měli mniši z Paulánského řádu. Byliny se v historii používaly na léčení koní

Jízdárna ve Světcích je největší v České republice a druhá největší ve střední Evropě. Primát drží jízdárna ve Vídni

Z půdy lze dvířky nahlédnout z výšky do sálu

Architektonicky se na jízdárně při výstavbě podíleli Wilhelm Nevenhorst a Adam Haberzettl

Na délku objekt měří 60 metrů, na šířku 53 metrů a na výšku 26 metrů

Historická pohlednice jízdárny z roku 1907

Jízdárna s novou podlahou po rekonstrukci. Do objektu se vešlo 120 lidí najednou, pro srovnání se do vídeňské vejde 3000 lidí

Polní maršál Alfred Windischgrätz